Poslední tři německé jaderné elektrárny mohou fungovat až do 15. dubna 2023, nebudou tak trvale odstaveny ke konci letošního roku, jak Německo původně plánovalo. Dnes to schválili poslanci Spolkového sněmu. Zákonodárci tak podpořili rozhodnutí vlády sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze odložit kvůli energetické krizi trvalé zastavení výroby elektřiny z jádra.
Německo má nyní tři funkční jaderné elektrárny, kterými jsou Emsland v Dolním Sasku, Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku. Původní znění zákona předpokládalo, že všechna tři zařízení budou na sklonku letošního roku trvale odpojena od sítě a postupně zlikvidována, čímž by Německo skončilo s jadernou energetikou. Ruská invaze na Ukrajinu a následná energetická krize přinutily Scholzovu vládu rozhodnutí přehodnotit.
Vládní debaty o prodloužení chodu jaderných elektráren vedly ke sporům mezi ministry hospodářství a financí Robertem Habeckem a Christianem Lindnerem. Habeck chtěl elektrárnu Emsland ke konci roku odpojit a se zbývajícími dvěma pokračovat v provozu do jara příštího roku. Lindner s tím nesouhlasil a žádal, aby všechna tři jaderná zařízení fungovala až do roku 2024. Do sporu zasáhl kancléř a z pozice šéfa vlády nařídil prodloužení provozu všech tří jaderných elektráren, ale jen do 15. dubna 2023.
Spory o budoucnost reaktorů se přenesly i do dnešní debaty ve Spolkovém sněmu. V rozpravě před hlasováním opoziční konzervativní unie CDU/CSU poukazovala na to, že je potřeba zachovat jaderné elektrárny v provozu i pro zimu na přelomu let 2023 a 2024. Poslanec Křesťanskodemokratické unie (CDU) Steffen Bilger varoval, že další zima bude pravděpodobně mnohem horší než ta nastupující, na kterou je Německo dobře připraveno s plnými zásobníky plynu.
Podle Bilgera je nezbytné odsunout odstavení reaktorů přinejmenším na konec roku 2024. Chce také, aby Německo do svých nukleárních zařízení objednalo nové jaderné palivo, což je ale červená čára, kterou Zelení odmítají překročit. Vládní Zelení, pro které je odklad odchodu od jádra těžkým rozhodnutím, trvají na tom, že reaktory budou do jara pracovat se současným palivem.
Poslanec ekologické strany Harald Ebner prohlásil, že prodloužení chodu reaktorů je sice troufalé, ale Zelení se s tím smíří, neboť odklon od nukleární energetiky zrušen nebyl. "Za slovem kancléře stojíme i my, 15. dubna 2023 bude konec," dodal s odkazem na Scholzovo rozhodnutí.
Poslanec rovněž vládních liberálů (FDP) Lukas Köhler poukázal na to, že za současné situace je správné mluvit i o možném provozu po 15. dubnu. "Dnešní debata není o ideologii, ale o tom, co udělalo Rusko, jinak bychom tady dnes nebyli," řekl Köhler, podle kterého dál platí celoněmecká dohoda skoncovat s jádrem.
Ostře proti dubnovému uzavření jaderných elektráren dnes vystupovala protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). "V oblasti jaderné energetiky se Německo chová jako řidič na dálnici v protisměru," řekl poslanec AfD Michael Kaufmann. "Ve světě se plánuje 90 reaktorů, 60 dalších se staví, a to i u našich sousedů," řekl. Poznamenal, že právě díky jaderným elektrárnám v sousedních státech bude moci Německo předcházet výpadkům elektřiny.
O ukončení výroby elektrické energie z jádra v Německu rozhodla už předchozí vláda konzervativní kancléřky Angely Merkelové. Podnětem k tomu byla havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v roce 2011. Na to poukázal i poslanec českého původu Petr Bystroň, který zastupuje AfD. Podle něj je odklon od nukleární energetiky řízen spíše panikou. "Tuto debatu nevedeme kvůli nějaké válce vzdálené od nás přes tisíc kilometrů, ale kvůli Fukušime, kde se lidé utopili kvůli cunami. Nikdo tam nezemřel kvůli radioaktivitě," řekl. "Riziko cunami je v Německu docela nízké," dodal.
Páteční blackout v Česku způsobila technická závada, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) po jednání Ústředního krizového štábu. Podle jeho slov se přepokládá, že ještě dnes budou obnoveny dodávky elektrické energie ve všech zasažených místech.
Česko v posledních hodinách zasáhla tragická zpráva, která přišla z Pákistánu. Při expedici na devátou nejvyšší horu světa Nanga Parbat zahynula horolezkyně Klára Kolouchová, první Češka, která zdolala Mount Everest. Na smutnou zprávu reagují i slavné osobnosti.
Hrozí v Česku další vlna veder s teplotami výrazně přes 30 °C? Z některých zdrojů by se mohlo zdát, že tropy opět udeří během druhého červencového víkendu. Podle meteorologů je zřejmé, že se znovu oteplí. Momentálně ale není jasné, kam až odpolední maxima vyšplhají.
První hosté již dorazili do Karlových Varů, kde dnes odstartuje 59. ročník Mezinárodního filmového festivalu. Poprvé po letech bude bez dlouholetého prezidenta akce Jiřího Bartošky, který na začátku května ve věku 78 let zemřel. Jiná z každoročních tváří festivalu už je na místě.
Části České republiky dnes kolem poledne postihl masivní výpadek elektrické energie. Nejvíce zasáhl hlavní město Prahu, kde přestaly fungovat tramvaje, metro, semafory, ale také platební terminály a bankomaty. Bez proudu se ocitla část centra i okrajových čtvrtí. Problémy se objevily i v řadě dalších krajů. Odpoledne postupně elektřina ve většina částí Česka naskočila, rozjely se vlaky i hromadná doprava.
Hollywood zasáhla smutná zpráva. Ve věku 67 let zemřel americký herec Michael Madsen, jehož nejvíce proslavily role ve filmech slavného režiséra Quentina Tarantina.
Poprvé od května se v Česku řeší, jak jsou otevřené obchody. Můžete být v klidu, dnes nakoupíte ještě bez jakýchkoliv problémů. Tentokrát se to ale sešlo tak, že oba červencové svátky vycházejí na víkend. O to větší je nejistota ohledně otevírací doby.
Několik dní na svobodě už je Leo Beránek, rapper, kterého předtím, než skončil na dlouhá léta za mřížemi, proslavila jedna z televizních reality show. Co bude dělat po návratu do běžného života? Sám Beránek nabídl odpověď.
Českou horolezeckou obec zasáhla tragédie. Ve věku 46 let zahynula horolezkyně Klára Kolouchová, první Češka, která zdolala nejvyšší horu světa Mount Everest. Osudným se jí stal pád při výstupu na devátý nejvyšší světový vrchol Nanga Parbat.
Jen krátce předtím, než uplynou tři měsíce od smrti všemi obdivované Anny Slováčkové, si lidé dělali obavy o jejího otce Felixe Slováčka. Toho totiž potkala náhlá zdravotní příhoda na palubě letadla.
O víkendu nás opět čeká tropické počasí. Podle ČHMÚ.cz denní maxima překonají třicítky.
Napětí uvnitř britské královské rodiny podle nejnovějších odhalení předcházelo svatbě prince Harryho a Meghan Markle v roce 2018. Podle královské biografky Sally Bedell Smith byla Meghan některými členy dvora označována za „panovačnou“ poté, co odmítla návrhy zkušené organizátorky společenských akcí, Lady Elizabeth Ansonové, která měla pomoci se svatebními přípravami. Když byla Meghan dotázána na roli prince Harryho v přípravách, měla údajně suše odpovědět: „On bude psát z Afriky.“