Německý parlament dnes schválil regulaci cen zemního plynu, dálkového tepla a elektřiny pro domácnosti, firmy i velké průmyslové podniky. Opatření, k jehož financování zřídilo Německo fond v objemu až 200 miliard eur (4,9 bilionu Kč), potrvá od ledna 2023 až do konce dubna 2024. Stát bude domácnostem dotovat spotřebu do výše 80 procent podle jejich průměru z loňského roku, velkým firmám pak 70 procent.
Úlev se dočkají také ti, kteří topí peletkami, topným olejem či zkapalněným plynem, na konkrétní podobě se ale ještě musejí dohodnout spolková vláda s regiony.
Domácnosti a také malé a střední podniky dostanou od dodavatelů 80 procent loňské průměrné roční spotřeby zemního plynu a tepla za 12 centů (2,90 Kč), respektive za 9,50 centu (2,30 Kč) za kilowatthodinu. Průmysloví zákazníci budou mít nárok na 70 procent předchozí spotřeby zemního plynu a tepla za sedm centů (1,70 Kč), respektive 7,50 centu (1,80 Kč) za kilowatthodinu.
Za elektřinu budou domácnosti spolu s menšími a středními podniky platit 40 centů (9,70 Kč) za kilowatthodinu, a to až do výše 80 procent jejich ročního průměru spotřeby z loňského roku. Pro průmyslové zákazníky je stanovena cena 13 centů (3,20 Kč) za kilowatthodinu do 70 procent loňské spotřeby.
Stropy navrhla vládě kancléře Olafa Scholze expertní komise. Rozdílnou regulaci pro domácnosti a velké odběratele vysvětlila tím, že ceny pro domácnosti jsou včetně všech poplatků, které naopak ty určené pro průmysl neobsahují. Velké podniky tudíž k dotované ceně budou poplatky hradit zvlášť.
Komise původně navrhovala regulaci cen pro průmysl od ledna příštího roku a pro domácnosti až od března. Spolkové země však usilovaly o to, aby stát začal s úlevami pro domácnosti už v lednu, s čímž Scholzova vláda nakonec souhlasila. Dnes schválené opatření sice začátek výplat dotací určuje na březen, zároveň ale uvádí zpětnou platnost regulovaných cen od ledna. Pro domácnosti to znamená, že nižší ceny za elektřinu, plyn a teplo uvidí ve vyúčtování od března, kdy bude rovněž zohledněna lednová a únorová dotace.
Regulované ceny jsou druhým krokem vládního balíku úlev. Jeho první částí je uhrazení prosincových záloh na plyn a dálkové teplo, které za domácnosti a menší podniky převzal stát.
Nastavení cenového stropu na energie je podle tuzemských analytiků střetem koncepcí. "Německo vždy spatřovalo prioritu v podpoře domácího průmyslu, a tuto orientaci znovu potvrdilo," řekl ČTK analytik společnosti ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor. Poukázal na skutečnost, že zatímco ten německý strop je výhodnější pro firmy, český systém naopak pro domácnosti.
Analytik XTB Tomáš Cverna upozornil, že zastropování v Německu může snížit konkurenceschopnost českého průmyslu. Tuzemské podniky podle něj mohou v příštím roce zaplatit za plyn až o 1,8krát více než ty německé. "Podniky, které se na krizi nedostatečně připravily, mohou upadnout do platební neschopnosti. Pokud nastane recese, lze očekávat, že průmyslová produkce bude omezena, čímž se německý strop uplatní v plné výši a nůžky mezi tuzemským a německým průmyslem se rozevřou," podotkl Cverna.
Německo bude regulované ceny energií financovat ze stabilizačního fondu, který bude mít do roku 2024 k dispozici až 200 miliard eur. Část peněz pro fond si Berlín vypůjčí, další chce získat odebráním neočekávaných zisků energetických společností. To se bude týkat zejména producentů elektřiny z obnovitelných zdrojů, kterým výrobní náklady kvůli energetické krizi nevzrostly. Z vysokých cen elektřiny ale těží i provozovatelé uhelných či jaderných elektráren.
Začíná poslední den tropické epizody, která sužovala Česko v dosavadním průběhu týdne. I dnes budou teploty na některých místech šplhat nad třicítku, dorazí však studená fronta, která přinese ochlazení či bouřky. Ty mohou být i velmi silné. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Policie uzavřela vyšetřování případu vyhrožování politikům. Důchodce z jižních Čech vyhrožoval například prezidentovi, předsedkyně Sněmovny či člence vlády. Nyní čelí obvinění. O případné obžalobě rozhodne Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1.
Červen je sice minulostí, ale vzpomínky na porážku Jaromíra Soukupa v zápase s influencerem Markem "Datlem" Valáškem jsou stále živé. Všechno nicméně nasvědčuje tomu, že známý podnikatel je nepoučitelný. Zdroje totiž potvrzují, že chce i přes pokročilý věk a nevalné výsledky v boxerské kariéře pokračovat.
Desítky nových případů svrabu měsíčně jsou evidovány v Praze. Na alarmující situaci se rozhodli upozornit městští hygienici, kteří nabádají lidi, aby se nepříjemné nákaze snažili předcházet. Mělo by totiž stačit dodržování několika základních věcí.
Někdejší starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný ve středu odpoledne nastoupil do vězení, kde má strávit tři měsíce za porušení podmínky. Trest si Novotný vyslechl v květnu, před pár týdny skončil ve starostenské funkci.
Velmi smutná zpráva zasáhla českou hudební scénu v uplynulých dnech. Ve věku nedožitých 58 let zemřel Jiří Fiala, někdejší baskytarista legendární skupiny Mňága a Žďorp a mladší bratr jejího frontmana Petra Fialy. Rodina a přátelé se s ním rozloučí v příštím týdnu.
Česko nadále sužuje tropické počasí, přes 30 stupňů budou teploty šplhat i ve čtvrtek. Podle nové výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) ukončí vlnu veder bouřky, které mohou být i velmi silné. Hrozí ve čtvrtek odpoledne a večer.
Václav Neckář se nakonec pěvecké kariéry nevzdal a zpívá i po osmdesátce, i když už bez doprovodu mladšího bratra Jana, který o staršího sourozence jinak vzorně pečuje. Tentokrát se mu ale Václav vrátil z pódia ve zhoršeném zdravotním stavu.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron spolu poprvé po téměř třech letech mluvili po telefonu. Informovala o tom ruská státní agentura TASS. Řešili válku na Ukrajině či íránský jaderný program. Podle Elysejského paláce se navíc dohodli, že budou v kontaktu i nadále.
Financování britské královské rodiny prošlo pravidelnou kontrolu, v jejímž rámci padlo velké rozhodnutí týkající se dopravy zástupců monarchie. Královský vlak bude nejpozději v roce 2027 vyřazen z provozu. Jde o jedno z úsporných opatření, které oznámil Buckinghamský palác. Informovala o tom BBC.
Izrael souhlasí s uzavřením dalšího příměří v Pásmu Gazy, oznámil americký prezident Donald Trump. Během klidu zbraní by se měly dojednat podmínky trvalého míru mezi Izraelem a Hamásem. Reakce palestinského hnutí na Trumpovo prohlášení zatím není známá.
Česko se právě nachází uprostřed dosud největší letošní vlny veder. Předpověď ale slibuje ochlazení ještě během probíhajícího týdne. Trend nižších teplot, než jsou ty současné, pak vydrží i v příštím týdnu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).