Nobelovu cenu za mír získali bojovníci za lidská práva z Běloruska, Ruska, Ukrajiny

"Laureáti Nobelovy ceny za mír reprezentují občanskou společnost ve svých zemích. Mnoho let prosazují právo kritizovat moc a bránit základní občanská práva... Vyvinuli výjimečné úsilí při dokumentování válečných zločinů, porušování lidských práv a zneužívání moci. Společně demonstrují význam občanské společnosti pro mír a demokracii," uvedl Nobelův výbor.

Běloruský aktivista Bjaljacki byl jedním z iniciátorů prodemokratického hnutí, které se objevilo v Bělorusku v polovině 80. let. V roce 1996 založil organizaci Vjasna, která poskytla právní pomoc tisícům Bělorusů zatčených a uvězněných za účast v protestech proti vládě autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Vjasna rovněž pracovala na dokumentaci případů mučení politických vězňů v Bělorusku.

Běloruské úřady se opakovaně snažily Bjaljackého umlčet. Vězněn byl již v letech 2011 až 2014 a po rozsáhlých protivládních protestech proti Lukašenkovu režimu byl znovu zatčen v roce 2021 a je nadále zadržován.

"Cena pro běloruského bojovníka za lidská práva Bjaljackého je uznáním pro celý běloruský lid v jeho odporu vůči autoritářskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi," uvedl poradce běloruské opoziční vůdkyně Svjatlany Cichanouské Franak Viačorka. "(Bjaljacki) je vězněn v nelidských podmínkách a my doufáme, že Nobelova cena přispěje k propuštění jeho i tisíců dalších," dodal Viačorka.

K osvobození všech politických vězňů v Bělorusku vyzvala také vůdkyně běloruské opozice Cichanouská, která Bjaljackému na twitteru poblahopřála a jeho vyznamenání označila za ocenění běloruského boje za svobodu.

Běloruská diplomacie ve své reakci Nobelovu cenu za mír pro odpůrce režimu Bjaljackého odsoudila. "V posledních letech jsou rozhodnutí o Nobelově ceně za mír tak politizována, že se Alfred Nobel musí obracet v hrobě," napsal na twitteru mluvčí běloruského ministerstva zahraničí Anatol Hlaz.

Ruská společnost Memorial proslula odhalováním zločinů komunismu a stalinismu v někdejším Sovětském svazu a postupně se stala největším lidskoprávním sdružením v Rusku. V prosinci 2021 ruské soudy rozhodly o zrušení dvou hlavních organizací Memorialu – nejprve 28. prosince ruský nejvyšší soud nařídil zrušit Mezinárodní Memorial, o den později moskevský městský soud nařídil rozpuštění Lidskoprávního centra Memorial. Odůvodnily to porušením zákona, který organizacím podporovaným finančně ze zahraničí nařizuje, aby používaly označení "zahraniční agent".

Sdružení Memorial uvedlo, že udělení Nobelovy ceny je uznáním jeho práce na obranu lidských práv a těch kolegů, kteří v Rusku nadále trpí "nevýslovnými útoky a represemi". "Povzbuzuje nás to v odhodlání podporovat naše ruské kolegy, aby pokračovali v práci na novém místě, navzdory nucenému rozpuštění Mezinárodního Memorialu v Moskvě," napsala podle agentury Reuters v prohlášení členka Memorialu Anke Giesenová.

Představitelé Memorialu také uvedli, že získání ceny jim dodalo "morální sílu" v "depresivní době" na pozadí likvidace občanské společnosti v Rusku a vojenské ofenzivy na Ukrajině. "Tato cena dodává morální sílu (...) všem ruským aktivistům za lidská práva," řekl novinářům šéf Memorialu Jan Račinskij.

Ukrajinské Centrum pro občanské svobody bylo založeno v Kyjevě v roce 2007 s cílem prosazovat lidská práva a demokracii na Ukrajině. Po ruské invazi na Ukrajinu zahájené letos v únoru začala tato nevládní organizace pomáhat s odhalováním potenciálních válečných zločinů ruských okupačních jednotek na Ukrajině.

Šéfka centra Oleksandra Matvijčuková dnes vyzvala ke zřízení mezinárodního tribunálu, který by soudil ruského prezidenta Vladimira Putina. "Je nutné vytvořit mezinárodní tribunál a pohnat Putina, Lukašenka a další válečné zločince k odpovědnosti," prohlásila Matvijčuková.

Ocenění pro obránce lidských práv z Běloruska, Ruska a Ukrajiny přivítali mezi jinými francouzský prezident Emmanuel Macron, polské ministerstvo zahraničí či předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. "Nobelův výbor vyzdvihl mimořádnou odvahu mužů a žen, kteří se postavili autokracii. Ukázali sílu občanské společnosti v boji za demokracii," uvedla von der Leyenová.

Šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak v reakci na Nobelovu cenu za mír označil ukrajinský lid za mírotvorce. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak nicméně vyjádřil nespokojenost nad tím, že ukrajinská nevládní organizace se o ocenění dělí s ruskými a běloruskými bojovníky za lidská práva. "Nobelův výbor má zvláštní chápání míru, když reprezentanti dvou zemí, které napadly třetí zemi, dostanou společně Nobelovu cenu," napsal na twitteru Podoljak.

Generální tajemník OSN António Guterres dnes uvítal udělení Nobelovy ceny za mír trojici bojovníků za občanská práva na Ukrajině, v Rusku a Bělorusku, což podle něj "podtrhuje sílu občanské společnosti při prosazování míru". Lidskoprávní organizace jsou "kyslíkem demokracie, katalyzátorem míru, sociálního pokroku a hospodářského růstu," uvedl Guterres. Dodal, že prostor pro tyto skupiny "se po celém světě zmenšuje", protože obránci lidských práv, ekologičtí aktivisté a novináři čelí "svévolnému zatýkání, tvrdým trestům vězení, pomlouvačným kampaním, ochromujícím pokutám a násilným útokům".

Putinův poradce Valerij Fadějev dnes naopak kritizoval Nobelův výbor, který se podle něj svým "rozhodnutím definitivně zdiskreditoval". Nobelova cena za mír byla v minulosti udělována "zcela seriózním lidem", nyní ji dostala "ukrajinská rádoby lidskoprávní organizace", řekl agentuře TASS. Udělení ceny Bjaljackému má podle něj "za úkol zničit běloruskou státnost". Ruské společnosti Memorial poradil, aby ocenění odmítla.

Agentura Reuters uvedla, že letošní Nobelova cena za mír bude mnohými vnímána jako odsouzení politiky ruského prezidenta Putina a běloruského prezidenta Lukašenka. Podle Reuters ocenění připomíná éru studené války, kdy Nobelovu cenu za mír a za literaturu dostali přední sovětští disidenti Andrej Sacharov a Alexandr Solženicyn.

Předsedkyně Nobelova výboru Berit Reissová-Andersenová nicméně v odpovědi na dotaz novinářů odmítla, že by cena byla namířena proti Putinovi. "Vždy udělujeme cenu za něco, a ne proti někomu," řekla novinářům. "Jeho (Putinova) vláda, stejně jako vláda v Bělorusku, ale představují autoritářské vlády, které potlačují lidskoprávní aktivisty," podotkla. Podle ní chce právě na to Nobelův výbor prostřednictvím ocenění upozornit.

Zástupci Nobelova výboru letos vybírali ze 343 kandidátů - 251 jednotlivců a 92 organizací. V loňském roce si Nobelovu cenu odnesli novináři Dmitrij Muratov z Ruska a Maria Ressaová z Filipín za svůj boj za svobodu slova.