Nedostatek čipů: Čipový a hořčíkový hladomor mohou srazit letošní růst české ekonomiky pod úroveň tří procent

Českou ekonomiku táhla vzhůru v prvé řadě spotřeba domácností a pak také investice. Růst podpořily i vládní výdaje. Naopak dolů tuzemské hospodářství stahoval zahraniční obchod. Pokles zahraniční poptávky po českém vývozu se promítl do výkonu ekonomiky výrazně nepříznivě.  

V popsaném vývoji se odráží příznivý dopad popandemického otevření ekonomiky na spotřebu domácností. Tu kromě otevření obchodů a ukončení dalších pandemických restrikcí podpořilo také zrušení superhrubé mzdy, tedy snížení daně z mezd zaměstnanců, které milionům lidí v ČR nechává v kapse více peněz k vlastní spotřebě. Někteří lidé se rovněž snaží uspíšit své nákupy, neboť se obávají výrazného nárůstu cen v blízké budoucnosti.  

Vláda podpořila ekonomiku poměrně intenzivní investiční činností, jejímž odrazem je ovšem také enormně rostoucí veřejné zadlužení, které české hospodářství zatíží v nadcházejících letech. V důsledku globální výrobní a přepravní krize, která zvláště citelně doléhá například na autoprůmysl, však zásadně trpí český export. Krize autoprůmyslu souvisí zejména s globálním nedostatkem čipů, nověji také hořčíku, bez nichž nelze vozy kompletovat.  

Kvůli krizi autoprůmyslu hrozí, že česká ekonomika vykáže za celý letošní rok růst jen těsně pod třemi procenty, což by bylo jistě zklamáním. Nejpravděpodobněji však bude její růst činit za letošní rok 3,1 procenta, což ovšem také není „žádná sláva“, vzhledem k tomu, že základna meziročního srovnání byla loni dramaticky ponížena dopady pandemie.