Členské země NATO budou muset projednat podmínky, které stanoví Ukrajině pro její případné pozvání do Aliance. Prohlásil to nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans v reakci na nedávno představený "vítězný plán" ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. NATO sice Ukrajině vstup přislíbilo, lídři se ale dosud vyhýbali přímé reakci na Zelenského žádost o okamžité pozvání.
Zelenskyj svůj dlouho očekávaný plán veřejně prezentoval nejprve ve středu v ukrajinském parlamentu a následně ve čtvrtek na zasedání Evropské rady v Bruselu.
Plán zahrnuje pět klíčových bodů a tři tajné dodatky, mezi nimiž se nachází nejen žádost o bezodkladné pozvání ke vstupu do NATO, ale také posílení ukrajinských vojenských a obranných kapacit, pokračování vojenské operace v ruské Kurské oblasti a nasazení "komplexního balíku nejaderných strategických odstrašujících prostředků" na Ukrajině.
Tento krok má ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi jasně naznačit, že jeho invaze na Ukrajinu skončí geopolitickou porážkou.
Dosud se lídři NATO vyhýbali přímé reakci na Zelenského žádost o okamžité pozvání Ukrajiny do Aliance. Přestože NATO prohlásilo, že Ukrajina se jednoho dne stane členem, zdůraznilo, že dokud Kyjev vede válku, není možné, aby se stal členem, neboť by to mohlo vyvolat přímý konflikt mezi NATO a Ruskem.
Brekelmans v této souvislosti upozornil na to, že v Alianci existují "velmi rozdílné názory" na tuto otázku. K dosažení konsensu budou muset členské země nejprve stanovit jasná kritéria, která by Ukrajina měla splnit, aby získala pozvání, a také další podmínky, které by musela splnit, aby se mohla stát členem.
Na dotaz, jaké podmínky by Ukrajina mohla muset splnit, Brekelmans zmínil například pokrok v boji proti korupci. Tato otázka zůstává klíčová pro budoucnost vztahů mezi Ukrajinou a NATO, a jakékoli rozhodnutí bude pravděpodobně předmětem intenzivních diskusí v rámci Aliance.
Zelenskyj v rozhovoru pro deník The Financial Times jasně prohlásil, že formální pozvánka k členství v Severoatlantické alianci (NATO) je nezbytným krokem, aby jeho země přežila ruskou invazi. Tuto výzvu učinil krátce po summitu Evropské rady v Bruselu, kde hovořil o tom, jaký význam má připojení Ukrajiny k NATO pro ukončení války s Ruskem.
„Nemůžeme být silní bez pozvání, které posílí naše diplomatické cesty k ukončení války,“ zdůraznil Zelenskyj a dodal, že válka skončí ve chvíli, kdy bude ruský prezident Vladimir Putin izolován a partneři Ukrajiny ho přinutí k diplomacii.
Pozvánka do NATO je podle Zelenského prvním z pěti klíčových bodů jeho "vítězného plánu", který má posílit Ukrajinu natolik, aby se válka dostala do fáze, kdy bude možné přinutit Rusko k jednání. Vstup do Aliance vidí jako klíčový krok, který má přimět Putina, aby usedl k jednacímu stolu.
„Pozvání do NATO je dalším krokem k tomu, abychom naše děti ochránili před válkou,“ řekl Zelenskyj a vyjádřil přesvědčení, že členství Ukrajiny v Alianci by znamenalo, že jeho lidé budou chráněni a ukrajinské děti nezemřou.
Ačkoli členové NATO na červencovém summitu ve Washingtonu uznali, že Ukrajina je na „nezvratné cestě“ k členství, oficiální pozvánka pro Kyjev zatím nepřišla. Spojené státy a Německo váhají, obávají se totiž, že by formální vstup Ukrajiny do NATO vedl k dalšímu zhoršení situace a eskalaci konfliktu s Ruskem. Někteří západní představitelé navíc spekulují, že členství Ukrajiny v NATO by mohlo sloužit jako vyjednávací trumf při případných jednáních s Moskvou.
Zelenskyj však tvrdí, že pozvánka by posílila nejen ukrajinskou morálku, ale také podporu mezi jeho vojáky. „Pokud nedostaneme pozvánku, morálka klesne,“ upozornil.
Ukrajinský prezident přirovnal současnou debatu o vstupu do NATO k předchozím diskusím o dodávkách zbraní, jako jsou americké systémy protivzdušné obrany Patriot nebo stíhačky F-16. Tyto dodávky západní státy původně také odmítaly, ale nakonec k jejich dodání došlo, čímž se výrazně posílila obranyschopnost Ukrajiny.
„Reakce na můj plán vítězství je podobná jako u Patriotů a F-16. Ale my to musíme udělat. Je to jediný způsob, jak můžeme přežít,“ dodal Zelenskyj. Podle něj válka neskončí, dokud Putin nebude cítit dostatečný tlak, a ten podle něj chápe pouze sílu.
Zelenskyj také upozornil, že výsledek války nezávisí pouze na Rusku, ale především na podpoře ukrajinských partnerů, mezi kterými má Kyjev podle něj většinu na své straně. „Musíme však nadále vyvíjet tlak na ty, kteří stále váhají,“ poznamenal.
Klíčovým faktorem bude podle něj také výsledek prezidentských voleb ve Spojených státech, které se uskuteční v listopadu. Současná viceprezidentka Kamala Harrisová, demokratická kandidátka, by byla podle Zelenského ochotná zvážit budoucí členství Ukrajiny v NATO. Na druhou stranu republikánský kandidát a bývalý prezident Donald Trump se netají kritikou americké pomoci Ukrajině a tvrdí, že by válku ukončil rychle, aniž by však specifikoval, jak toho chce dosáhnout.
Zelenskyj uvedl, že žádní západní představitelé s ním zatím nekonzultovali možnost dohody, podle níž by Ukrajina vyměnila Ruskem okupovaná území za členství v NATO. Vyzval je, aby otevřeně jednali s jeho vládou, a varoval, aby nevyužívali třetí strany k předávání takových návrhů. „Mluvte s námi přímo,“ apeloval.
Přestože je Zelenskyj otevřen různým návrhům na mírové řešení konfliktu od různých zemí, zdůraznil, že musí být skutečné a nesmí oslabit podporu pro jeho vlastní plán. „Pokud má Brazílie plán, skvěle. Pokud má Čína návrh, nejsme proti. Ale prosím vás, nerozdělujte nás,“ uzavřel prezident Ukrajiny.
Volodymyr Zelenskyj vidí vstup do NATO jako klíčový krok k ukončení války s Ruskem a k zajištění dlouhodobé bezpečnosti Ukrajiny. I přes opatrný přístup některých západních zemí, zejména Spojených států a Německa, nadále věří, že formální pozvánka do Aliance je nezbytná pro ukončení konfliktu a ochranu jeho národa před dalšími ruskými útoky. Válka podle Zelenského neskončí, dokud Putin nepocítí dostatečný tlak, a NATO představuje právě tu sílu, která může tento tlak zajistit.
Americký prezident Donald Trump se opět svérázně vyjádřil k probíhající válce na Ukrajině. V příspěvku na sociální síti naznačil, že napadená země nemůže vyhrát válku, pokud nezaútočí na agresora. Tato slova napsal v období, kdy se snaží o diplomatické řešení konfliktu ve východní Evropě.
V Česku se v posledních dnech zase hodně řeší zdravotní stav jednaosmdesátiletého Václava Neckáře. Své si k němu řekl jeho mladší bratr Jan, ale nejvíce všechny zajímá, jak k sobě přistupuje sám zpěvák.
Policie obvinila zadrženého cizince z pondělní vraždy seniorky v Ratenicích na Kolínsku. Podle dosavadních závěrů vyšetřování šlo o plánovaný čin, kdy se muž chtěl obohatit na úkor zavražděné ženy.
V Česku se usadil invazní komár japonský, potvrdily výsledky monitoringu vědců ze Státního zdravotního ústavu a České zemědělské univerzity. Komár původem z Asie je schopen přenášet široké spektrum nejrůznějších patogenů, například západonilskou horečku, horečku dengue nebo onemocnění chikungunya. Často se přitom vyskytuje v okolí lidských sídel a jako své hostitele preferuje savce, tedy i člověka.
Teploty o víkendu budou tropům na hony vzdálené. Podle ČHMÚ.cz denní maxima klesnou místy pod dvacet stupňů.
Nová řada pořadu „With Love, Meghan“, který má premiéru 26. srpna na Netflixu, přináší na obrazovky vévodkyni ze Sussexu v ležérnějším a modernějším stylu. Podle stylistky a konzultantky Cynthia Kennedy, která žije v Kalifornii, je to od Meghan promyšlený tah, kterým posílá vzkaz královské rodině.
Laďka Něrgešová se od lékařů dozvěděla zdrcující zprávu. á v hlavě nádor zvaný glioblastom. Jde o rychle rostoucí nádor centrálního nervového systému, který vzniká z podpůrných buněk nervové tkáně. V Česku je přitom ročně diagnostikováno přibližně 350 případů glioblastomu, nádoru, jehož léčba je mimořádně obtížná. Hlavním problémem je, že nádorové buňky rychle prorůstají do zdravé mozkové tkáně, což znemožňuje jejich úplné chirurgické odstranění. Tento typ nádoru má také vysokou pravděpodobnost recidivy.
Reportérka, která se nacházela v domě Matthewa Perryho jen několik hodin po jeho úmrtí, nyní promluvila o svém setkání s lékařem, jenž byl obviněn z dodávání drog slavnému herci. Dr. Salvador Plasencia se před soudem přiznal, že mu před jeho smrtí poskytoval ketamin.
Šest let uplyne na podzim od smrti Karla Gotta, jenž dlouhá léta žil v domě na Bertramce. Jeho rodina jej v nedávné době opustila a plánovala zpřístupnění vily pro veřejnost. Až do minulé středy, kdy vdova Ivana Gottová oznámila, že k tomu alespoň pro tuto chvíli nedojde. Jaké scénáře se teď nabízejí?
Česko si ve čtvrtek připomíná události 21. srpna 1968, kdy do tehdejšího Československa vtrhla vojska zemí Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou. Tradiční pietní akt se uskutečnil u budovy Českého rozhlasu. Zúčastnili se ho prezident Petr Pavel či premiér Petr Fiala (ODS).
Česko v minulém týdnu zaskočila zpráva o rozpadu manželství někdejšího fotbalového brankáře Petra Čecha. S manželkou Martinou byl přes čtvrtstoletí, ona mu stála po boku v nejtěžších chvílích jeho života, když utrpěl vážné zranění. V posledních letech už prý láska z jejich vztahu vyprchala.
Izrael naznačil, že poslední návrh příměří, s nímž souhlasí palestinské hnutí Hamás, nepřijme. Aby souhlasil s klidem zbraní, požaduje propuštění všech 50 zbývajících rukojmích, ať už jsou naživu nebo po smrti.