Netanjahuovi hrozí konec v čele Izraele, odhadují zahraniční média

V politice se pohybuje více než tři desetiletí. Benjamin Netanjahu nasbíral téměř tolik přezdívek, kolik má volebních vítězství, uvádí analýza CNN. Po úspěšném sobotním útoku Hamásu se pod ním ale houpe židle.

Benjamin Netanjahu

Říká se mu "kouzelník" pro jeho zázračnou schopnost uzmout vítězství ze spárů porážky. "Král Bibi", za to, že zůstal na vrcholu izraelské politiky déle než kdokoli jiný. Nebo také "stará Bibi". Honosil se také přezdívkou "Pán bezpečnosti". A ta je nyní v troskách.

Jak ale mohlo k sobotnímu útoku v takovém rozsahu dojít? To stále nikdo neví. Zůstává nejasné, jak se více než 1 000 militantů Hamásu podařilo napadnout Izrael tak zničujícím a smrtelným tempem a povraždit, jak napsal prezident Isaac Herzog, více Židů za jediný den, než kdykoli od dob holocaustu.

Reputace izraelské bezpečnosti je v troskách a i když Netanjahuovi odpůrci prozatím nevyzývají, aby premiér odstoupil, dojde k tomu. "Nyní neřeším, kdo za to může nebo proč jsme byli překvapeni," řekl bývalý premiér Yair Lapid, nyní vůdce opozice. "Není čas, není prostor."

Podle Amita Segala, hlavního politického komentátora izraelského Channel 12, by ale bylo překvapením, kdyby premiér tuto válku přežil. "Vytvořilo by to národní precedens," řekl CNN.

"Izraelská historie nás naučila, že každé překvapení a krize vedly ke kolapsu vlády. Tak tomu bylo v roce 1973 (po Jomkipurské válce) s Goldou Meirovou, v roce 1982 s Menachem Beginem v první libanonské válce a v roce 2006 s Ehudem Olmertem ve druhé libanonské válce. Hodiny tikají."

"Naposledy se izraelské rozvědce povedlo tak masivně selhat před téměř 50 lety, kdy Egypt a Sýrie napadly Izrael na Jom Kippur. To ale byla válka, "která se řídila nějakou logikou norem a pravidel", řekl Yohanan Plesner, prezident Izraelského demokratického institutu.

"O několik let později jsme vyjednali mír s egyptským prezidentem Sadatem s většinovou podporou Knesetu. S Hamásem nebudeme vyjednávat o žádném míru. Je to úplně jiná míčová hra," dodal.

Podle CNN je ale vyjednávání, pravděpodobně prostřednictvím zprostředkovatelů, jako je Egypt, nevyhnutelné. I když Izrael útočí na Gazu nálety, uzavřel ji do izolace, a připravuje se na možnou pozemní invazi s cílem zdecimovat Hamás, Netanjahu potřebuje osvobodit asi 150 rukojmích, které militanti zadrželi. A ti jsou někde uvnitř Gazy.

V Netanjahuových nejlepších letech by to byl velký úkol, který by mu byl hoden. Ale po 10 měsících, kdy čelil protestům proti svému kontroverznímu přepracování soudů či proti korupci, se kdysi silný státník mění už jen ve vzpomínku.

Hamásu se sice podařilo sobotním útokem znovu sjednotit Izrael, ne však z pohledu politiky. "To poslední, co Izraelce teď zajímá, je Netanjahuova politická kariéra," řekl Plesner, který slouží v zálohách izraelských speciálních jednotek, kde je majorem.

S politickými pády přitom Netanjahu zkušenosti má, vždy se ale dokázal vzchopit a vrátit zpět do čela. Tentokrát je ale situace jiná. Na kolena ho sráží válka, kterou si nevybral. Mohl by z ní politicky těžit, kdyby invaze Hamásu proběhla před 12 až 18 měsíci, když byl Netanjahu v opozici. Teď však nikoliv.

Zda jsou Netanjahu a izraelské obranné síly schopny Hamás porazit zabít může být jasnější v nadcházejících dnech a týdnech. Premiér by také mohl ve vytvoření "nouzové" vlády národní jednoty, která by ho izolovala od jakýchkoli výzev k odstoupení. Z dlouhodobého hlediska ale moc šancí nemá.

Šok Izraelců a hněv po útoku Hamásu může způsobit, že tamní voliči budou více otevřeni extrémnějším myšlenkám. "Určitá část populace bude očekávat velmi, velmi tvrdou reakci," řekl Plesner, "a bude založena na jednoduché matematice: budeme to buď my, nebo oni." Jejich přání se ale Netanjahuovi nemusí podařit vyplnit.

Benjamin Netanjahu je významný izraelský politik a státník, který se narodil 21. října 1949 v Tel Avivu. Jeho otec, Benzion Netanjahu, byl uznávaným historikem a jeho bratr Jónatan Netanjahu byl hrdinným vojákem, který zahynul při záchranné operaci v Ugandě v roce 1976. Tyto rodinné vazby ho hluboce ovlivnily a posílily jeho oddanost Izraeli.

Netanjahu získal vojenské zkušenosti jako člen elitní izraelské vojenské jednotky Sajeret Matkal, také sloužil v izraelském zpravodajském úřadu Mossad. Jeho vojenská kariéra mu přinesla znalosti a dovednosti, které později uplatnil v politickém životě.

Byl také členem strany Likud, která se považuje za pravicovou politickou sílu v Izraeli. Svou politickou kariéru zahájil v 80. letech a rychle se stal významnou postavou v izraelské politice. Poprvé se stal izraelským premiérem v letech 1996 až 1999. Jeho první premiérský mandát byl poznamenán různými výzvami, včetně pokusů o dosažení mírové dohody s Palestinci, ale tato snaha ztroskotala.

V roce 2009 byl zvolen izraelským premiérem podruhé, a tento mandát trval až do roku 2021. Během svého druhého období v čele vlády se zaměřoval na otázky izraelské bezpečnosti, zahraniční politiky a hospodářství. Byl známý svým tvrdým postojem v otázkách izraelské bezpečnosti a důrazem na ochranu izraelských zájmů v regionu.

Netanjahu čelil mnoha výzvám v oblasti izraelsko-palestinského konfliktu a snažil se prosazovat izraelské zájmy a bezpečnost. Důležitým momentem byla také jeho opozice k íránskému jadernému programu, který považoval za vážnou hrozbu pro Izrael a celý svět.

Jeho politický styl a retorika byly často kontroverzní, což způsobilo rozdělení mezi obyvatelstvem Izraele a vyvolalo diskuse jak doma, tak v zahraničí. Mnoho Izraelců ho vnímalo jako silného a odhodlaného lídra, zatímco jiní ho kritizovali za jeho postupy a politický kurz.

Jeho politický vliv přitom sahal daleko za hranice Izraele a je jedním z nejznámějších politiků v mezinárodním měřítku. Jeho vztahy s USA byly zvláště důležité, ačkoli měl různé vztahy s různými americkými prezidenty a administrativami.

V průběhu své kariéry se stal jednou z nejdéle sloužících postav v izraelské politice, a jeho vedení mělo výrazný dopad na politickou a bezpečnostní situaci v Izraeli a na Blízkém východě. Benjamin Netanjahu zůstává významnou postavou v izraelských dějinách a mezinárodní politice a jeho politické dědictví bude nadále formovat události v regionu.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že tato ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Následující den oficiálně vyhlásil Izrael Hamásu válku.

Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se podařilo proniknout do města Sderot, kde dochází ke střetům s izraelskými silami. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele a izraelská armáda prohlásila, že je ve válečném stavu a bude se bránit.

Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst. Očití svědci hlásili střelbu v ulicích. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem.

Dodal, že izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" proti Hamásu. Ministr obrany Yoav Gallant řekl, že "Hamás udělal vážnou chybu a zahájil válku proti státu Izrael. Izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

Ten ještě několikrát vyslal na Izrael další salvu raket. Izraelské odvetné letecké útoky zasáhly jen za pondělí na 2400 cílů a vyhnaly z Gazy přes 100 000 Palestinců. Nemocnice v Gaze jsou zaplavené a potýkají se s výpadky elektřiny.

Izraelská armáda v pondělí uvedla, že znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a že hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a spekuluje se o zahájení pozemní invaze do Gazy.

V průběhu úterního dne pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů.

Putin: Konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém

21.11.2024 19:40 Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu na státní televizi varoval, že konflikt na…

Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM

21.11.2024 17:35 Ve čtvrtek ráno Ukrajina obvinila Rusko z útoku mezikontinentální balistickou střelou (ICBM) na…

Izrael se vyjádřil k zatykači na Netanjahua

21.11.2024 15:26 Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua označila rozhodnutí Mezinárodního trestního…

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

21.11.2024 13:42 Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a…

Rusko poprvé odpálilo mezikontinentální balistickou raketu

21.11.2024 11:38 Podle serveru CNN Rusko ve čtvrtek ráno podniklo útok na město Dnipro za použití mezikontinentální…

Ukrajinská fronta by mohla brzy zkolabovat, varují experti

21.11.2024 09:20 Rozhodnutí prezidenta Joea Bidena poskytnout Ukrajině protipěchotní miny a povolit použití…

Ukrajina poprvé použila britské střely Storm Shadow k útokům na cíle v…

20.11.2024 16:26 Ukrajina podle informací The Guardian poprvé od začátku konfliktu použila britské střely Storm…

Zelenskyj přiznal, že kvůli Trumpovi může prohrát válku

20.11.2024 14:28 Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj v úterním rozhovoru pro Fox News varoval, že bez podpory…

Evropští lídři myslí na volby, Putin se soustředí na výhru ve válce,…

20.11.2024 12:00 Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj apeloval při projevu ke zvláštnímu zasedání Evropského…

Zelenskyj: Severní Korea může poslat na Ukrajinu 100 000 vojáků

19.11.2024 21:30 Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k Evropskému parlamentu upozornil na možnost, že…

Související:

Nejnovější