Německo a Norsko chtějí, aby NATO chránilo podmořskou infrastrukturu

Reagují tak na sabotáž na plynovodech Nord Stream 1 a 2 v Baltském moři. Ta podle Scholze nezůstane bez odezvy.

Na dvojici plynovodů spojujících po dně Baltského moře Rusko a Německo se v září objevilo několik průrev. Švédské vyšetřování došlo k tomu, že byly výsledkem sabotáže, Dánsko zase k tomu, že je způsobily mohutné exploze. Někteří evropští politici vyjádřili přesvědčení, že za poškozením plynovodů stála Moskva. Ta to odmítla a ze sabotáže obvinila Británii.

"Potrubí, telefonní kabely a internetové spojení jsou životně důležitými tepnami pro naše hospodářství a musí být obzvláště dobře chráněny," řekl dnes Scholz. Právě útoky na Nord Stream 1 a 2 podle něj jasně ukázaly rizika. Proto šéfa NATO Jense Stoltenberga, s nímž dnes oba předsedy vlád čeká večeře, požádají o založení koordinačního centra.

Scholz o koordinačním středisku hovořil i na dnešní Berlínské bezpečnostní konferenci, které se společně se Störem zúčastnili jako řečníci. Kancléř řekl, že německé i norské vojenské a policejní jednotky již podmořskou infrastrukturu střeží. "Myslíme si ale, že je potřeba učinit další krok, proto navrhujeme spolupráci v NATO," prohlásil Scholz.

"Nikdo by neměl věřit tomu, že útoky zůstanou bez odezvy," varoval také Scholz v narážce na sabotáže na plynovodech. Jak by taková odezva mohla vypadat, ale neuvedl.