Německo by se prý obešlo bez ruského plynu

Poptávka po plynu patrně poroste, protože Berlín postupně ukončuje výrobu elektřiny v jaderných a uhelných elektrárnách. Norsko, které je druhým dodavatelem suroviny, již těží plyn na plný výkon a Německo nemá terminál potřebný k dovážení zkapalněného zemního plynu (LNG).

"Německo se uzavřením jaderných a uhelných elektráren střelilo do nohy," konstatoval Tim Partridge, který ve společnosti DB Group Europe vede oddělení obchodování s energiemi. Země se podle něj stává zranitelnou, když produkce obnovitelných zdrojů klesá a zemního plynu je nedostatek, což tlačí na růst cen, jako tomu bylo v loňském roce.

"Existuje možnost, že Německo získá dostatek plynu a dostatek zdrojů mimo dovoz ruského plynu," řekl dnes v rozhlase Habeck. Německo by podle něj mohlo uspokojit své energetické potřeby a výpadek v dodávkách "kompenzovat" jinými zdroji a dodavateli energie.

Německý kancléř Olaf Scholz v úterý kvůli eskalaci napětí na Ukrajině fakticky zmrazil schvalování kontroverzního ruského plynovodu Nord Stream 2 do Německa.

Habeck varoval před "přílišnými spekulacemi" a uvedl, že energetické vazby s Ruskem přežily i předchozí krize. Uvedl také, že zastavení procesu certifikace plynovodu Nord Stream 2 neznamená, že je projekt nadobro zrušen.

Německo postupně odstavuje zbývající jaderné reaktory a uhelné elektrárny. Země se v roce 2011 po neštěstí v japonské jaderné elektrárně Fukušima rozhodla opustit jadernou energetiku. Zvýšení spotřeby plynu by mohlo pomoci tuto mezeru zaplnit. To je však v rozporu se snahou omezit závislost na Rusku a na fosilních palivech obecně. Plány na zahájení dovozu zkapalněného zemního plynu narážejí na četné překážky.

Dovoz LNG "nikdy nebude stačit k tomu, aby plně nahradil ruský plyn", řekl ekonom Hans van Cleef z banky ABN Ambro. "Možná ho trochu nahradí, ovšem při delším a větším využíváním uhelných elektráren, ale to je samozřejmě v rozporu s klimatickými cíli," dodal.