Neschopnost Rusů zabezpečit významné objekty v hlubokém ruském vnitrozemí lze vyložit i jako selhání celého režimu, míní Richard Stojar z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Na začátku týdne podle Rusů ukrajinské bezpilotní letouny útočily na vojenské letiště v Engelsu a u Rjazaně. Kyjev se k odpovědnosti za incidenty nepřihlásil. Šlo by nicméně o úder provedený zatím nejhlouběji na ruském území od začátku únorové ruské invaze na Ukrajinu.
Poslední sérii explozí na ruských vojenských letištích lze podle Stojara s velkou mírou pravděpodobnosti připsat aktivitám ukrajinské strany. "Rovněž lze předpokládat, že tyto údery byly realizovány prostřednictvím bezpilotních prostředků. O konkrétním typu však lze aktuálně jen spekulovat, nelze vyloučit použití starších dronů ukrajinské provenience s prodlouženým doletem, eventuálně i dodaných Bayraktarů," uvedl Stojar.
V úvahu podle něj připadá i použití starších průzkumných bezpilotních prostředků sovětské výroby dodatečně vybavených modernějším navigačním systémem a výbušnou hlavicí. Takové systémy mají značný dolet a mohly by podle Stojara představovat efektivní improvizaci ukrajinských sil.
Útoky podle něj svědčí o schopnostech ukrajinských sil vést sofistikované operace v hlubokém týlu protivníka. Lze je podle Stojara interpretovat i jako reakci na ruské vzdušné údery na ukrajinskou infrastrukturu z posledních měsíců.
"Překvapivá je asi skutečnost, že ruská protivzdušná obrana zde nebyla schopna adekvátně a včas zareagovat a nezabránila úderu na tak významný cíl, jako je základna strategických bombardérů, které jsou nedílnou součástí ruského jaderného deterentu (koncept odstrašování) a fakticky i symbolem Ruska jako jaderné mocnosti," uvedl Stojar.
Pro ukrajinskou stranu je to podle něj další důkaz schopnosti zasáhnout citlivě agresora na jeho vlastním teritoriu. Stojar uvedl, že na ukrajinské straně lze v úderech vidět i efektivní způsob obrany proti ruským vzdušným úderům, neboť velký počet ruských střel mířících na ukrajinskou infrastrukturu byl odpalován právě ze strategických bombardérů na zasažených základnách.
"Pro ruskou stranu je to z psychologického hlediska příklad dalšího selhání ruských sil v konfliktu. Neschopnost zabezpečit tak strategicky významné objekty v hlubokém ruském vnitrozemí před nepřátelskými akcemi může být interpretována i jako selhání celého ruského režimu," uvedl Stojar.
Zásadní dopad na průběh konfliktu ale tyto údery podle něj mít nebudou. Mají omezený rozsah. Ukrajinské schopnosti provádět obdobné údery jsou sice podle něj zřejmě oezené, i jen hrozba úderů obdobného typu si vyžádá ruská protiopatření.
"Asi lze nyní očekávat posilování ostrahy vzdušného i pozemního prostoru v blízkosti strategicky významných objektů, což si ovšem vyžádá další zdroje na úkor nasazení ruských sil na ukrajinském teritoriu. A nelze ani vyloučit omezení dosavadních aktivit ruského strategického letectva, případně přesun letounů ne vzdálenější základny, aby nedošlo k ohrožení prostředků, za něž ruské síly v současnosti nemají náhradu," upozornil Stojar.
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk.
Česko dnes zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec Jiří Bartoška. Potvrdili to zástupci karlovarského filmového festivalu, jehož prezidentem dlouhá léta byl. Bartoška se v poslední době potýkal s vážnými zdravotními problémy.
Řeporyjský starosta a bývalý bulvární novinář Pavel Novotný byl ve středu nepravomocně odsouzen k třem měsícům za mřížemi, protože porušil podmínku. Ještě v den, kdy padlo rozhodnutí, se Česko dočkalo první reakce odsouzeného.
Jedny z nejtěžších chvil ve svém životě prožívá osmatřicetilá Veronika Arichteva. Přišla totiž o milovaného tatínka Pavla Nového, respektovaného producenta. A jak prozradila, již proběhlo poslední rozloučení.
Aktuální předpověď počasí pro vodáky není moc příznivá, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X. Vody v tuzemských řekách ubývá a vydatnější srážky jsou na většině území v nedohlednu.
Účast slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) na páteční vojenské přehlídce v Moskvě se komplikuje. Sám Fico prozradil, že jedna z pobaltských zemí zakázala přelet slovenského vládního letounu. Podle mediálních informací se podobně zachoval i další ze států v tomto regionu.