Německá ekonomika v příštím roce klesne o 0,4 procenta, letos ale poroste

Instituty RWI, Ifo, IfW a IWH, které podzimní prognózu vypracovaly, původně očekávaly v letošním roce hospodářský růst o 2,7 procenta a v příštím roce o 3,1 procenta.

"Útok ruských sil na Ukrajinu a s tím související krize na energetických trzích vedou k citelnému propadu německé ekonomiky," řekl Torsten Schmidt, který je šéfem hospodářského výzkumu v RWI.

Výrazné zpomalení ekonomiky v závěrečných měsících letošního roku avizoval začátkem září institut Ifo, když uvedl, že německá ekonomika se ve třetím kvartálu po dvou čtvrtletích růstu dostane do stagnace a v závěrečném čtvrtletí se o 0,2 procenta propadne. Na celý letošní rok pak Ifo předpověděl růst HDP o 1,6 procenta, ještě na jaře přitom očekával růst hospodářství o 3,1 procenta.

Instituty rovněž předpokládají, že míra inflace v Německu se v nadcházejících měsících ještě zvýší a že v příštím roce by mohla dosáhnout průměrné hodnoty 8,8 procenta. Pro letošek odhad činí 8,4 procenta.

Ozdravení ekonomiky instituty podle Schmidta očekávají v roce 2024, kdy se Německo podle prognóz vrátí k růstu. Inflace podle současných předpokladů postupně zpomalí k hodnotě dvou procent a sníží se ceny plynu.

Instituty v prognóze doporučily vládě kancléře Olafa Scholze, aby o několik let odložila chystaný odchod od jaderné energetiky. "Navrhujeme vládě, aby jaderné elektrárny nechala v provozu déle než do jara (2023). Jaderné elektrárny jsou výborným nástrojem pro vyrovnávání síťových výkyvů," řekl Schmidt.

Německo původně chtělo své poslední tři jaderné elektrárny odstavit ke konci letošního roku, ale kvůli složité energetické situaci postoj přehodnotilo. Ministr hospodářství Robert Habeck nejprve na začátku září řekl, že dvě elektrárny budou do jara v provozní rezervě, tento týden ale oznámil, že vzhledem k nepříznivému vývoji zůstanou v prvním čtvrtletí nadcházejícího roku připojeny k síti.

Instituty RWI, Ifo, IfW a IWH tvrdí, že německý energetický sektor bude čelit vážným problémům i během příští zimy, tedy na přelomu let 2023 a 2024. "Není jasné, do jaké míry bude možné naplnit plynové zásobníky bez ruských dodávek," uvádí analýza. Delší chod jaderných elektráren by tak podle prognózy přispěl nejen k posílení energetické bezpečnosti Německa, ale i ke stabilizaci cen elektrické energie.