Nedostatek polovodičů, který už více než rok po celém světě ovlivňuje řadu odvětví, trápí zejména automobilky. Ne všechny ale stejně. Projevuje se sice na všech kontinentech, v některých asijských zemích jsou ale dopady méně citelné.
Například japonská automobilka Toyota má jen minimální problémy a podobně jihokorejský Hyundai čelí krizi lépe než například skupina Volkswagen včetně automobilky Škoda. Ukazují to výrobní plány jednotlivých firem.
Toyota patří k těm automobilkám, kterých se až do léta problémy s nedostatkem čipů téměř nedotkly. Toyota začala dodávky komponentů lépe plánovat už asi před deseti lety, kdy havárie v japonské jaderné elektrárně Fukušima v roce 2011 způsobila širší potíže se zásobováním. Tehdy si Toyota uvědomila, že nedostatek čipů nelze vyřešit v krátké době, a proto si začala u těchto komponentů vytvářet vysoké zásoby. A to se nyní ukazuje jako strategie, která funguje.
Mnoho firem v této branži používá systém just-in-time. To znamená, že komponenty od dodavatelů objednávají tak, aby se čas dodání zhruba kryl s časem montáže vozidla. Automobilka tak má čipy a další součásti k dispozici ve chvíli, kdy je skutečně potřebuje, takže si nemusí pronajímat velké a mnohdy i drahé sklady.
Nedostatek polovodičů se loni začal objevovat po silném růstu poptávky po elektronice. Lidé, kteří kvůli uzávěrám zavedeným ve snaze zpomalit šíření nového koronaviru byli nuceni trávit prakticky celý volný čas doma, začali nakupovat nejrůznější elektroniku. Továrny na mikročipy jely na plné kapacity a když nemohly vyrábět více, začaly upřednostňovat výrobce elektroniky před automobilkami.
Od léta se ale mnohé změnilo. Toyota tento týden oznámila, že kvůli nedostatku čipů snižuje plánovanou celosvětovou produkci na listopad až o 15 procent, což je zhruba 150.000 vozů. Celoroční plán ale nemění a nadále očekává, že vyrobí kolem devíti milionů aut. Nedostatek čipů donutil na přelomu srpna a září zastavit výrobu i závod Toyota Motor Manufacturing Czech Republic v Kolíně.
Na začátku října přerušila výrobu ve svém závodě ve Vídni italsko-americká automobilka Stellantis, která letos vznikla spojením francouzské PSA a skupiny Fiat Chrysler Automobiles (FCA). "Výroba se tam obnoví 2. ledna 2022," sdělil podnik. Stellantis ve Vídni zaměstnává kolem 460 lidí, kterým automobilka zkrátila pracovní dobu.
Německo, kde má automobilový průmysl velmi silné zastoupení, je nyní na začátku druhé vlny přerušování výroby v důsledku nedostatku čipů. Například Opel jednu ze svých továren otevře až v lednu, což pro něj znamená nejdelší takovou odstávku v historii. Přerušení činnosti ze stejného důvodu oznámily v Německu také automobilky Volkswagen, Ford, BMW a Daimler. Ze skupiny Volkswagen se omezení výroby nyní týká i české automobilky Škoda a španělské Seat, v obou případech se podle situace počítá s omezením výroby až do konce roku.
Relativně dobře krizi kolem čipů zvládá i jihokorejská automobilka Hyundai. Ta letos v některých továrnách také přerušila výrobu, její provozní ředitel José Muňoz ale novinářům asi před měsícem řekl, že situace už se zlepšuje. Nejhorší byly pro Hyundai měsíce srpen a září. "Výrobci čipů reagují opravdu velmi rychle," řekl a dodal, že například americký výrobce čipů Intel nyní investuje spousty peněz do rozšíření výrobních kapacit.
Spolu s Toyotou a Teslou patří Hyundai k hrstce automobilek, které navzdory nedostatku čipů dokázaly výrobu zvýšit, uvedla agentura Reuters. Hyundai se přesto rozhodl, že začne vyvíjet vlastní čipy, aby do budoucna snížil závislost na externích dodavatelích.
Na květen neobvykle chladné počasí panuje v tomto týdnu v České republice. Meteorologové dokonce upozorňují, že v nejvyšších polohách se mohou objevit sněhové vločky. Sněžení hrozí v jednom konkrétním pohoří.
V Moskvě začala velká vojenská přehlídka u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Nechybí na ni ruský prezident Vladimir Putin, dorazila i řada zahraničních politiků, včetně slovenského premiéra Vladimira Putina.
Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk.
Česko dnes zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec Jiří Bartoška. Potvrdili to zástupci karlovarského filmového festivalu, jehož prezidentem dlouhá léta byl. Bartoška se v poslední době potýkal s vážnými zdravotními problémy.
Řeporyjský starosta a bývalý bulvární novinář Pavel Novotný byl ve středu nepravomocně odsouzen k třem měsícům za mřížemi, protože porušil podmínku. Ještě v den, kdy padlo rozhodnutí, se Česko dočkalo první reakce odsouzeného.