České plány na stavbu malého modulárního reaktoru v prostorách jaderné elektrárny Temelín budí obavy na bavorské a rakouské straně hranice. Místní úřady si stěžují, že s nimi Praha věc předem nekonzultovala, a pochybnosti mají také o bezpečnosti. Některé zvažují demonstrace a blokádu hraničních přechodů.
Česká vláda v září oznámila, že v jaderné elektrárně Temelín by do roku 2032 mohl vzniknout malý modulární reaktor. Půjde o pilotní projekt v zemi. Stavba podle ní posílí bezpečnost a nezávislost české energetiky, ohroženou válkou na Ukrajině. Mezinárodní agentura pro jadernou energii (MAAE) definuje malý modulární reaktor jako jadernou elektrárnu s elektrickým výkonem do 300 megawattů elektrických. Podle MAAE pracuje nyní na těchto zařízeních 50 zemí. Tyto reaktory mají být podle MAAE při výrobě energie pružnější a bezpečnější.
"Postavit sousedy před hotovou věc bez jakékoliv diskuse není dobrý styl. V Evropě musíme konečně více spolupracovat v energetických otázkách," uvedl podle deníku Die Welt Florian Siekmann, stranický expert německých Zelených pro záležitosti Evropské unie v bavorském zemském sněmu. Příhraniční oblast se podle něj nesmí stát "zkušební laboratoří pro neodzkoušenou reaktorovou techniku".
Bavorské ministerstvo hospodářství a ministerstvo životního prostředí vyjádřily "naprosté pochopení" pro to, že oznámení o rozšíření kapacit jaderné elektrárny v blízkosti hranic vyvolává mezi obyvatelstvem potřebu diskuse. Starosta bavorského příhraničního města Freyung Olaf Heinrich míní, že k bezpečnosti malých modulárních reaktorů chybí dostatek informací.
"Temelín je od centra naší obce vzdálen jen asi 50 kilometrů. A z některých návrší v obci jsou reaktory vidět pouhým okem. Prostě se o něčem uvažuje nebo rozhoduje, aniž bychom byli informováni," uvedla podle stanice ORF Anita Gstöttenmayrová, starostka obce Leopoldschlag v rakouském příhraničním regionu Mühlviertel. Starosta nedalekého Rainbachu Günther Lorenz se obává také toho, že česká strana nakonec rozhodne o ukládání vyhořelého paliva v blízkosti rakouských hranic.
Gstöttenmayrová nevyloučila, že obyvatelé příhraničních rakouských obcí budou za své zájmy podobně jako v minulých letech muset demonstrovat, například blokádou hraničního přechodu Wullowitz/Dolní Dvořiště. "Zní to hloupě, ale budeme muset opět vyjít do ulic, abychom na sebe upozornili a něčeho dosáhli. V dnešních časech je smutné, že nemůžete najít jiné způsoby komunikace," dodala.
Rakouská ministryně pro ochranu klimatu, životní prostředí a energetiku Gewesslerová stanici ORF sdělila, že Rakousko bude i nadále zastávat protijadernou linii vůči všem svým sousedům. Úmysl rozšířit svá stávající jaderná zařízení vyjadřuje kromě Česka také Maďarsko a Slovinsko. Spor o spuštění nových jaderných bloků vede Rakousko rovněž se Slovenskem.
Petr Závodský, který je v české společnosti ČEZ zodpovědný za plány na rozšíření jaderných kapacit, rakouské stanici řekl, že Vídeň bude o všech plánech informována, jakmile o nich bude definitivně jasno. Rozhodnutí ale podle něj bude muset ČR učinit samostatně. Česká vláda by o věci měla rozhodovat až koncem příštího roku, dodal.
Podle bývalého šéfa rakouského energetického regulačního úřadu E-Control Waltera Boltze je na obavy ohledně rozšíření Temelína "ještě příliš brzy". Připomněl však, že o technologii malých modulárních reaktorů se mluví již 15 let a zatím není v provozu ani jeden. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) dospěla v roce 2020 k závěru, že ekonomicky životaschopný provoz je ještě daleko, dodal.
Podle Závodského chce Praha před zahájením výstavby počkat na zkušenosti s novou technologií v jiné zemi, například ve Spojených státech nebo Kanadě.
Páteční blackout v Česku způsobila technická závada, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) po jednání Ústředního krizového štábu. Podle jeho slov se přepokládá, že ještě dnes budou obnoveny dodávky elektrické energie ve všech zasažených místech.
Česko v posledních hodinách zasáhla tragická zpráva, která přišla z Pákistánu. Při expedici na devátou nejvyšší horu světa Nanga Parbat zahynula horolezkyně Klára Kolouchová, první Češka, která zdolala Mount Everest. Na smutnou zprávu reagují i slavné osobnosti.
Hrozí v Česku další vlna veder s teplotami výrazně přes 30 °C? Z některých zdrojů by se mohlo zdát, že tropy opět udeří během druhého červencového víkendu. Podle meteorologů je zřejmé, že se znovu oteplí. Momentálně ale není jasné, kam až odpolední maxima vyšplhají.
První hosté již dorazili do Karlových Varů, kde dnes odstartuje 59. ročník Mezinárodního filmového festivalu. Poprvé po letech bude bez dlouholetého prezidenta akce Jiřího Bartošky, který na začátku května ve věku 78 let zemřel. Jiná z každoročních tváří festivalu už je na místě.
Části České republiky dnes kolem poledne postihl masivní výpadek elektrické energie. Nejvíce zasáhl hlavní město Prahu, kde přestaly fungovat tramvaje, metro, semafory, ale také platební terminály a bankomaty. Bez proudu se ocitla část centra i okrajových čtvrtí. Problémy se objevily i v řadě dalších krajů. Odpoledne postupně elektřina ve většina částí Česka naskočila, rozjely se vlaky i hromadná doprava.
Hollywood zasáhla smutná zpráva. Ve věku 67 let zemřel americký herec Michael Madsen, jehož nejvíce proslavily role ve filmech slavného režiséra Quentina Tarantina.
Poprvé od května se v Česku řeší, jak jsou otevřené obchody. Můžete být v klidu, dnes nakoupíte ještě bez jakýchkoliv problémů. Tentokrát se to ale sešlo tak, že oba červencové svátky vycházejí na víkend. O to větší je nejistota ohledně otevírací doby.
Několik dní na svobodě už je Leo Beránek, rapper, kterého předtím, než skončil na dlouhá léta za mřížemi, proslavila jedna z televizních reality show. Co bude dělat po návratu do běžného života? Sám Beránek nabídl odpověď.
Českou horolezeckou obec zasáhla tragédie. Ve věku 46 let zahynula horolezkyně Klára Kolouchová, první Češka, která zdolala nejvyšší horu světa Mount Everest. Osudným se jí stal pád při výstupu na devátý nejvyšší světový vrchol Nanga Parbat.
Jen krátce předtím, než uplynou tři měsíce od smrti všemi obdivované Anny Slováčkové, si lidé dělali obavy o jejího otce Felixe Slováčka. Toho totiž potkala náhlá zdravotní příhoda na palubě letadla.
O víkendu nás opět čeká tropické počasí. Podle ČHMÚ.cz denní maxima překonají třicítky.
Napětí uvnitř britské královské rodiny podle nejnovějších odhalení předcházelo svatbě prince Harryho a Meghan Markle v roce 2018. Podle královské biografky Sally Bedell Smith byla Meghan některými členy dvora označována za „panovačnou“ poté, co odmítla návrhy zkušené organizátorky společenských akcí, Lady Elizabeth Ansonové, která měla pomoci se svatebními přípravami. Když byla Meghan dotázána na roli prince Harryho v přípravách, měla údajně suše odpovědět: „On bude psát z Afriky.“