Německé parlamentní volby podle prvních odhadů vyhrála těsně sociální demokracie (SPD) před druhou konzervativní unií CDU/CSU. Rozdíl v procentním zisku obou stran je nicméně velmi malý, a není tak vyloučené, že se pořadí ještě změní. Vliv na to může mít i velké množství hlasů odevzdaných korespondenčně. Nárok na funkci kancléře už vznesli lídři obou formací: Olaf Scholz (SPD) i Armin Laschet (CDU/CSU). Záležet tak bude do značné míry na tom, s kým budou chtít do koalice vstoupit třetí Zelení a čtvrtí svobodní demokraté (FDP).
Podle odhadu veřejnoprávní stanice ZDF získali sociální demokraté 25,7 procenta hlasů, konzervativní unie CDU/CSU dosáhla na 24,6 procenta. Odhad stanice ARD uvádí výsledek obdobný: 25,2 procenta pro SPD a 24,6 procenta pro CDU/CSU. Už nyní je jasné, že CDU/CSU dosáhla nejhoršího volebního výsledku v poválečných dějinách Německa.
Do parlamentu se podle odhadů dostaly s SPD a CDU/CSU ještě další čtyři strany. Na třetím místě skončili podle ZDF Zelení se 14,4 procenta, na čtvrtém liberální svobodní demokraté (FDP) s 11,7 procenta a na pátém protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) s 10,7 procenta hlasů. Do Spolkového sněmu se podle odhadů dostala ještě postkomunistická strana Levice s pěti procenty hlasů. Odhad ARD se liší jen nepatrně.
Německé parlamentní volby i podle prognóz veřejnoprávní stanice ZDF vyhrála sociální demokracie (SPD) Olafa Scholze se 26 procenty hlasů, na druhém místě skončili se 24 procenty konzervativci CDU/CSU Armina Lascheta. Veřejnoprávní stanice ARD viděla výsledek SPD a CDU/CSU vyrovnaný shodně s 25 procenty hlasů.
Krátce před osmou hodinou ale ARD výsledek upravila. I ona podle aktuálních prognóz favorizuje SPD s 25,5 procenty, zatímco CDU/CSU přiřkla přesně o procento méně.
Případné vítězství Scholzovi ani Laschetovi nezaručuje kancléřský úřad, záležet bude na povolebních jednáních, která mohou trvat týdny i několik měsíců. Pokud se prognózy potvrdí, bude to pro CDU/CSU nejhorší volební výsledek v poválečných dějinách Německa.
Volební účast se podle prognóz pohybuje mezi 76 a 78 procenty. Při posledních volbách v roce 2017 činila 76,2 procenta. Více než 80 procent oprávněných voličů přišlo k volebním urnám naposledy v roce 1998.
Prognózy televize ZDF a ARD sestavují na základě dotazování voličů při odchodu z volebních místností, nejsou do nich ještě zahrnuty korespondenční hlasy. Ty by podle analytiků mohly činit až polovinu všech odevzdaných hlasů.
Kancléřský kandidát CDU/CSU Armin Laschet po zveřejnění odhadů řekl, že s výsledky voleb není spokojen. "Uděláme vše pro to, aby spolková vláda vznikla pod vedením unie," řekl z pódia, na kterém stála i dosluhující konzervativní kancléřka Angela Merkelová. Podle Lascheta bude nutné sestavit koalici tří stran, což je pro ostatní politické subjekty velká výzva. "Potřebujeme koalici, která bude pro budoucnost Evropy," dodal.
Výrazně spokojenější byl Laschetův sociálnědemokratický sok Olaf Scholz, který prohlásil, že učiní vše, aby příštím německým kancléřem byl právě on. "Z volebního výsledku mám radost," řekl. V projevu slíbil, že chce společnosti vrátit důstojnost, věnovat se modernizaci a bojovat proti klimatickým změnám přechodem na bezuhlíkové energetické zdroje.
Spokojená nebyla kancléřská kandidátka Zelených Annalena Baerbocková, která se přihlásila k vlastním chybám na počátku kampaně. "Chtěli jsme více," řekla. "Nedosáhli jsme toho kvůli vlastním chybám, kvůli mým vlastním chybám," řekla. Baerbockovou doprovázelo několik skandálů týkajících se zkrášlení životopisu či obvinění z plagiátorství při psaní knihy.
Předchozí parlamentní volby v roce 2017 vyhrála unie CDU/CSU s 32,9 procenta hlasů, druhá skončila SPD s 20,5 procenta hlasů. AfD tehdy získala 12,6 procenta, FDP 10,7 procenta, Levice 9,2 procenta a Zelení 8,9 procenta.
Generální tajemník SPD Lars Klingbeil v první reakci na prognózy uvedl, že sociální demokracie by nyní měla sestavovat vládu. "Je to naprosto jasné: SPD dostala (od voličů) pověření sestavit vládu. Chceme, aby se Olaf Scholz stal kancléřem," řekl.
Generální tajemník Křesťanskodemokratické unie (CDU) Paul Ziemiak ztráty své strany ve volbách označil za "hořké". Nevyloučil ale, že by se přesto mohlo konzervativní unii CDU/CSU podařit sestavit "vládu pro budoucnost" se Zelenými a FDP. "Proto spolu teď musíme mluvit," dodal Ziemiak.
"Sice jsme oproti minulým volbám výrazně získali, ale je pro mě těžké, abych měl z tohoto zisku opravdu radost," řekl zástupce strany Zelených Michael Kellner.
"Obrovskou radost" vyjádřil nad prognózami místopředseda FDP Wolfgang Kubicki. Spolupředsedkyně Levice Susanne Hennigová-Wellsowová výsledek své strany označila za "zklamání" a "těžkou ránu", spolupředsedkyně frakce AfD ve Spolkovém sněmu Alice Weidelová považuje předpovídaný výsledek své strany za "solidní".
Volby provází i místní problémy. Ve Wuppertalu ležícím v Severním Porýní-Vestfálsku komise eviduje stovky neplatných hlasovacích lístků se špatnými jmény kandidátů. Pokud bude výsledek voleb těsný, hrozí, že se v tomto obvodu bude volit opakovaně.
Ať už budou konečné výsledky jakékoli, už nyní je jasné, že bude sestavování příští vlády velmi komplikované a zřejmě i dlouhé. Podle prvních odhadů se zdá, že jedna z možných povolebních konstelací - koalice SPD, Zelených a Levice - nebude možná. Další koaliční možnosti jsou ale stále ve hře.
Scholz by jako kancléř mohl vést vládu spolu se Zelenými a liberálními svobodnými demokraty (FDP). Vládu se stejnými dvěma koaličními partnery by mohl vést místo Scholze i Laschet z CDU/CSU. Možné by podle ZDF i ARD bylo pokračování stávající velké koalice CDU/CSU a SPD, ačkoli se taková možnost nyní jeví jako nepravděpodobná. S protiimigrační AfD ostatní parlamentní strany spolupracovat nechtějí.
Dlouhá povolební jednání mohou znamenat, že dosluhující konzervativní kancléřka Merkelová, která ve volbách již nekandidovala a která odchází z politiky, bude Německu vládnout možná až do Vánoc.
Pokud tomu tak bude a vládu povede nejméně do 17. prosince, stane se nejdéle sloužící německou kancléřkou v poválečných dějinách země. Tento primát drží zatím kancléř sjednotitel Helmut Kohl, který stál v čele spolkové vlády v letech 1982 až 1998.
Definitivně poslední dny babího léta jsou tady. Důkazem je i předpověď počasí na příští týden, která už s teplotami nad 20 stupňů nepočítá. Odpolední maxima ale stále mohou vystoupat až na 18 °C, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Není vyloučeno, že Karlose Vémolu čeká nepříjemné vysvětlování. Manželku Lelu by totiž mohlo zajímat, co dělal jednoho večera, kdy dostal na starosti jejich společné děti. Objevily se totiž zvěsti, že je zápasník přenechal v péči někoho jiného.
Je úterý 6. října 2026, což je datum, které vyhlíželi fanoušci jedné z populárních českých zpěvaček. Tereza Kerndlová má právě dnes kulaté čtyřicáté narozeniny. Příznivci ji zasypali přáními. Co považuje ona sama za nejlepší dárek?
Česká republika se v příštím roce nezúčastní oblíbené soutěže Eurovision Song Contest. V úterý to oznámila veřejnoprávní Česká televize, která u nás zajišťovala přímé přenosy. Důvodem jsou probíhající úpravy rozpočtu ČT. O případné účasti v roce 2028 zatím nebylo rozhodnuto.
Česko si v uplynulém týdnu opět připomnělo legendárního Karla Gotta. Ve čtvrtek totiž uplynulo sedm let od jeho smrti. Na smutné výročí nezapomněl ani Miloš Zeman, který byl prezidentem v roce 2019, když nejslavnější český zpěvák zemřel.
Největšího aplausu se na sobotním slavnostním předávání divadelních cen Thálie v Národním divadle dočkal Petr Nárožný, jehož ocenili za celoživotní mistrovství v oboru činohry. Legendární herec pobavil přítomné i svou děkovnou řečí.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) si navzdory kritice prosadil svou. Babišova vláda na pondělním zasedání schválila novou státní kulturní politiku, která vytváří jednotný strategický rámec kulturní politiky vlády pro období let 2026 až 2029.
České zdravotnictví zasáhla velmi smutná zpráva. Zemřel přední dětský kardiolog Peter Kubuš, jenž byl považován za špičkového odborníka ve svém oboru. Vyučoval také mladší kolegy. Kubuš podle dostupných informací podlehl vážné nemoci.
Štefan Margita na první říjnový víkend nezapomene. Těsně před odchodem do operního důchodu se dočkal prestižní divadelní ceny Thálie. Někdo si tak mohl říct, že by ještě mohlo být možné nalomit slovenského pěvce k pokračování kariéry. On je však neoblomný.
Česko od sobotního večera řeší rozpad manželství jedné z největších popových hvězd. Ewa Farna oznámila rozchod s manželem Martinem Chobotem, ačkoliv tomu ještě před několika málo měsíci nic nenasvědčovalo. Stačí si vzpomenout, co se odehrálo v Edenu.
Manažerka společnosti Neuralink Shivon Zilisová oznámila náhlý rozchod s miliardářem Elonem Muskem. Čtyřicetiletá šéfka technologické firmy na sociální síti X uvedla, že pětapadesátiletý majitel společností SpaceX a Tesla ukončil jejich partnerský vztah bez jakéhokoliv předchozího varování během pouhého jednoho týdne. Dvojice se poprvé setkala v roce 2016 a v roce 2020 navázala dohodu o platonickém darování spermatu, ze které se postupem času vyvinul romantický vztah.
Bývalý manžel známé britské televizní osobnosti Katie Price, devětatřicetiletý Kieran Hayler, stanul před soudem v anglickém městečku Lewes. Čelí obžalobě ze tří znásilnění a jednoho napadení, kterých se měl dopustit na tehdy třináctileté dívce v hrabství West Sussex. Obžalovaný veškerá nařčení zpochybňuje a jakoukoliv vinu odmítá. Podle státního zástupce využil muž své charizma k získání důvěry nezletilé oběti, kterou následně zneužil.