Nejpozději dnes mají poslední voliči dostat hlasovací lístky, průzkumy už voleb nebudou

Nejpozději dnes mají poslední z více než osmi milionů voličů v Česku dostat hlasovací lístky, na nichž budou jména kandidátů na budoucí obecní zastupitele. Na třetině území republiky, kde se letos volí do horní komory Parlamentu, navíc mají dostat také lístky s kandidáty na senátory.

Aktualizováno 20.9.2022, 13:44 20. září 2022, 09:19 — Autor: ČTK

Volby, ilustrační foto
FOTO: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Nových průzkumů o tom, jaké jejich adepti mají vyhlídky na zvolení, se ale nedočkají. Ode dneška do sobotního uzavření volebních místností platí zákaz zveřejňování výsledků volebních průzkumů.

Obálky se sadou lístků, informacemi o způsobu hlasování a adresou volební místnosti lidé dostávají zpravidla do poštovních schránek. Pokud by některý volič lístky nedostal, obdrží je ve volební místnosti. Tam se také dozví, zda a kteří kandidáti z voleb buď odstoupili, nebo byli odvoláni.

Volební zákon ukládá zveřejnit tuto informaci na viditelném místě ve volební místnosti. Jde o kandidáty, kteří se nominace vzdali, nebo byli odvoláni do 48 hodin před začátkem voleb.

Ve hře o místa na radnicích vesnic a měst bylo k pondělku podle volebního webu 178.483 kandidátů, do městských částí kandidovalo 16.799 lidí. Dohromady tedy bylo 195.282 uchazečů o zhruba 62.000 křesel obecních zastupitelů. Na jedno místo v zastupitelstvu tak připadají více než tři uchazeči. Z přihlášených adeptů tak 110 odstoupilo nebo bylo odvoláno, před čtyřmi lety komunální kandidátky opustilo před volbami 125 nominovaných.

V klání o Senát je všech 178 kandidátů, kteří se do něj přihlásili. V průměru to je šest až sedm kandidátů na každý ze 27 obvodů, kde se o víkendu bude o senátorech rozhodovat společně s volbou místních zastupitelů. Největší výběr budou mít na Karlovarsku s 11 kandidáty. Poprvé v historii senátních voleb je jisté, že jeden senátor bude zvolen už v prvním kole. Na Orlickoústecku po odstoupení místostarosty České Třebové Josefa Kopeckého (ODS) totiž zůstali ve hře pouze dva kandidáti.

Zákaz zveřejňování průzkumů k volbám má zabránit ovlivňování názorů voličů na poslední chvíli vzhledem k tomu, že průzkumy podle expertů vyjadřují spíše trendy voličské přízně nežli skutečnou podporu stranám. Volební zákon proto stanoví, že tři dny před volbami a ve dnech voleb až do ukončení hlasování "nesmějí být žádným způsobem zveřejňovány výsledky předvolebních a volebních průzkumů".