Návrh zákona o ochraně oznamovatelů je podle Bartoše neúčinný

"Pokud oznamovatel má být chráněn, často oznamuje činnost, která se děje ve struktuře, jejíž je součástí, je anonymita zásadní prvek," uvedl Bartoš. Má tak být podle něj zajištěno, aby dotyčná společnost proti oznamovateli nevedla nějaké kroky, aby ho umlčela nebo neznevěrohodnila. Návrh je podle něj horší než původní vzniklý za vlády Andreje Babiše (ANO).

Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) pohledů na věc může být více, osobně bude hlasovat pro návrh ministerstva spravedlnosti.

Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí, vedená ministrem pro legislativu Michalem Šalomounem (za Piráty), minulý týden vládě doporučila, aby se zákon vztahoval nejen na oznamovatele trestných činů a závažných přestupků, ale na přestupky obecně. Doporučila také, aby úřady a firmy ovládané obcemi či státem musely přijímat i anonymní oznámení.

Novou podobu zákona o ochraně oznamovatelů v září kritizovaly protikorupční organizace. I podle nich hrozí to, že oznamovatelé protiprávní činnosti nebudou i nadále dostatečně chráněni před odvetou zaměstnavatelů. Ministerstvu spravedlnosti vytýkaly, že se zákon nemá vztahovat na jakýkoliv trestný čin nebo přestupek a že obsahuje omezení ochrany u anonymních oznámení.

Právní úprava vychází z evropské směrnice o ochraně oznamovatelů z října 2019. Česko nesplnilo dvouletou lhůtu pro transpozici této směrnice, která vypršela 17. prosince 2021.

Snaha o legislativní úpravu tzv. whistleblowingu se v Česku objevila opakovaně, žádný z dosud předložených návrhů ale nebyl přijat. Oznamovatelé mají v ČR zranitelnou pozici i proto, že vůči nim přetrvává spíše negativní postoj.