New York Times kvůli zprávám mezi von der Leyenovou a šéfem Pfizeru žaluje EK

Odhalení komunikace mezi von der Leyenovou a Bourlou by mohlo objasnit pozadí nákupů vakcín proti covidu-19, kterých EU od dané společnosti objednala stovky milionů. O SMS zprávách se již delší dobu mluví v souvislosti s obřím kontraktem z května 2021, jehož uzavření reagovalo na problémy s jiným dodavatelem - firmou AstraZeneca. Nákup osobně dojednávala předsedkyně EK, unijní exekutiva nicméně ohledně její komunikace s Bourlou podle Politico mlží.

Deník NYT chce soud přesvědčit, že komise má zákonem danou povinnost zprávy zveřejnit, píše Politico, kterému podrobnosti sdělily dva nejmenované zdroje obeznámené s případem. Americký list věc odmítl podrobněji komentovat a EK údajně nereagovala na žádost o vyjádření.

Na komunikaci mezi von der Leyenovou a Bourlou upozornil právě NYT, když těsně před podpisem uvedené smlouvy o dodání až 1,8 miliardy dávek vakcíny vydal reportáž, kde popsal její dojednávání. Dvojice si podle ní volala a vyměňovala zprávy asi měsíc, přičemž tato "osobní diplomacie sehrála v dohodě velkou roli".

Obsah zpráv a telefonátů ale není známý, stejně jako finanční stránka kontraktu. Tématu se věnuje také reportér rakouského webu netzpolitik.org Alexander Fanta, kterému komise v reakci na žádost o SMSky odpověděla, že žádné takovéto materiály neexistují. Novinář se pak obrátil na unijní ombudsmanku Emily O'Reillyovou, která konstatovala, že EK ve věci nepostupovala správně, neboť výslovně nepožádala kancelář předsedkyně o dohledání textových zpráv.

K těm se nedostal ani Evropský účetní dvůr (ECA), který po loňském auditu nákupu covidových vakcín oznámil, že komise ani nevysvětlila, proč požadované informace o vyjednáváních neposkytuje. Eurokomisařka Věra Jourová předtím podle Politico naznačila, že zprávy mohly být odstraněny.

"Tohle je velká, velká věc. Mohl by to být největší spor ohledně transparentnosti v EU za poslední dekádu," reagoval Fanta na zprávu o žalobě NYT. Unijní právo podle něj dává občanům EU možnost nahlédnout do jakýchkoli oficiálních dokumentů "nehledě na médium". "Zákony ve skutečnosti mluví jasně: Jde o jakékoli dokumenty, které EU má, nikoli jen ty, které se rozhodnou archivovat. Komise se snaží jít proti právní gravitaci," napsal Fanta.