Buckinghamský palác Londýnský Buckinghamský palác je dnes oficiálním sídlem britských panovníků. Zároveň se jedná o největší královskou pracovnu na světě, slouží i jako prostor pro významné státní akce či pro veřejná vystoupení královské rodiny. Buckinghamský palác je rovněž často vyhledávaným turistickým cílem. Historie paláce sahá do roku 1633, kdy se mu říkalo podle tehdejšího majitele Goring House. Na počátku 18. století byla původní budova přestavena na přání Johna Sheffielda, 1. vévody z Buckinghamu a Normanby, který zastával vysoké funkce u královského dvora a výrazně se podílel na vládě. Rodu však sídlo dlouho nepatřilo, již roku 1762 ho zakoupil král Jiří III. a od té doby ho využívá britská královská rodina. Dnešní podoba Buckinghamského paláce se začala rodit během rekonstrukce započaté roku 1826, tehdy se pustilo i do luxusního vybavování interiérů, což se stalo terčem kritiky v dobovém tisku. Další stavební úpravy byly realizovány za vlády královny Viktorie, kdy došlo ke zpříjemnění komfortu bydlení. Značně zanedbaný palác prý tehdy nebylo možné ani celý vytopit – komíny byly ucpané, z krbů a kamen tak čoudilo. Ventilace také nefungovala. Absence vytápění i ventilace vedla k tomu, že v celé budově bylo chladno a zápach. To se roku 1840 naštěstí napravilo, a vzniklo tak nejenom pohodlné bydlení, ale také například známý balkon, z něhož dodnes vystupují a zdraví lid členové britské královské rodiny. Jako oficiální královské sídlo slouží Buckinghamský palác až od počátku 20. století. Budova ovšem není v majetku britské královské rodiny, ale státu. Kensingtonský palác V Londýně se nachází také další královská rezidence, Kensingtonský palác. Dnes je sídlem následníka trůnu, prince Williama a jeho rodiny. Objekt vznikl již v 17. století pro politika a právníka sira Heneage Finche. V roce 1689 se budova stala majetkem Viléma Oranžského, tehdejšího anglického panovníka, který zde také roku 1702 zemřel na následky nešťastného pádu z koně. Také jeho manželka strávila poslední dny života na Kensingtonském paláci – na konci roku 1694 zde podlehla nákaze pravých neštovic v pouhých 32 letech. Roku 1819 v paláci přišla na svět královna Viktorie, ta zde také absolvovala křest, a to v přepychové kupolovité síni, která vznikla roku 1722 a dodnes tvoří dominantu celé budovy. Windsor Královská rezidence Windsor se nachází v hrabství Berkshire nedaleko Londýna. Po Pražském hradě je druhým nejrozsáhlejším obývaným hradním komplexem na světě. Hrad Windsor má velmi dlouhou a zajímavou historii. Vznikl již v 11. století, někdy kolem roku 1070, a to pro tehdejšího krále Viléma I. Dobyvatele. Jeho syn Jindřich I. Anglický z hradu vytvořil oficiální královské sídlo. Ve 13. století začal s jeho přestavbami Jindřich III. Plantagenet a pokračoval v nich o století později i Eduard III. Za anglické občanské války palác zabral parlament a věznil zde krále Karla I. Stuarta. Po znovunastolení monarchie se na Windsor vrátil Karel II. Stuart, který mu dal barokní podobu. V 18. století objekt začal pomalu chátrat, následovaly proto stavební úpravy v rokokovém stylu. V moderní době hrad obývala britská královská rodina za druhé světové války, kdy jim poskytl útočiště při bombardování Londýna. Později byl Windsor spíše příležitostným sídlem a místem pro odpočinek nebo významné soukromé události. Členové královského rodu zde oslavovali narozeniny, roku 2005 se zde uskutečnil svatební obřad prince Charlese a Camilly Parker. Hrad se stal posledním místem pobytu prince Philipa, manžela Alžběty II., který zde skonal. V přilehlé hradní kapli sv. Jiří se tradičně uděluje velmi prestižní britské vyznamenání – Podvazkový řád. Kaple je také místem posledního odpočinku britských panovníků.
Podle ředitele polních nemocnic Marwána Hamse je situace kritická a důvodem je izraelská blokáda dodávek paliva, což významně omezuje provoz zdravotnických zařízení.
V celé oblasti Pásma Gazy, kde působí 36 nemocnic, již většina z nich přestala poskytovat služby nebo funguje jen v omezené kapacitě kvůli pokračujícímu konfliktu a nedostatku zdrojů.
Světová zdravotnická organizace (WHO) varuje, že více než 12 000 pacientů, kteří vyžadují akutní lékařskou péči, by muselo být převezeno mimo tuto enklávu, protože místní systém není schopen zajistit jejich léčbu.
Jediná nemocnice, která zůstává funkční na severu Pásma Gazy, čelila na konci října izraelské razii, což situaci dále zhoršilo.
Izraelská blokáda, která brání dovozu paliva a dalších klíčových surovin, způsobuje nejenom kolaps zdravotnictví, ale také narůstající humanitární krizi. Humanitární organizace dlouhodobě upozorňují na zhoršující se podmínky, kdy chybí elektřina, čistá voda i základní zdravotnické potřeby.
Organizace spojených národů (OSN) a další mezinárodní subjekty apelují na okamžitou akci, která by umožnila dodávky nezbytného paliva a zdravotnického materiálu do oblasti. Současná situace ohrožuje tisíce životů a vyžaduje naléhavé řešení, aby se předešlo humanitární katastrofě.
Přestože situace v Pásmu Gazy zůstává dlouhodobě napjatá, současná eskalace konfliktu a úplný kolaps zdravotnictví představují bezprecedentní hrozbu pro životy místních obyvatel.
Štefan Margita a Hana Zagorová tvořili dlouhá léta nerozlučnou dvojici až do okamžiku, kdy slavná zpěvačka před třemi lety naposledy vydechla. Operní zpěvák se pečlivě stará o její odkaz, ale nyní poprvé připustil, že začal myslet i sám na sebe.
Severokorejci před zraky diktátora Kim Čong-una provedli test dvou nových raket, informovala BBC s odkazem na prohlášení severokorejských státních médií. Rakety mají sloužit zejména k protivzdušné obraně.
Česko už nějaký čas tuší, že Lukáš Langmajer a Jitka Boho tvoří pár, ale zamilovaná dvojice s lidmi hraje podivuhodnou hru. Chvíli to vypadalo, že se známý herec a sympatická modelka rozhodli jít s pravdou ven. Došlo ale k dalšímu zajímavému zvratu.
Na Slovensku rezonují velmi upřímná slova legendy našeho hokeje z dob společného státu. Jozef Golonka má za sebou další operaci a přiznává, že znovu pod kudlu už se mu moc nechce. Nemuselo by to totiž dobře dopadnout.
Ukrajina bude pokračovat v boji za svobodu, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj během nedělního Dne nezávislosti. Informovala o tom BBC, která upozornila, že oslav v Kyjevě se zúčastnili zástupci Kanady i USA.
Nejkrásnější vánoční dárek si na konci loňského roku rozbalila Sára Donutilová, když "pod stromeček" přivedla na svět zdravého syna Eliáše. Stále v sobě však zpracovává i tragickou událost, kdy se její první dítě narodilo bez života.
Předpověď počasí na poslední srpnový týden slibuje oteplování, které vyvrcholí ve čtvrtek. Maximální teploty se dostanou přes třicítku. Do Česka se také vrátí bouřky, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Někdejší lídr Pirátů Ivan Bartoš se pustil do spekulací ohledně transakce, která se týká skupiny PPF. Nejbohatší Češka Renáta Kellnerová uzavřela dohodu, podle které má být vyplacen nevlastní syn miliardářky. Za svůj desetiprocentní podíl dostane desítky miliard korun. Bartoš poukázal na to, co se výhledově chystají schvalovat poslanci.
Po Maďarsku se ozývá i Slovensko. Ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer-SD) v nedělní diskuzní relaci na televizní stanici JOJ řekl, že ukrajinské útoky na ropovod Družba jsou v rozporu se slovenskými zájmy, ale neprospívají ani Kyjevu. Maďarský premiér Viktor Orbán si dokonce stěžoval v Bílém domě.
Jan Bendig se už řadu let úspěšně pohybuje na tuzemské hudební scéně. Na začátku jeho kariéry byla účast v televizní talentové show. Zpěvák odhalil, že lidé, kteří ho do soutěže přihlásili, toho dnes litují.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že podoba bezpečnostních záruk pro Ukrajinu může být hotová za několik dní. Podle Zelenského je šance ukončit válku reálná. Lídr napadené země ale opět obvinil Rusko z toho, že o mír nestojí.
Maroš Kramár letos oslavil již šestašedesáté narozeniny, přesto se loni na stará kolena stal počtvrté otcem. Právě roční dcera Rija jej motivovala k tomu, že se i na doporučení lékařů rozhodl podrobit operaci, aby se s holčičkou mohl hýbat, jak se u otce sluší a patří.