Senátoři podpořili novelu, podle níž by se Češi mohli zapojit do bojů o Ukrajinu

Senát ČR
Senát ČR, foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images
Pavel Dratva , ČTK 2. března 2022 11:31 | akt. 2. března 2022 19:51
Sdílej:

Čeští dobrovolníci by se možná mohli zapojit na základě vládní výjimky po boku Ukrajinců do bojů s ruskými agresory. Počítá s tím senátorská novela branného zákona, kterou dnes horní komora v prvním kole projednávání podpořila. Před dalším schvalování novelu projednají senátní výbory a ústavní komise, dostaly na to měsíc.

Novela, kterou připravili Václav Láska a Lukáš Wagenknecht z klubu Pirátů a hnutí Senátor 21, má umožnit českým občanům vstoupit do ozbrojeného sboru jiného státu, pokud to bude armáda uvedená v nařízení vlády a bude to v souladu s podmínkami tohoto nařízení. Nepotřebovali by k tomu výjimku od prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) kvůli tomu doporučil novelu v prvním kole projednávání podpořit. Jitka Chalánková z klubu ODS a TOP 09 doporučila novelu doplnit o úpravu trestního zákoníku.

Předseda senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS) uvedl, že by podobnou úpravu nechal na kabinetu. Senátorská předloha by byla protiústavní, uvedl Goláň s odkazem na postoj ministerstva spravedlnosti i senátních právníků. Chybí podle něj přesnější vymezení podmínek i parlamentní kontrola. Podle předsedy senátního výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost Pavla Fischera (nezávislý) je třeba ohlídat ústavní a právní rámec novely, obavy má z jejího zrychleného projednávání.

Láska k výtkám uvedl, že je připraven novelu vzít zpět v případě, jestliže vláda před dalším kolem schvalování předloží lepší řešení. "Pokud v mezidobí přijde vláda se svým řešením, které bude fungovat, svou novelu stáhneme," uvedl. Mezi podmínkami ve vládním nařízení by mohly být například minimální věk nebo vojenský výcvik.

Mezi odpůrce novely patřil místopředseda senátního výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost Jan Sobotka (STAN). Podle něj by mohla být vykládána jako "účast NATO v ozbrojeném konfliktu na Ukrajině" a jako měření dvojím metrem. Připomněl, že čeští občané, kteří se zapojili do bojů na proruské straně v separatistických východoukrajinských oblastech, byli za to odsouzeni.

Novelu v prvním kole podpořilo 40 z 53 přítomných senátorů včetně Fischera. Proti byli pouze Goláň a Sobotka, zbývající jedenáctka senátorů se hlasování zdržela.

Senát vyzval vládu, aby zvýšila výdaje na obranyschopnost státu

Vláda by podle Senátu měla v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině posílit obranyschopnost státu, zajistit modernizaci armádní techniky. Měla by také zajistit nezávislost na Rusku v energetice a dalších strategických oblastech. Horní komora se na tom dnes shodla jednomyslně na podnět svého výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost.

"Senát podporuje vládu s ohledem na vážnou změnu bezpečnostního prostředí v úsilí zajistit modernizaci techniky a intenzivně budovat obranyschopnost ČR. Vyzývá vládu, aby držela mezi svými prioritami zvyšování odolnosti obyvatel, navyšování výdajů na obranu, těsnou spolupráci se spojenci a zajistila nezávislost na Ruské federaci v energetice a dalších strategických oblastech," uvádí se v usnesení.

Předseda výboru Pavel Fischer (nezávislý) uvedl, že kabinet by měl na armádu vyčlenit více než dvě procenta hrubého domácího produktu, které vyplývají z českého členství v NATO.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) avizoval, že vláda chystá takzvaný "Lex Ukrajina", který bude zohledňovat pravděpodobnost, že z Ukrajiny do Česka přijdou desetitisíce až statisíce uprchlíků. Pokud by vláda takovou normu schválila o víkendu a následně přijala Sněmovna, Senát by normu mohl schvalovat na další schůzi, uvedl Vystrčil.

Horní komora připomenula své stanovisko z minulého pátku, v němž mimo jiné vyzvala k vyloučení Ruska i Běloruska z mezinárodních organizací. Vybídla k uvalení co nejtvrdších sankcí na Rusko a k uznání Ukrajiny jako kandidátské země EU. Doporučila současně, aby se konfliktem na Ukrajině zabýval Mezinárodní trestní soud v Haagu.

O daru zbrojařských firem chce Černochová jednat v tomto týdnu

Vláda ještě tento týden projedná dar vojenského materiálu od českých zbrojních firem. Po jednání vlády to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Jedná také s armádou o další státní pomoci. O daru výrobků s českými zbrojaři na Ukrajinu, která čelí útoku ruských vojsk, Černochová jednala v neděli. Zástupci firem ji tehdy avizovali, že odvětví je připraveno maximálně navýšit a využít své kapacity.

Dnes vláda rozhodla, že Česko Ukrajině daruje zdravotnický materiál z armádních zásob za zhruba 21 milionů korun. Dosud na Ukrajinu ministerstvo poslalo vojenský materiál za více než 600 milionů korun.

V prvních dnech ataku ukrajinského území rozhodla vláda koncem minulého týdne o darování vojenského materiálu. Na Ukrajinu již bylo přepraveno 4000 dělostřeleckých granátů za 36,6 milionu korun, tisíce pušek a pistolí s miliony nábojů za 188 milionů korun a těžká technika v hodnotě 400 milionů korun, kterou ministerstvo z bezpečnostních důvodů blíže nespecifikovala.

Stalo se
Zahraničí
Robert Fico

Fico kvůli nemoci neuctí památku válečných hrdinů

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) se ze zdravotních důvodů omluvil ze sobotního pietního aktu. Fico uvedl, že se v posledních dnech potýká s virózou. Večer chce i tak vyrazit na zahraniční cestu do Srbska. 

České celebrity
Ilustrační fotografie.

Zemřela herečka Štěpánka Ranošová. V říjnu by se dožila stovky

Českou hereckou obec na začátku října zasáhla další smutná zpráva. Ve věku nedožitých sto let zemřela legenda ostravské divadelní scény Štěpánka Ranošová, která byla jednou ze zakladatelek Divadla Petra Bezruče. 

České celebrity
Karel Gott.

Pravda o nové desce na hrobu Karla Gotta. Její vznik umožnil jeden člověk

Česko si ve čtvrtek opět připomnělo osobnost Karla Gotta, od jehož smrti uplynulo již sedm let. Na hrobě legendárního zpěváka se u příležitosti smutného výročí objevila nová deska. Jaké je pozadí jejího vzniku? 

Světové celebrity
Král Karel III.

Karel III. se na zahraniční cestě vyhne nepříjemným tématům, potvrdil palác!

Britský král Karel III. a jeho manželka královna Kamila se chystají na oficiální zahraniční cestu po karibských státech, během níž navštíví Bahamy, Guyanu a Antiguu a Barbudu. Nadcházející turné doprovází zvýšená pozornost médií i veřejnosti kvůli citlivé otázce historického dědictví britského impéria a obchodu s otroky. Buckinghamský palác v souvislosti s plánovanou cestou oficiálně potvrdil, že panovník během svých setkání neotevře otázku finančních reparací a nepřednese ani formální omluvu za roli Velké Británie v transatlantickém obchodu s lidmi.