Nemají elektřinu ani plyn. Ukrajinští vesničané se přesto snaží znovu žít

Odejít z domovů během okupace bylo nebezpečné, popisovali vesničané, zatímco se nyní shromáždili v místním zdravotnickém středisku. Ruští vojáci jim tehdy nařídili, aby zůstali vevnitř, ale i ze sklepů obyvatelé vsi slyšeli zvuk raket, které nad nimi létaly.

"Stříleli, ostřelovali... Zachránil nás les. Nebýt jeho, byli bychom zničeni," popsal třiačtyřicetiletý Oleh Onoprijenko, jenž zároveň vyjmenoval zdevastovaná města v okolí Kyjeva, jako jsou Irpiň nebo Hostomel.

V lese mezitím místní členové teritoriální obrany a ukrajinské armády čistili minová pole a odstraňovali další nevybuchlou munici.

Dnes ráno byly vidět linie zákopů pokryté větvemi stromů a plastovými fóliemi. V jednom ze zákopů, který podle člena teritoriální obrany sloužil ruským vojákům jako polní nemocnice, byla vidět o vchod opřená zakrvácená nosítka.

Dodávky elektrické energie a plynu dosud nebyly v Lubjance obnoveny. Obyvatelé každý den proto stojí ve frontě před malou zdravotnickou klinikou, aby si mohli nabít telefony pomocí hlučného generátoru.

Po vypuknutí invaze jedenačtyřicetiletý Viktor Šapošnikov zaslechl, že Rusové hledají vysloužilé vojáky a policisty. Na začátku března policejní veterán Šapošnikov proto uprchl.

"Nikdo to nečekal, bylo to děsivé a báli jsme se vyjít ven," řekl Šapošnikov, jenž zároveň popisoval, jak se obyvatelé snažili získat zprávy o tom, co se děje mimo vesnici. A nedařilo se jim to.

Ruští vojáci obsadili domy jeho sousedů, a když začali koncem března ustupovat, vyrabovali podle něj všechny jejich cennosti.

Uvnitř jednoho zničeného letního domu, kde se usídlili ruští vojáci, byly poházené pohozené potravinové lístky. Na zdi byly nastříkány urážky Ukrajinců. Vedle jednoho z graffiti někdo napsal omluvu Ukrajincům: "Tohle jsme nechtěli... odpusťte nám," stálo tam.

Rusko vtrhlo na Ukrajinu 24. února v rámci invaze, kterou prezident Vladimir Putin nazval "zvláštní operací" s cílem demilitarizovat a "denacifikovat" svého souseda. Ukrajina a její spojenci tvrdí, že je to neopodstatněná záminka k válce.

Šapošnikov vypráví, že ruští vojáci obyvatelům vsi říkali, že je přišli "osvobodit". "Osvobodit nás od čeho? Jsme mírumilovní... jsme Ukrajinci. Cítím se hrdý na to, že jsem Ukrajinec," prohlásil, zatímco jeho sousedé trpělivě čekali na pomoc u kliniky.

Co bude dál? Nikdo neví

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko před pár dny oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu a nadále pokračují snahy o mírová jednání, ačkoliv prezident Vladimir Putin oznámil, že rozhovory jsou na mrtvém bodě.

Ruské ministerstvo obrany v poslední době tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Britské ministerstvo obrany ale uvedlo, že ruské ozbrojené síly zřejmě skutečně přeorientovaly své úsilí na dobytí celého Donbasu. Očekává, že boje na východě Ukrajiny v příštích dvou až třech týdnech zesílí.

Není ani zřejmé, nakolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.