Německo by mohlo odebrat výrobcům elektřiny až 90 procent mimořádných zisků
Německá vláda chce odebrat producentům elektrické energie 90 procent z takzvaných nadměrných a neočekávaných zisků, a to zpětně od března letošního roku. Dnes to uvedl server deníku Tagesspiegel, který získal návrh ministerstva hospodářství. Z takto získaných peněz chce vláda kancléře Olafa Scholze dotovat ceny elektřiny.
Kabinet by podle zmíněného dokumentu měl o návrhu jednat 18. listopadu, aby ho mohl Spolkový sněm na začátku prosince schválit.
Scholz už na začátku září oznámil, že chce co nejdříve zatáhnout za brzdu pro ceny elektrické energie, na konci září pak představil fond v objemu až 200 miliard eur (téměř pět bilionů Kč), které chce Německo vynaložit na zmírnění energetické krize a na pomoc domácnostem a firmám. Na financování části fondu chce Berlín využít mimořádné zisky energetických firem, podobně hodlají postupovat i další země Evropské unie.
Z dokumentu vyplývá, že Německo nechce zasahovat do trhu s elektřinou, cenotvorby a přeshraničního obchodování, míří ale na nadměrné zisky, kterých výrobci v souvislosti s vysokými cenami dosahují, i když náklady na produkci zůstávají bez výraznějších změn. Návrh pro spotový trh počítá s tím, že stát by výrobcům odebral mimořádné zisky zpětně od 1. března. Právě velký zpětný účinek podle deníku Tagesspiegel firmy z energetického sektoru pobouřil.
Odebrání nadměrných zisků by podle návrhu zasáhlo obnovitelné zdroje, jaderné elektrárny a elektrárny spalující hnědé uhlí, minerální oleje, důlní plyn a odpad. Návrh u každého výrobního typu zmiňuje referenční náklady na výrobu elektřiny.
Scholz a také ministr hospodářství Robert Habeck v minulosti opakovaně prohlašovali, že v případě vysokých cen elektřiny je třeba na trh nahlížet novým způsobem. Kancléř Scholz mimo jiné řekl, že řada producentů elektřiny z jádra, uhlí, slunce či větru nadále vyrábí za dostupné ceny, ale kvůli evropské podobě trhu určují cenu plynové elektrárny. Zmínění výrobci tak dosahují vysokých zisků, které podle Scholze nemají nic společného se skutečnými ekonomickými kroky. Využití nadměrných zisků v této souvislosti označil za pouhou úpravu designu trhu.
Ivana Gottová řeší financování vily na Bertramce. První jednání nevyšla
Ivana Gottová se od podzimu 2019 vzorně stará o odkaz zesnulého manžela, slavného zpěváka Karla Gotta. Aktuálním projektem je muzeum ve Slavíkově vile na pražské Bertramce. To už mělo být přístupné veřejnosti, ale stále to tak není. Řeší se totiž problémy s financováním.
Kauza údajné aférky Leoše Mareše s asistentkou. Vložila se do ní další žena
Leoš Mareš musí v posledních dnech vysvětlovat své vztahy se ženami. Objevily se totiž spekulace o jeho údajném vztahu s asistentkou, které moderátor odrazil. Teď se ale začalo řešit vyjádření jeho tchyně. Co pronesla paní Helena?
Rusko si připomnělo konec druhé světové války. Putin ho označil za hráz proti nacismu
Ruská metropole Moskva hostila v pátek dopoledne velkou vojenskou přehlídku u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Prezident Vladimir Putin během akce řekl, že Rusko bude nadále bariérou proti nacismu a jeho občané budou i nadále podporovat vojáky, kteří aktuálně bojují na sousední Ukrajině.
Nevyzpytatelné květnové počasí. Meteorologové řekli, kde může sněžit
Na květen neobvykle chladné počasí panuje v tomto týdnu v České republice. Meteorologové dokonce upozorňují, že v nejvyšších polohách se mohou objevit sněhové vločky. Sněžení hrozí v jednom konkrétním pohoří.
Poslední přání Jiřího Bartošky. Co mu rodina umožnila?
Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Češi čekají na jinou předpověď počasí. Marně, změna je v nedohlednu
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Trump už se těší na setkání s americkým papežem. Gratuluje i Fiala
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
Bartoška rozesmutnil i Petra Pavla. Jak prezident vzpomíná na herce?
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Bílý kouř nad Sixtinskou kaplí. Církev má nového papeže Lva XIV.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Jak žije syn Simony Postlerové? Na adrese, kde spolu žili, už ho nenajdete
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
Fiala si připomněl konec druhé světové války na Vítkově
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Jiří Bartoška (†78) rozesmutnil Česko. Přicházejí první reakce
Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk.
