Německo vypovídá 40 ruských diplomatů, údajně agentů. Francie jich vyhostí 35

Baerbocková uvedla, že se spolková vláda rozhodla "za nežádoucí osoby označit značný počet příslušníků ruského velvyslanectví, kteří zde v Německu každý den pracovali proti naší svobodě a proti soudržnosti naší společnosti". Spolková republika to podle ní nebude dále snášet.

Rozhodnutí bylo dnes podle Baerbockové sděleno ruskému velvyslanci v Berlíně, který byl předvolán na ministerstvo zahraničí.

V Německu se tlak na další tvrdé kroky vůči Moskvě vystupňoval poté, co ukrajinská armáda objevila stovky těl zabitých civilistů v Buče v blízkosti Kyjeva, kterou donedávna okupovaly ruské jednotky. "Obrázky z Buči jsou nesnesitelné. Putinovo bezuzdné násilí likviduje nevinné rodiny a nezná hranic," napsala v reakci na twitteru Baerbocková s tím, že Německo dále zpřísní protiruské sankce a Ukrajinu bude ještě více podporovat.

Francie vyhostí 35 ruských diplomatů, jejichž činnost je v rozporu s francouzskými zájmy, píše agentura AFP s odkazem na zdroj blízký francouzskému ministerstvu zahraničí. Podle něj opatření je "součástí evropské iniciativy" a "naší prvořadou povinností je vždy zajistit bezpečnost francouzských a evropských občanů". Německo dříve dnes oznámilo, že se rozhodlo vypovědět 40 ruských diplomatů, kteří podle Berlína pracují pro ruské tajné služby.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.