NASA zachytila nejsilnější sluneční erupci za posledních šest let

Takzvaný rádiový záblesk, jev, při kterém se uvolní obrovské množství energie ve formě rádiových vln, byl mimořádně silný a zasáhl i vyšší rádiové frekvence na Zemi, uvedla média.

Vědci nyní zkoumají oblast Slunce v jeho severozápadní části, kde došlo k erupci. Zjišťují, zda k Zemi nesměřuje ze Slunce vyvržená koronální hmota. Ta by na Zemi vyvolala geomagnetickou bouři, v jejímž důsledku by mohla v následujících dnech selhávat vysokofrekvenční rádiová spojení především ve větších zeměpisných šířkách.

NASA zachytila sluneční erupci prostřednictvím satelitu speciálně určeného pro pozorování Slunce, který se nachází na vysoké oběžné dráze Země. Satelit zaznamenal erupci v extrémním ultrafialovém poli záření.

Slunce se v současnosti blíží vrcholu svého cyklu, který má délku přibližně 11 let. Největší aktivitu na povrchu Slunce vědci očekávají v roce 2025.

Už na konci listopadu Zemi zasáhly sluneční bouře, před kterými vědci varovali s tím, že mohou narušit rádiové a GPS signály. Podle zahraničních médií to dnes uvedla NASA s tím, že šlo o sérii menších bouří.

Podle expertky Tamithy Skovové se mohou během sluneční bouře vyskytnout intenzivní polární záře, které osvětlí oblohu díky intenzivní interakci CME s termosférickou vrstvou atmosféry, kde se mohou ionty volně pohybovat.

Sluneční bouře obvykle naruší rádiové a GPS signály. Silná erupce plazmy a magnetických polí ze sluneční koróny může interagovat s magnetickým polem Země a ionosférou, což vede ke geomagnetickým bouřím a už zmíněným polárním zářím.

Rozsáhlé sluneční bouře mohou obvykle způsobit narušení a výpadky internetu v různých regionech. Jejich účinky ale obvykle přetrvávají jen několik hodin.

Na Slunci proběhly na konci listopadu nejméně tři výrony koronální hmoty. CME může trvat 1 až 3 dny, než se dostane do zemské atmosféry.

Výron koronální hmoty (CME = coronal mass ejection) je oblast plazmatu a magnetického pole, která je vyvržena ze sluneční koróny do vesmíru. Sluneční koróna je vnější vrstva atmosféry Slunce, která se rozprostírá daleko za sluneční fotosféru.

CME představuje velký tok ionizované hmoty, který uniká ze Slunce a může být vypuzen do okolního prostoru. Tyto výrony mohou nést velké množství sluneční hmoty a magnetického pole.

Během CME dochází k náhlé změně sluneční atmosféry, která může mít různé důsledky pro prostředí ve vesmíru a zejména pro magnetosféru Země. Když dorazí k Zemi, mohou CME vyvolat geomagnetické bouře.

Tyto bouře mohou ovlivnit magnetické pole Země a vyvolat polární záře, ale také mohou narušit elektrické systémy, satelity a komunikaci na Zemi.