Někteří členové ruské elity se domnívají, že invaze na Ukrajinu byla katastrofální chyba, jež vrhne zemi o léta zpět, píše agentura Bloomberg s odkazem na deset lidí obeznámených se situací. Zatímco vojenské ztráty narůstají a Rusko čelí bezprecedentní mezinárodní izolaci, malý - ale narůstající - počet vysoce postavených osob v Kremlu tiše zpochybňuje rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina jít do války, uvedl Bloomberg. Stejní lidé se však domnívají, že šéf Kremlu neustoupí a nehrozí mu ztráta moci.
Řady kritiků na vrcholu moci zůstávají omezené, nacházejí se na vysokých postech ve vládě a státních podnicích, vyplývá z vyjádření deseti lidí, kteří si nepřáli zveřejnit své jméno kvůli obavám z odplaty. Putin se stále více spoléhá na zužující se okruh svých nekompromisních poradců a odmítá pokusy ostatních představitelů varovat ho před ochromujícími ekonomickými a politickými náklady, píše agentura. Některé zdroje agentury uvedly, že stále více sdílejí obavy zástupců amerických zpravodajských služeb, že by se Putin mohl uchýlit k omezenému použití jaderných zbraní, pokud by čelil neúspěchu v tažení, které považuje za svou historickou misi.
Podpora Putinovy války zůstává podle Bloombergu mezi většinou ruské elity hluboká, přičemž mnozí zasvěcenci na veřejnosti i v soukromí přijímají kremelský narativ, že konflikt se Západem je nevyhnutelný a že ekonomika se přizpůsobí rozsáhlým sankcím uvaleným USA a jejich spojenci. Rovněž podpora veřejnosti zůstává silná, jelikož počáteční šok a rozvrat způsobený sankcemi ustoupil v Rusku bizarní stabilitě.
Zároveň však stále více vysoce postavených lidí začíná věřit, že Putinovo odhodlání pokračovat v invazi odsoudí Rusko k dlouholeté izolaci a zvýšenému napětí, které ochromí jeho ekonomiku, ohrozí bezpečnost a oslabí globální vliv země. Několik magnátů učinilo zastřená prohlášení, v nichž zpochybnili strategii Kremlu, ale mnoho mocných hráčů se příliš obává stále tvrdšího potlačování disentu, než aby obavy vyjádřili veřejně, píše Bloomberg.
Podle nezávislého experta na ruské bezpečnostní služby Andreje Soldatova roste frustrace z dosavadního neúspěchu invaze také v tajné službě FSB. Podle lidí obeznámených se situací v ní někteří očekávali, že boje nebudou trvat déle než několik týdnů.
Některé lidi prý překvapila rychlost a rozsah reakce USA a jejich spojenců, kdy sankce zmrazily polovinu rezerv ruské centrální banky ve výši 640 miliard dolarů (14,4 bilionu korun), zahraniční společnosti se vzdaly desítky let trvajících investic a takřka přes noc ukončily v zemi činnost, a také neustále se rozšiřující vojenská podpora poskytovaná Kyjevu. Podle lidí obeznámených se situací se vysocí úředníci snažili prezidentovi vysvětlit, že ekonomický dopad sankcí bude zničující a vymaže dvě desetiletí růstu a vyšší životní úrovně, které Putin zajistil během své vlády.
Prezident tato varování smetl ze stolu s tím, že Rusko sice zaplatí obrovskou cenu, ale Západ mu nedal jinou možnost než válku, tvrdí zdroje Bloombergu. Šéf Kremlu si je prý nadále jistý, že za ním veřejnost stojí a že Rusové jsou připraveni snášet roky obětování se pro jeho vizi národní velikosti. Putin je údajně odhodlán pokračovat v boji, i když Kreml musel omezit své ambice a z rychlého a rozsáhlého převzetí velké části Ukrajiny se uchýlil k vyčerpávající bitvě o Donbas na východě. Panuje názor, že pokud by se Rusko spokojilo s něčím menším, učinilo by ho to beznadějně zranitelným a slabým vůči hrozbě, kterou vidí ze strany USA a jejich spojenců.
Podle dvou zdrojů se okruh Putinových poradců a kontaktů od zahájení invaze z už tak omezené skupiny zastánců tvrdé linie ještě více zúžil. Rozhodnutí o útoku přijal Putin a hrstka "jestřábů" včetně ministra obrany Sergeje Šojgua, náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova a tajemníka ruské bezpečnostní rady Nikolaje Patruševa, píše Bloomberg.
Omezené informace podle lidí obeznámených se situací přispěly k tomu, že se Kreml v prvních dnech ofenzívy přepočítal a vsadil na širší podporu ukrajinských vojáků a úředníků a na rychlejší vojenský postup. Ruský vůdce také podcenil svůj ukrajinský protějšek, když ho zpočátku vnímal jako slabého, píše agentura, která zároveň poznamenala, že mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zatím nereagoval na žádost o komentář na tento článek.
Ivana Gottová se od podzimu 2019 vzorně stará o odkaz zesnulého manžela, slavného zpěváka Karla Gotta. Aktuálním projektem je muzeum ve Slavíkově vile na pražské Bertramce. To už mělo být přístupné veřejnosti, ale stále to tak není. Řeší se totiž problémy s financováním.
Leoš Mareš musí v posledních dnech vysvětlovat své vztahy se ženami. Objevily se totiž spekulace o jeho údajném vztahu s asistentkou, které moderátor odrazil. Teď se ale začalo řešit vyjádření jeho tchyně. Co pronesla paní Helena?
Ruská metropole Moskva hostila v pátek dopoledne velkou vojenskou přehlídku u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Prezident Vladimir Putin během akce řekl, že Rusko bude nadále bariérou proti nacismu a jeho občané budou i nadále podporovat vojáky, kteří aktuálně bojují na sousední Ukrajině.
Na květen neobvykle chladné počasí panuje v tomto týdnu v České republice. Meteorologové dokonce upozorňují, že v nejvyšších polohách se mohou objevit sněhové vločky. Sněžení hrozí v jednom konkrétním pohoří.
Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk.