NATO odmítlo ruské požadavky, chce ale další jednání

Třicítka členských zemí podle něj jednomyslně odmítla ruské požadavky na záruku, že Ukrajina se nikdy nestane členem NATO, a na stažení aliančních jednotek a zbraní ze zemí východního křídla bloku. Rusko naproti tomu dalo najevo, že zatím není připraveno dohodnout se na plánu dalších rozhovorů, dodal Stoltenberg. Pokud by Ukrajinu napadlo, aliance podle něj zváží posílení přítomnosti u svých východních hranic.

"Jsme připraveni jednat, ale abychom dosáhli opravdového pokroku a podstatné dohody, musí dojít k deeskalaci," prohlásil šéf NATO. Spojenci podle něj nejsou ochotni slevit ze svých základních principů a přistoupit na ruské podmínky. Vyzvali zato Rusko, aby ukázalo vůli k jednání tím, že stáhne své jednotky od hranic s Ukrajinou, kde je podle odhadů Západu okolo 100.000 vojáků připravených k invazi.

Ministerstvo zahraničí USA dnes poznamenalo, že deeskalace by Rusku neměla trvat týdny či ještě déle. Zatím žádné kroky tímto směrem Washington nezaznamenal, naopak vidí indicie směřující k další eskalaci. Americká diplomacie také uvedla, že by nikdo neměl být překvapený, pokud nějaká ruská provokace poslouží jako další záminka k destabilizaci Ukrajiny.

Moskva odmítá, že by se chystala Ukrajinu napadnout, pro další rozhovory však trvá na svých podmínkách. Mluvčí Kremlu v průběhu dnešního jednání uvedl, že Rusko nevede rozhovory z pozice síly, chce však zajistit svou bezpečnost.

Dnešní zhruba čtyřhodinová debata navázala na pondělní setkání zástupců Ruska a Spojených států v Ženevě. USA dnes v Bruselu stejně jako ve Švýcarsku zastupovala náměstkyně ministra zahraničí Wendy Shermanová. Podle ní bylo dnešní jednání pouze začátkem pro dlouhodobější rozhovory, v nichž by Moskva měla pokračovat. "Pokud Rusko vycouvá, bude zcela zjevné, že to s diplomacií nikdy nemyslelo vážně. Proto se kolektivně připravujeme na všechny eventuality," řekla novinářům.

Ruskou stranu dnes reprezentoval náměstek ministra zahraničí a bývalý velvyslanec při NATO Alexandr Gruško spolu s náměstkem ministra obrany Alexandrem Fominem. Podle Stoltenberga Rusové zcela neodmítli myšlenku na pokračování rozhovorů, vzali si však čas na rozmyšlenou, než se Moskva vyjádří k jejich možnému časovému plánu. Další jednání, o něž aliance stojí, by mohla vedle Ukrajiny zahrnovat širokou škálu témat včetně kontroly zbraní, dodal šéf NATO.

Aliance se podle něj na druhé straně musí připravit i na "reálnou hrozbu nového ozbrojeného konfliktu v Evropě". NATO již dříve Moskvu varovalo, že v případě nové ruské agrese proti Ukrajině sáhnou členské země k tvrdým ekonomickým sankcím, mohly by však přistoupit také k dalším krokům. "Pokud Rusko znovu použije sílu proti Ukrajině a podnikne invazi na Ukrajinu, potom budeme muset vážně uvažovat o posílení naší přítomnosti ve východní části aliance," doplnil Stoltenberg. Rusko by tak podle něj dosáhlo opačného efektu, než o jaký v současnosti usiluje.