Navzdory investicím je ruská armáda po invazi na Ukrajinu výrazně slabší, tvrdí Londýn

Ruský obranný rozpočet se v letech 2005 až 2018 přibližně zdvojnásobil. Investice podle Londýna plynuly zejména do několika špičkových leteckých, pozemních a námořních kapacit.

"Modernizace fyzického vybavení však Rusku neumožnila ovládnout Ukrajinu. Selhalo ve strategickém plánování i při realizaci svých operací, početní převahu nedokázalo proměnit v rozhodující výhodu," uvedlo ministerstvo obrany.

Ruská armáda za 68 dní od začátku invaze na Ukrajinu přišla o 23.800 mužů, 194 letadel, 155 vrtulníků a více než 1000 tanků a přes 2500 obrněných vozidel, píše server Ukrajinska pravda. Jeho tvrzení ale nelze nezávisle ověřit, Moskva přiznává výrazně nižší ztráty.

Ve své pondělní zprávě britské ministerstvo obrany uvedlo, že Rusko od začátku invaze na Ukrajinu nasadilo přibližně dvě třetiny veškerých svých pozemních sil.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko před pár dny oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu a nadále pokračují snahy o mírová jednání, ačkoliv prezident Vladimir Putin oznámil, že rozhovory jsou na mrtvém bodě.

Ruské ministerstvo obrany v poslední době tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Britské ministerstvo obrany ale uvedlo, že ruské ozbrojené síly zřejmě skutečně přeorientovaly své úsilí na dobytí celého Donbasu. Očekává, že boje na východě Ukrajiny v příštích dvou až třech týdnech zesílí.

Není ani zřejmé, nakolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.