Nemocnice v Pásmu Gazy jsou bez paliva. Hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému

Buckinghamský palác Londýnský Buckinghamský palác je dnes oficiálním sídlem britských panovníků. Zároveň se jedná o největší královskou pracovnu na světě, slouží i jako prostor pro významné státní akce či pro veřejná vystoupení královské rodiny. Buckinghamský palác je rovněž často vyhledávaným turistickým cílem. Historie paláce sahá do roku 1633, kdy se mu říkalo podle tehdejšího majitele Goring House. Na počátku 18. století byla původní budova přestavena na přání Johna Sheffielda, 1. vévody z Buckinghamu a Normanby, který zastával vysoké funkce u královského dvora a výrazně se podílel na vládě. Rodu však sídlo dlouho nepatřilo, již roku 1762 ho zakoupil král Jiří III. a od té doby ho využívá britská královská rodina. Dnešní podoba Buckinghamského paláce se začala rodit během rekonstrukce započaté roku 1826, tehdy se pustilo i do luxusního vybavování interiérů, což se stalo terčem kritiky v dobovém tisku. Další stavební úpravy byly realizovány za vlády královny Viktorie, kdy došlo ke zpříjemnění komfortu bydlení. Značně zanedbaný palác prý tehdy nebylo možné ani celý vytopit – komíny byly ucpané, z krbů a kamen tak čoudilo. Ventilace také nefungovala. Absence vytápění i ventilace vedla k tomu, že v celé budově bylo chladno a zápach. To se roku 1840 naštěstí napravilo, a vzniklo tak nejenom pohodlné bydlení, ale také například známý balkon, z něhož dodnes vystupují a zdraví lid členové britské královské rodiny. Jako oficiální královské sídlo slouží Buckinghamský palác až od počátku 20. století. Budova ovšem není v majetku britské královské rodiny, ale státu. Kensingtonský palác V Londýně se nachází také další královská rezidence, Kensingtonský palác. Dnes je sídlem následníka trůnu, prince Williama a jeho rodiny. Objekt vznikl již v 17. století pro politika a právníka sira Heneage Finche. V roce 1689 se budova stala majetkem Viléma Oranžského, tehdejšího anglického panovníka, který zde také roku 1702 zemřel na následky nešťastného pádu z koně. Také jeho manželka strávila poslední dny života na Kensingtonském paláci – na konci roku 1694 zde podlehla nákaze pravých neštovic v pouhých 32 letech. Roku 1819 v paláci přišla na svět královna Viktorie, ta zde také absolvovala křest, a to v přepychové kupolovité síni, která vznikla roku 1722 a dodnes tvoří dominantu celé budovy. Windsor Královská rezidence Windsor se nachází v hrabství Berkshire nedaleko Londýna. Po Pražském hradě je druhým nejrozsáhlejším obývaným hradním komplexem na světě. Hrad Windsor má velmi dlouhou a zajímavou historii. Vznikl již v 11. století, někdy kolem roku 1070, a to pro tehdejšího krále Viléma I. Dobyvatele. Jeho syn Jindřich I. Anglický z hradu vytvořil oficiální královské sídlo. Ve 13. století začal s jeho přestavbami Jindřich III. Plantagenet a pokračoval v nich o století později i Eduard III. Za anglické občanské války palác zabral parlament a věznil zde krále Karla I. Stuarta. Po znovunastolení monarchie se na Windsor vrátil Karel II. Stuart, který mu dal barokní podobu. V 18. století objekt začal pomalu chátrat, následovaly proto stavební úpravy v rokokovém stylu. V moderní době hrad obývala britská královská rodina za druhé světové války, kdy jim poskytl útočiště při bombardování Londýna. Později byl Windsor spíše příležitostným sídlem a místem pro odpočinek nebo významné soukromé události. Členové královského rodu zde oslavovali narozeniny, roku 2005 se zde uskutečnil svatební obřad prince Charlese a Camilly Parker. Hrad se stal posledním místem pobytu prince Philipa, manžela Alžběty II., který zde skonal. V přilehlé hradní kapli sv. Jiří se tradičně uděluje velmi prestižní britské vyznamenání – Podvazkový řád. Kaple je také místem posledního odpočinku britských panovníků.

22. listopadu 2024, 17:11 — Autor: Libor Novák / newsbox.cz

Ilustrační fotografie.
FOTO: Pixabay

Podle ředitele polních nemocnic Marwána Hamse je situace kritická a důvodem je izraelská blokáda dodávek paliva, což významně omezuje provoz zdravotnických zařízení.

V celé oblasti Pásma Gazy, kde působí 36 nemocnic, již většina z nich přestala poskytovat služby nebo funguje jen v omezené kapacitě kvůli pokračujícímu konfliktu a nedostatku zdrojů.

Světová zdravotnická organizace (WHO) varuje, že více než 12 000 pacientů, kteří vyžadují akutní lékařskou péči, by muselo být převezeno mimo tuto enklávu, protože místní systém není schopen zajistit jejich léčbu.

Jediná nemocnice, která zůstává funkční na severu Pásma Gazy, čelila na konci října izraelské razii, což situaci dále zhoršilo.

Izraelská blokáda, která brání dovozu paliva a dalších klíčových surovin, způsobuje nejenom kolaps zdravotnictví, ale také narůstající humanitární krizi. Humanitární organizace dlouhodobě upozorňují na zhoršující se podmínky, kdy chybí elektřina, čistá voda i základní zdravotnické potřeby.

Organizace spojených národů (OSN) a další mezinárodní subjekty apelují na okamžitou akci, která by umožnila dodávky nezbytného paliva a zdravotnického materiálu do oblasti. Současná situace ohrožuje tisíce životů a vyžaduje naléhavé řešení, aby se předešlo humanitární katastrofě.

Přestože situace v Pásmu Gazy zůstává dlouhodobě napjatá, současná eskalace konfliktu a úplný kolaps zdravotnictví představují bezprecedentní hrozbu pro životy místních obyvatel.

Témata: Gaza