NATO podle Stoltenberga posílí jednotky na východě, pokud Rusko odmítne dialog

Nárůst počtu ruských vojáků u ukrajinských hranic ohrožuje Evropu a zkracuje čas na případnou reakci. Johnson zdůraznil, že Británie vysílá do několika zemí ležících v blízkosti Ruska nové jednotky.

Vůdčí politici Spojených států a klíčových evropských zemí se v těchto dnech snaží sérií jednání Moskvu přesvědčit, aby snížila napětí u ukrajinské hranice, kde je nyní v Rusku a Bělorusku shromážděno na 130.000 ruských vojáků. Ruská strana poté, co začala s koncentrací svých sil u Ukrajiny, oslovila Západ s požadavkem na bezpečnostní záruky, omezení přítomnosti aliančních sil v postkomunistických zemích a slib, že se Ukrajna v budoucnu nestane členem NATO.

"Rusko má na výběr. Může buď zvolit diplomatické řešení - a my jsme připraveni jednat - nebo si vybrat konfrontaci, ale v tom případě zaplatí vysokou cenu," prohlásil na společné tiskové konferenci s Johnsonem šéf aliance. Evropské země jsou podle něj znepokojeny současným navyšováním počtu ruských vojáků v blízkosti Ukrajiny, kvůli němuž bude méně času přichystat se na případnou invazi. Rusko odmítá, že by se souseda chystalo napadnout a tvrdí, že se obává rozšiřování vlivu aliance ke svým hranicím.

Západní členové NATO v čele s USA, Francií či Británií v reakci na napjatou situaci v posledních týdnech posílají na východ nové vojáky a techniku. Británie chce posílit jednotky NATO v Estonsku, kterým aktuálně velí. V pobaltské zemi je v tuto chvíli asi 1200 aliančních vojáků. Do Polska k Ukrajinské hranici Británie na důkaz solidarity s Kyjevem pošle 350 vojáků.

"Připravujeme se vojensky, připravujeme sankce, ale také jsme ochotni hovořit," řekl Johnson. Dodal, že Západ je sice připraven k dialogu, ale nikoli o nepřekročitelných podmínkách jako je možnost Ukrajiny vstoupit do NATO.