Není jasné, kde chce vláda vzít peníze na zastropování cen energií, varují analytici

Dopady vyčíslil v pondělí večer ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na maximálně 130 miliard korun. Stát na náklady použije podle Stanjury mobilizované příjmy ze všech státních firem, připravovanou daň z neočekávaných zisků a příjmy z emisních povolenek.

"Vzhledem k tomu, že zastropování má platit od začátku listopadu, zvýší se i letošní výdaje státního rozpočtu. Pokud na to vláda nenajde peníze někde jinde, prohloubí se schodek rozpočtu. Nebude to nic dramatického, ale v příštím roce to bude pro vývoj rozpočtu zásadní záležitost," uvedl analytik Deloitte David Marek.

Pevné stropy na cenu elektřiny a plynu pro domácnosti vnášejí značnou nejistotu na výdajovou stranu státního rozpočtu, upozornil analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Nerozumí tomu, z čeho vláda vypočítala maximální objem pomoci 130 miliard Kč, když není známo, kam se pohnou tržní ceny elektřiny a plynu. Také podle něj není zřejmé, kde vláda uvedenou sumu vezme. Nevěří, že by s ní připravovaný rozpočet na rok 2023 již počítal, a výnos z daně z mimořádných zisků, který ani ještě nemá legislativní podobu, zřejmě pokryje jen menší část potřebné sumy. Nejhorším řešením by bylo si na pomoc domácnostem vypůjčit, neboť by tyto peníze dál roztáčely inflaci, poznamenal.

Celkové náklady zastropování se budou pohybovat spíše kolem 200 miliard korun ročně, uvedl analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. Vláda chce tyto náklady financovat z inkasa daně z neočekávaných zisků, jež by měla vynést zhruba 60 miliard korun ročně, a dále pak z vyšší dividendy státních podniků a z výnosu z prodeje emisních povolenek. Tyto zdroje však zřejmě nebudou stačit k pokrytí celkových nákladů zastropování, takže stát jej bude muset financovat na dluh, případně najít zdroje jiné či ušetřit v rozpočtu jinde, poznamenal.

"Pokud by vše skutečně dopadlo tak, jak si vláda představuje, k ohrožení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí by nedošlo. Celkové náklady po započtení mimořádných daňových výnosů by se pohybovaly ve vyšších desítkách miliard korun, a to maximálně po dobu dvou let. To je sice významný výdaj, ovšem nikoliv likvidační," řekl ČTK analytik Cyrrusu Vít Hradil. Pochybuje ale o tom, že se politici zastaví na těchto úrovních. "Jakmile jednou umožníme politikům tahem pera stanovovat náklady na energie milionům lidí, svěřujeme jim hračku, které se nebudou chtít nikdy vzdát," dodal.

Další kompenzace budou pravděpodobně přicházet, doplnil analytik XTB Štěpán Hájek. Připomněl, že první rok s covidem vyšel stát na více než 240 miliard korun. Vláda by se přitom podle něj měla chovat restriktivně, aby pomohla České národní bance snížit inflaci, jelikož samotné sazby nemusí stačit. Další strukturální deficity mají negativní dopad na rating Česka, což bude v budoucnu zdražovat vládě kapitál, který by si půjčovala na finančních trzích, podotkl.