Vyjednavači na klimatické konferenci v Glasgow zřejmě ustupují od výzvy k ukončení veškerého používání uhlí a úplnému zrušení dotací na fosilní paliva, napsala dnes agentura AP. O finální verzi dohody, z níž vzejdou závěry jednání označovaného zkratkou COP26, nyní jednají delegace téměř 200 zemí zastoupených na setkání, které končí dnes. Je možné, že jednání se protáhnou.
Poslední verze dohody vyzývá země, aby urychlily postupné vyřazování výroby energie z uhlí bez použití jakýchkoli technologií ke snížení emisí oxidu uhličitého a neefektivních dotací na fosilní paliva. Předchozí návrh apeloval na země, aby "urychlily postupné vyřazování uhlí a dotací na fosilní paliva".
Přestože se návrh možná ještě změní, drobná změna formulace podle AP naznačuje posun od bezpodmínečných požadavků, proti kterým protestovaly některé země vyvážející fosilní paliva.
Otázka, jak řešit pokračující využívání fosilních paliv odpovědných za velkou část globálního oteplování, byla jedním z klíčových bodů dvoutýdenních rozhovorů. Podle vědců je k udržení globálního oteplování na 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni třeba ukončit využívání fosilních paliv co nejdříve. Výslovné zahrnutí takové výzvy do zastřešující deklarace je však politicky citlivé, a to i pro země jako je Saúdská Arábie, které se obávají, že dalším cílem může být ropa a plyn.
Dalším bodem, na kterém se vyjednavači nemohou shodnout, je otázka finanční pomoci chudým zemím, aby se vyrovnaly se změnou klimatu. Bohaté státy jim do roku 2020 nedokázaly poskytnout 100 miliard dolarů ročně, jak bylo dohodnuto, což pobouřilo rozvojové země, které se do rozhovorů zapojily. V poslední verzi dohody je výzva bohatším státům, aby zvýšily financování.
Nová verze navrhuje, aby vznikl fond na odškodnění zemí, které vážně zasáhnou změny klimatu, například extrémní počasí jako sucho či hurikány. Přispívání do fondu ale nebude povinné. Spojené státy jsou proti jakékoli zákonné povinnosti platit za ztráty a škody, které utrpí rozvojové země.
Podle návrhu dohody země plánují vyjádřit "poplach a největší znepokojení" nad tím, že lidské aktivity již způsobily teplotní nárůst 1,1 stupně Celsia od průmyslové revoluce.
Klíčovou otázkou letošního klimatického summitu je načrtnutí cesty ke splnění závazku ukotveného před šesti lety v přelomové pařížské dohodě. V ní se světoví lídři přihlásili ke snaze udržet globální oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia nad úrovní z předindustriální éry, ideálně pak pod 1,5 stupně. Návrh označuje aktuální dekádu za klíčovou pro osud cíle formulovaného v roce 2015. Podle vědců je k udržení globálního oteplování na 1,5 stupně Celsia potřeba snížit do roku 2030 globální produkci skleníkových plynů o 45 procent oproti stavu z roku 2010.
Vyjednavači z téměř 200 zemí se v Glasgow sešli 31. října. Pokud se jim nepodaří dosáhnout dohody do oficiálního konce letošní klimatické konference, je možné, že v jednání budou pokračovat.
Katie Price v exkluzivním rozhovoru pro deník The Sun poprvé promluvila o svém nedávném sňatku s podnikatelem Lee Andrewsem. Sedmačtyřicetiletá hvězda trvá na tom, že její nový manžel není žádný podvodník, přestože se kolem jeho minulosti a financí objevila řada pochybností. Pár se vzal v Dubaji v lednu 2026, pouhých deset dní po svém prvním seznámení.
Pro rodinu Osbournových to byl večer plný hrdosti i smutku. Na udílení cen Brit Awards 2026 v manchesterské Co-op Aréně převzaly Sharon a Kelly Osbourneovy cenu za celoživotní přínos pro zesnulého Ozzyho Osbournea. Legendární frontman kapely Black Sabbath zemřel před sedmi měsíci ve věku 76 let, pouhých sedmnáct dní po svém posledním vystoupení v rodném Birminghamu.
Jim Carrey se vyjádřil k vlně spekulací, které vyvolal jeho nečekaný vzhled na předávání cen César v Paříži. Herec na ceremoniálu 26. února šokoval fanoušky natolik, že se na internetu začaly šířit konspirační teorie o jeho klonování. Podle některých příznivců byl totiž umělec téměř k nepoznání.
Simon Cowell se musel na natáčení soutěže Britain's Got Talent podřídit nečekanému zákazu, který má zamezit jeho zlozvyku způsobujícímu vrásky celému produkčnímu týmu. Producenti show se totiž rozhodli zakázat žvýkání žvýkaček poté, co Simon opakovaně nechával použité kousky pod svým porotcovským stolem. Šestašedesátiletý hudební magnát navíc nedávno způsobil trapas, když se před tisíci fanoušky procházel s nalepenou žvýkačkou na svých černých kalhotách, aniž by o tom věděl.
Častí uživatelé služeb České pošty by měli zpozornět. Státní podnik totiž od dubna chystá zdražení, které se bude týkat doporučených i cenných psaní či zásilek. Ceny za některé služby se navíc zvyšovaly už od ledna.
Česko se už v tomto týdnu dozví, zda spolupráce mezi Agátou Hanychovou a Ornellou Koktovou na úspěšném podcastu bude opravdu pokračovat. Všechno nasvědčuje tomu, že se ve studiu sejdou. Otázkou je, co se bude dít.
Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout.
Britskou královskou rodinou v posledních týdnech otřásá kauza bývalého prince Andrewa, na kterého dokonce vyrukovala policie. Blízcí s ním logicky nechtějí být viděni, ale král Karel III. se o víkendu ocitl na stejném místě jako mladší bratr.
Zajímavá návštěva v uplynulých dnech dorazila za bývalým prezidentem Milošem Zemanem. Přišla za ním známá česká herečka, která však v posledních letech nemá mezi částí společnosti nejlepší pověst.
Írán se podle dostupných informací snaží zachránit, co zbývá z jaderného programu, než bude příliš pozdě. Tvrdí to zdroje izraelského deníku The Jerusalem Post. Teherán chce ochránit, co půjde, opevnit zařízení a schovat vybavení, u kterého to jde udělat.
Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Plán českých repatriačních letů, které mají pomoci dostat české občany nacházející se na Blízkém východě do bezpečí, se změnil. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Repatriace mají nakonec probíhat nejen z Egypta a Jordánska, ale také z Ománu.