Nové covidové vakcíny dorazily do Česka

Očkovat mohou začít také další místa, kde se vakcíny podávají příchozím bez předchozí registrace. Hlásit dopředu na vybraný termín bez čekání se lidé budou moci zřejmě od 12. září, uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě.

"Novou vakcínou bude naše očkovací centrum očkovat již od zítra, od 8. září. Vakcína je určena pro třetí a čtvrtou dávku," uvedla Thomayerova nemocnice. Dostala k dispozici zatím 480 ampulí po šesti dávkách léku.

Nové vakcíny typu Comirnaty Original/Omicron BA.1 byly podle ministerstva rozděleny do několika očkovacích míst, ostatní si ji mohou objednat u distributora. Kolik těchto míst je a které to jsou, neuvedlo. "Ministerstvo zdravotnictví doporučuje kontrolovat dostupnost u konkrétního očkovacího místa," napsali jeho zástupci v tiskové zprávě. Lidé, kteří nechtějí čekat na místě bez registrace, se budou moci přes web přihlásit na konkrétní termín, pravděpodobně od 12. září.

Upravené vakcíny byly pro použití v Evropské unii schváleny minulý týden, ředitelka Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) Emer Cookeová dnes při příchodu na neformální jednání ministrů zdravotnictví EU v Praze řekla, že do některých zemí už vakcíny byly distribuovány.

Dosud se nechalo podle dat ministerstva zdravotnictví očkovat alespoň jednou dávkou vakcíny proti covidu 6,97 milionu obyvatel, tedy 65,1 procenta populace. První posilující očkování, které je možné od loňského podzimu, absolvovalo 38,5 procenta lidí. Od 18. července je možné nechat se po šesti měsících znovu přeočkovat, zatím tuto možnost využilo více než 182.000 lidí, tedy necelá dvě procenta populace.

Do konce roku bude EU dostávat nové vakcíny, chce v ně posílit důvěru

Do konce letošního roku budou země EU dostávat vždy vakcíny upravené na nové mutace. O dodávkách v příštích letech se bude jednat. Po dnešním jednání s výrobci vakcín v rámci neformálního jednání ministrů zdravotnictví v Praze to řekl český ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Podle komisařky pro zdraví Stelly Kyriakidesové je dohoda také o větší flexibilitě dodávek podle potřeb členských zemí. EU se podle ní musí soustředit na posílení důvěry v očkování obecně a jasnou komunikaci. Dalšími tématy diskuse ministrů zemí EU, zástupců Islandu, Norska a Švýcarska, evropských zdravotnických úřadů EMA a ECDC a Světové zdravotnické organizace, byla onkologie a pomoc Ukrajině.

První vakcíny upravené na variantu BA.1 koronaviru byly už dodány do některých evropských zemí včetně Česka. Používat se budou jako posilovací dávky, zejména pro rizikové skupiny. "Přešli jsme na upravené vakcíny, které jsou proti starým i novým mutacím omikron. Vždycky, když bude dostupná nová varianta, tak dostaneme tu nejnovější," řekl Válek. Po 19. září očekává už vakcíny upravené na varianty BA.4 a BA.5. "Dohoda je, že nebudeme plýtvat prostředky," dodal Válek.

Ministři s výrobci Moderna a Pfizer/BioNTech jednali pod hlavičkou evropského Úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA). "Jednání probíhalo velmi konstruktivně, ale pochopitelně to bylo jednání ostré," uvedl Válek. Doplnil, že postoj všech evropských zemí je jednotný a stejný má i EK a HERA.

O tom, jak budou dodávky vypadat v letech 2023 a dalších, se bude dál jednat. "Zásilky plánované na konec letošního roku tak budou posunuty na rok 2023 a zásilky pro rok 2023 dle potřeby členských států až na následující rok," doplnilo ministerstvo v tiskové zprávě. Smlouva s Modernou podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka měla končit letos, s Pfizerem v příštím roce.

Česká republika zaplatila podle informací z července za vakcíny dosud 19 miliard korun. Podle dat o očkování bylo v ČR aplikováno více než 17,9 milionu dávek vakcíny, z toho 83 procent bylo od firmy Pfizer/BioNTech a devět procent dávek od firmy Moderna. Další zůstávají ve skladech. Česko podle informací ministerstva z července také darovalo do zahraničí vakcíny za 272 milionů Kč, naopak látky za 190 milionů Kč muselo zlikvidovat, protože jim skončila doba použitelnosti. Další vakcíny, celkově zhruba pět pro každého obyvatele ČR, má Česko podle Válkových dřívějších slov objednáno.

"Musí zaznít jasná koherentní poselství, aby se zvýšila důvěra občanů v očkování a snížila neochota nechat se očkovat. Pandemie neskončila a to je potřeba veřejnosti jasně sdělit. Očkování včetně posilující dávek zůstává naší nejsilnější zbraní proti covidu," uvedla Kyriakidesová. Jedním z nejsilnějších apelů, který dnes zazněl, je podle ní důraz na robustní očkovací kampaně ve všech zemích.

Tématu očkování obecně a související komunikaci se bude věnovat v listopadu také odborná konference. Přijetí závěrů se očekává na prosincovém jednání ministrů v Bruselu. Komisařka také zmínila opičí neštovice, proti kterým HERA zajistila již více než 300.000 dávek. Podle komisařky už šest týdnů počty nových případů klesají, což přičítala žádoucí změně chování obyvatel v důsledku lepší informovanosti o šíření této nemoci.

Ministři jednali také o budoucnosti evropského plánu pro boj s rakovinou a pomoci Ukrajině ve zdravotnictví. Ministři podpořili záměr dalšího rozpracování plánu, pro který EU vyhradila čtyři miliardy eur. Definitivně ho ministři potvrdí také na prosincovém jednání.

"EU si je dobře vědoma toho, že pokud tento akční plán nebude jedním z pilířů v následujících letech, tak se onkologická onemocnění stanou nemocí číslo jedna,” řekl Válek. Podle něj by bez důrazu na prevenci mohlo v EU nějakým druhem rakoviny trpět 20 až 25 procent občanů.

Nová doporučení k možnostem vyšetřování obyvatel pro časné odhalení různých druhů rakoviny, takzvaných screeningů, podle komisařky EK vydá 21. září. "Současná doporučení platí už od roku 2003, proto je nejvyšší čas, abychom je upravili ve světle nejnovějších vědeckých poznatků," uvedla. V ČR se takto lidé mohou nechat preventivně vyšetřit na riziko rakoviny prsu, tlustého střeva a konečníku a dělohy, od letoška přibyla také rakovina plic a zvažuje se podle Válka i rakovina prostaty. Většina druhů rakoviny je zásadně lépe léčitelná, pokud ji lékaři odhalí včas.

Ministři jednali také o další podpoře ukrajinskému zdravotnictví. Už před jednáním někteří ministři vyjádřili obavy z toho, že v zimě čeká Evropu další vlna migrace. "Debatovali jsme o tom, že když ten konflikt bude trvat dlouho, tak bude nutná i finanční pomoc zemím, které je přijímají," řekl Válek. Považuje za úspěch, že přestože v Česku mohou uprchlíci tvořit až téměř čtyři procenta populace, dostupnost péče pro české občany se nesnížila. Prozatím podle informací zdravotních pojišťoven čerpají méně zdravotní péče, než se čekalo, a náklady jsou nižší než u průměrného českého pojištěnce.