Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na nočním summitu sice schválili soubor tvrdých sankcí proti Rusku, podle Ukrajiny ale opatření nejsou tak rázná, jak by mohla být. Rusko totiž nadále zůstává v mezinárodním platebním systému SWIFT, a to i díky zdráhavému postoji Německa. Důvody mohou být obavy Berlína o dodávky ruského plynu, které by podle německého ministra financí Christiana Lindnera byly ohroženy.
Kancléř Olaf Scholz bez upřesnění novinářům řekl, že tuto ekonomickou jadernou zbraň, jak televize CNN označila vyřazení ze sítě SWIFT, chce nechat na jinou situaci.
Scholz ve čtvrtek před zahájením summitu řekl, že unie přijme sankce, které si už proti Rusku připravila, protože i když se Moskvu snažila udržet u jednacího stolu, nebyla naivní. Zmínil, že se tak stane podle principu jednotnosti a rozhodnosti. "Vše další je potřeba nechat pro situaci, kdy bude nutné učinit ještě další věci," řekl kancléř. Už ale neupřesnil, jak by taková situace mohla vypadat.
Mediální skupina RND uvedla, že berlínské vládní kruhy chtějí prověřit, jak velké by byly škody, které by si Západ vyloučením Ruska ze SWIFT způsobil. O možných obrovských dopadech takového kroku na Evropu a další západní státy hovořil také americký prezident Joe Biden, který toto opatření prozatím rovněž nepodpořil.
Televize CNN uvedla, že proti použití ekonomické nukleární bomby se nestavělo jen Německo, ale také Maďarsko, Itálie a Kypr. Agentura Reuters k tomuto výčtu přiřadila i Francii.
Otázkám novinářů na postoj Německa k ruské účasti na systému SWIFT dnes čelil na tiskové konferenci kancléřův mluvčí Steffen Hebestreit, který argumentoval i námitkami Itálie a Francie. "Vyřazení ze SWIFT by bylo technicky složité připravit a mělo by to masivní dopady na platební provoz v Německu a pro německé podniky obchodující s Ruskem," řekl Hebestreit. Zmínil také, že otázka SWIFT nebyla v původně připraveném sankčním balíku a že byla vznesena "poměrně náhle".
Německý ministr financí Christian Lindner nicméně nevylučuje pozdější vyčlenění Ruska ze systému SWIFT. "Na stole jsou všechny možnosti," řekl ve čtvrtek večer v diskusním pořadu televize ARD. Uvedl, že pokud si to bude euroatlantické společenství přát, je vyřazení Ruska ze SWIFT otevřen. "Hrozí ale vysoké nebezpečí, že by Německo nemohlo být zásobováno ruským plynem a surovinami," řekl. Dodal, že i tak nově přijaté sankce mimořádně zkomplikují dovoz a vývoz s Ruskem.
V pořadu ARD Lindner označil německou energetickou závislost na Rusku jako slabinu a řekl, že ve střednědobém horizontu je potřeba tuto závislost snížit. Stejně chce postupovat i německý ministr hospodářství Robert Habeck, který chce urychlit budování obnovitelných zdrojů energie. "Má to nejen ekologické důvody, ale také důvody strategické a bezpečnostně politické," řekl ve čtvrtečním projevu. V něm ujistil, že Německo je pro tuto zimní sezonu zabezpečeno proti možným výpadkům dodávek plynu a ropy z Ruska a že se už připravuje na zimu nadcházející.
Habeck uvedl, že Německo spoléhá na ruskou ropu z 35 procent svých potřeb, na ruský plyn pak z 55 procent. Nevyloučil, že sankce povedou k dalšímu růstu cen energií, i když Západ může využívat ke zmírnění dopadů stávající zásoby i alternativní dodávky. "Ale v situaci, kdy hrozí válka, má svoboda svou cenu, kterou bychom měli být připraveni zaplatit," dodal Habeck.
Zatímco Evropská unie o nových sankcích hovoří jako o bezprecedentních, které dají Rusku zakusit vysokou cenu za útok na Ukrajinu, tak Kyjev očividně čekal tvrdší přístup. Sankce ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádal ještě před ruským útokem. Ukrajinský velvyslanec v Německu Andrij Melnyk dnes televizi Bild TV řekl, že přístup německé vlády Ukrajině nepomáhá.
"Z Berlína nemáme žádné dobré zprávy, jak nám pomoci," řekl Melnyk. Výslovně při tom zmínil nevyloučení Ruska ze systému SWIFT. Velvyslanec dlouhodobě poukazuje také na neochotu Německa dodávat Ukrajině zbraně, což Berlín vysvětluje svou odlišnou odpovědností po druhé světové válce, kterou nacistické Německo rozpoutalo. Podle Melnyka se zdá, že Německo považuje Ukrajinu za ztracenou. "Na odepsání Ukrajiny je ale ještě příliš brzy," dodal.
Ruská metropole Moskva hostila v pátek dopoledne velkou vojenskou přehlídku u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Prezident Vladimir Putin během akce řekl, že Rusko bude nadále bariérou proti nacismu a jeho občané budou i nadále podporovat vojáky, kteří aktuálně bojují na sousední Ukrajině.
Na květen neobvykle chladné počasí panuje v tomto týdnu v České republice. Meteorologové dokonce upozorňují, že v nejvyšších polohách se mohou objevit sněhové vločky. Sněžení hrozí v jednom konkrétním pohoří.
Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk.
Česko dnes zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec Jiří Bartoška. Potvrdili to zástupci karlovarského filmového festivalu, jehož prezidentem dlouhá léta byl. Bartoška se v poslední době potýkal s vážnými zdravotními problémy.
Řeporyjský starosta a bývalý bulvární novinář Pavel Novotný byl ve středu nepravomocně odsouzen k třem měsícům za mřížemi, protože porušil podmínku. Ještě v den, kdy padlo rozhodnutí, se Česko dočkalo první reakce odsouzeného.