Nouzový stav se může vrátit, s návrhem přijde Vojtěch

V souvislosti s koronavirem byl nouzový stav poprvé vyhlášen loni v březnu, podruhé před rokem 5. října. Několikrát byl prodloužen a skončil letos 11. dubna. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) doufá v to, že ministerstvo zdravotnictví nechce nouzový stav proto, aby mohli medici místo studia pomáhat v nemocnících. Na twitteru uvedl, že čeká vysvětlení na jednání vlády.

Že vláda zvažuje kvůli zrychlující koronavirové epidemii jeho opětovné vyhlášení, řekla už dnes ráno Českému rozhlasu-Radiožurnálu hlavní hygienička Pavla Svrčinová. V pátek po jednání vlády ministr Vojtěch řekl, že vyhlášení nouzového stavu není nutné.

V nemocnicích je v současnosti téměř 4900 pacientů s covidem a vyhlášené opatření by jim umožnilo výpomoc mediků. Podle Svrčinové začíná chybět personál nejen v nemocnicích, ale také v domovech důchodců a v zařízeních sociální péče. V nemocnicích už nyní vypomáhá armáda.

Mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková dnes ČTK řekla, že armáda je v současné době nasazena ve 39 zařízeních. Slouží v nich 171 vojáků. Dalších 20 příslušníků pracuje ve dvou call centrech, ve kterých pomáhají hygienikům obvolávat lidi, kteří se setkali s nakaženým. Armáda má také v pohotovosti 25 mobilních odběrových týmů. Výpomoc vojáků umožňuje nařízení vlády z loňského roku, které povoluje využití až 900 vojáků na pomocné práce v nemocnicích a v zařízeních se sociální službou. O nasazení rozhoduje Ústřední krizový štáb.

"Nouzový stav kvůli tomu, aby museli očkovaní studenti lékařských oborů místo studia dělat v nemocnicích pomocné práce? To, doufám, hlavní hygienička a ministerstvo zdravotnictví nemyslí vážně! Předpokládám, že nám to na vládě vysvětlí," reagoval Plaga na twitteru. 

Mluvčí Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Veronika Glogarová dnes ČTK řekla, že vzhledem ke stále rozsáhlé databázi dobrovolníků z řad studentů nepovažuje vedení fakulty vyhlášení pracovní povinnosti za nutné. Medici pomáhali v nemocnicích už loni na jaře a na podzim i na začátku letošního roku. V březnu se proti tomu vyslovila Asociace děkanů lékařských fakult, která upozornila na to, že to nepříznivě ovlivňuje kvalitu výsledků studia a do budoucna může vést k problémům v celém zdravotnictví.

Vojtěch po pátečním jednání vlády uvedl, že opatření proti šíření epidemie se mohou dál řídit pandemickým zákonem. Stav nouze by byl nutný, kdyby vláda omezovala například volný pohyb lidí, uvedl před víkendem ministr. Vyplývá to podle něj i z konzultací s právníky ministerstva zdravotnictví.

Vláda v demisi má dnes projednat rovněž podporu podnikatelů kvůli zpřísnění opatření proti covidu-19.

Hamáček nevidí důvod k vyhlášení nouzového stavu

K celostátnímu vyhlášení nouzového stavu kvůli covidu-19 nejsou aktuálně podle ministerstva vnitra splněné zákonné požadavky. Novinářům to po dnešním zasedání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) řekl jeho předseda Jan Hamáček (ČSSD).

Pro dodržení zákonného postupu by měla čtveřice epidemií nejvíce postižených krajů uspořádat nejdříve zasedání vlastních krizových štábů a zvážit vyhlášení stavu nebezpečí na svém území, uvedl. Nouzový stav by přicházel v úvahu, pokud by takový postup nestačil.

Ministerstvo zdravotnictví podle Hamáčka chce nouzový stav vyhlásit kvůli tomu, aby mohla být v některých krajích uložena pracovní povinnost medikům. Krizové štáby těchto krajů by ale měly nejprve zvážit, zda situace vyžaduje nástroje krizového zákona a případně vyhlásit stav nebezpečí na svém území, doplnil. "Pokud se ukáže, že nejsou schopny zvládnout situaci vlastními prostředky, mohly by se obrátit na vládu, aby vyhlásila nouzový stav, ale to bych očekával, že bude nějakou dobu trvat," řekl Hamáček.

Pracovní povinnost mediků vyžaduje situace na základě informací ministerstva zdravotnictví v Jihomoravském, Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském kraji, řekl Hamáček. "Pokud jsme v situaci, kdy čtyři kraje vyžadují využití jednoho z mimořádných oprávnění nouzového zákona, jsme přesvědčeni, že v této fázi je to řešitelné stavem nebezpečí, který vyhlašuje hejtman na úrovni kraje," dodal.

Dosud se podle Hamáčka na ministerstvo zdravotnictví obraceli pouze krajští koordinátoři, což z hlediska krizového zákona nestačí. Krizové štáby příslušných krajů by podle něj mohly jednat většinou ještě dnes a sdělit své požadavky a potřeby. Vnitro tak nyní nevidí důvod vyhlašovat nouzový stav z pozice centrálních úřadů.

Plán, že jednotlivé kraje nejdříve zváží, zda nepostačí vyhlásit mimořádné stavy jen na jejich úrovni, podle Hamáčka odsouhlasil i předseda Asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Hamáček předpokládá, že ministerstvo zdravotnictví vyslyšelo argumenty vnitra, hasičů či krajů a návrh na celostátní nouzový stav zatím vládě předkládat nebude. "Jak jsem dnes pochopil, tak pro to nejsou zákonné předpoklady," doplnil.

Hamáček řekl, že epidemická situace není dobrá. "Podle ministerstva zdravotnictví počet případů ještě poroste, stejně jako zátěž na zdravotnictví a jednotky intenzivní péče," uvedl. Podle modelů by však měl zdravotnický systém situaci zvládnout, doplnil Hamáček. "Nicméně ty modelace jsou ne úplně přesné a musíme dělat vše pro to, abychom ten trend šíření epidemie otočili," řekl.