Nord Stream 1 zahájil pravidelnou údržbu. Německo se obává, že ruský plyn už neuvidí

"Posledních několik měsíců ukázalo jednu věc: pro (ruského prezidenta Vladimira) Putina neexistují žádná tabu. Takže nelze vyloučit úplné zastavení dodávek plynovodem Nord Stream," uvedl šéf německého plynárenského svazu Zukunft Gas Timm Kehler. Odstávka podle konsorcia Nord Stream, které stejnojmenný plynovod provozuje, začala podle plánu v 06:00 SELČ. Při údržbě potrubím neproudí prakticky žádný plyn.

Šéf německého regulátora síťových služeb Bundesnetzagentur Klaus Müller v rozhovoru s agenturou Reuters uvedl, že Německo neví, co se stane po uplynutí deseti dnů vyhrazených pro údržbu plynovodu Nord Stream 1. "Nord Stream 1 je od dnešního rána podle očekávání na nule," řekl Müller. "V současnosti nikdo nedokáže říct, co se bude dít po skončení údržby," dodal.

Agentura DPA upozornila, že do Evropy i nadále proudí ruský plyn přes Ukrajinu. Italská plynárenská společnost Eni nicméně oznámila, že ruský plynárenský koncern Gazprom dnes sníží dodávky do Itálie zhruba o třetinu. Gazprom podle Eni uvedl, že dnes do Itálie dodá jen zhruba 21 milionů metrů krychlových plynu, zatímco v posledních dnech dodával v průměru kolem 32 milionů metrů krychlových denně.

Rakouská ropná a plynárenská společnost OMV dnes uvedla, že dostává zhruba o 70 procent méně zemního plynu, než si objednala. Rakousko je na dodávkách plynu z Ruska velmi závislé, odebírá od něj přibližně 80 procent svých dodávek. Ruské dodávky se v poslední době pohybovaly zhruba na polovině až 60 procentech dohodnutých objemům, napsala agentura Reuters.

Společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml a která vývoz plynu potrubím z Ruska zajišťuje, v červnu snížila tok plynu v Nord Streamu 1 zhruba na 40 procent původní kapacity. Zdůvodnila to technickými problémy, a to opožděným návratem ruských kompresorových turbín, jejichž servis v Kanadě prováděla německá společnost Siemens Energy. Zařízení se nemohlo vrátit v důsledku západních sankcí zavedených proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. O víkendu ale kanadská vláda uvedla, že umožní výjimku ze sankcí, aby se zařízení mohlo do Německa vrátit.

Opravené zařízení půjde z Kanady do Německa, které je následně předá Gazpromu. Kyjev na Ottawu naléhal, aby zařízení nevracela, naopak v zájmu Berlína bylo ruské turbíny co nejrychleji dostat zpět, ještě než začne pravidelná údržba plynovodu. Kreml v pátek uvedl, že pokud se turbíny z Kanady vrátí, Rusko dodávky plynu do Evropy zvýší. Kyjev tvrdí, že rozhodnutí kanadské vlády podkopává účinnost protiruských sankcí, vláda v Ottawě ale uznala, že bez ruského plynu by německé ekonomice mohl hrozit kolaps.

Německý ministr hospodářství Robert Habeck začátkem července řekl, že Německo se musí připravit na variantu, že Gazprom bude dodávky plynu omezovat i po údržbě Nord Streamu 1. Habeck už dříve uvedl, že snížení kapacity v Nord Streamu 1 je od Gazpromu politicky motivovaný krok, kterým se Rusko snaží vyvolat nejistotu a zvýšit ceny plynu. Společnost Siemens Energy přitom potvrdila faktickou správnost tvrzení, že zařízení se z Kanady nemůže vrátit kvůli sankcím.

Cena plynu pro evropský trh s dodáním v srpnu se na konci minulého týdne ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku pohybovala kolem 170 eur (4190 Kč) za megawatthodinu (MWh) a jen za poslední měsíc se zhruba zdvojnásobila. Před rokem byla mírně nad 20 eury. Zvyšovat se začala už dlouho před válkou na Ukrajině, podle části analytiků v důsledku energetické politiky Evropské unie, která tlačí na rychlý odklon od fosilních paliv.

Podmořský plynovod Nord Stream 1 je v provozu od roku 2011, vede z ruského Vyborgu do Lubminu nedaleko Greifswaldu na severu Německa. Je dlouhý 1222 kilometrů a jeho maximální kapacita činí 55 miliard metrů krychlových plynu za rok. Německo je na ruském plynu závislé, snaží se ale tuto závislost snížit.

Loni byl dokončen plynovod Nord Stream 2, který vede paralelně a který má stejnou kapacitu jako Nord Stream 1. Německé úřady ale ještě před invazí ruských vojsk na Ukrajinu odmítly vydat povolení k zahájení provozu nového plynovodu. Surovinu z tohoto potrubí měla využívat i Česká republika, která by se na Nord Stream 2 napojila prostřednictvím nového plynovodu Eugal.

Největším akcionářem konsorcia Nord Stream AG je Gazprom, který prostřednictvím své dceřiné firmy Gazprom International Projects LLC drží 51 procent akcií. Další podíly má německá firma Wintershall Dea AG, švýcarská PEG Infrastruktur AG, což je součást německé společnosti E.ON Beteiligungen, dále nizozemská N.V. Nederlandse Gasunie a francouzská Engie.