Necelá třetina příjemců má nyní krácený příspěvek na bydlení

Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Normativy na bydlení se vláda podle něj chystá zvýšit od října. Dnes kvůli tomu oficiálně požádala ministerstvo průmyslu a Energetický regulační úřad (ERÚ) o odhady růstu cen energií.

Příspěvek na bydlení mohou získat lidé, kterým na úhradu přiměřeného bydlení nestačí v Praze 35 procent příjmu a jinde 30 procent. Dávka odpovídá pak rozdílu mezi skutečnými výdaji - ale nejvýš do normativních nákladů - a právě 30 či 35 procenty příjmu. V červnu dávku dostalo 177.400 domácností.

Podle Jurečky má kvůli normativu krácený příspěvek na bydlení 30 procent příjemců. Za bydlení tak i se státní podporou platí víc než stanovených 30 či 35 procent příjmu. Tuto příjmovou hranici při úhradě bydlení nepřekračuje 70 procent příjemců dávky. "Dnes 70 procent lidí vůbec na strop normativů nenarazí. Není to kritická situace. Dostanou vyplaceno všechno to, co potřebují," podotkl premiér Petr Fiala (ODS).

Normativní náklady na bydlení pro každý rok stanovuje vláda. Stropy pro výpočet dávek platí vždy od ledna. Už pro letošek je kabinet jednorázově kvůli zdražování zvýšil. Ministerstvo práce už dřív uvedlo, že loni kvůli normativu mělo příspěvek krácený asi 43 procent příjemců.

Pro letošek se normativy v nájmu podle počtu členů domácností a velikosti bydliště pohybují od 6746 do 22.495 korun. Například v Praze činí pro samotného člověka 10.121 korun, pro tříčlennou rodinu 18.312 korun. V okresním městě pro jednotlivce normativ dosahuje 6929 korun a pro tříčlennou rodinu 12.599 korun. Ve vlastním či družstevním bytě je strop podle počtu osob mezi 6232 a 14.368 korunami, velikost bydliště se nezohledňuje.

Například samotná sedmdesátnice z okresního města s penzí 15.000 korun má na příspěvek nárok, pokud vydá na bydlení v nájmu přes 5000 korun měsíčně. Normativ u ní činí teď 6929 korun. Pokud žadatelka hradí méně než tuto částku, s dávkou jí po úhradě bytu zbývá 70 procent příjmu. Pokud platí víc, dostane dopočet výdajů do normativu - tedy 1929 korun. Stejnou podporu má i tehdy, když za nájemní byt s náklady měsíčně utratí 9000, 11.000 či 14.000 korun.

Podle odborníků na sociální problematiku jsou normativy nízké a neodpovídají realitě, a to zvlášť u malých domácností ve velkých městech. Týká se to třeba právě seniorů a seniorek, kteří žijí sami. "S experty vedeme debatu, jak zohlednit specifickou situaci ve velkých městech u jednočlenných domácností. Tam vidíme nejčastěji, že normativ neodpovídá reálné situaci," připustil Jurečka. ČTK před pár dny řekl, že jeho úřad připravuje změny. Platit by mohly případně od ledna. Normativy by měly víc odrážet velikost či místo bydliště. Jurečka poukázal na rozdílné ceny ve stejně velkých městech, z nichž jedno leží v odlehlejší části regionu a druhé na hranici Prahy.

Podle loňské analýzy institutu IDEA a agentury PAQ Research mělo vyšší výdaje než normativ 53 procent domácností s nárokem na příspěvek. "Mezi jednočlennými domácnostmi - důchodci - je to dokonce 72 procent. Je jim tak omezován výdej příspěvku," uvedli autoři.