Výběr informací o snižování maximální povolené rychlosti v evropských velkoměstech (v Paříži začne 30. srpna platit prakticky po celém městě maximální rychlost 30 kilometrů v hodině):
- Bezpečnost silničního provozu ve městech je v souvislosti s nárůstem kapacity dopravy i zvyšující se zalidněností jedním z hojně diskutovaných témat posledních desetiletí. Nejvíce postiženi nehodami ve městech jsou takzvaní zranitelní účastníci silničního provozu, tedy chodci, cyklisté a motocyklisté. Podle některých studií na ně připadá až 70 procent úmrtí ze všech smrtelných nehod, které se staly v městských oblastech. Současným trendem v evropských městech je proto snižování rychlostního limitu z 50 km/h na 30 km/h, což například dlouhodobě prosazuje Evropská rada pro bezpečnost dopravy (ETSC) v oblastech se zvýšeným pohybem chodců.
- Snížení maximální rychlosti z 50 km/h na 30 km/h poměrně výrazně přispívá k poklesu počtu nehod s těžkým zraněním či usmrcením, navíc lze při nižší rychlosti s velkou pravděpodobností kolizní situaci zcela odvrátit. Například podle zprávy Centra dopravního výzkumu (CDV) dokáže řidič při rychlosti 30 km/h zastavit o 14 metrů dřív než při 50 km/h.
- O snižování rychlostního limitu z 50 km/h na 30 km/h ve městech již několik let usiluje také například Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Studie OECD uvádějí, že při takto snížené povolené rychlosti je možné předpokládat pokles počtu nehod s těžkým zraněním zhruba o 70 procent a počet smrtelných nehod až o 90 procent. Důkazem mohou být poznatky z finských Helsinek a norského Osla, kde po zavedení maximální "třicítky" nezaznamenali v celém roce 2019 žádnou smrtelnou nehodu chodce či cyklisty. Bezpečnost provozu ve městech chce OECD zlepšit také četnějším výskytem úsekových měření.
- K důvodům většího omezení rychlosti ve městech patří také snaha o snížení emisí i hluku. Podle odborníků je však míra ekologického dopadu třicetikilometrové rychlosti sporná, neboť moderní vozy produkují méně škodlivin při rychlostech až kolem 50-60 km/h. Řešením je spíše plynulejší provoz a větší rozšíření vozidel s alternativním pohonem, tedy elektromobilů a hybridů. Některá německá města zavedla z tohoto důvodu před nedávnem zákaz vjezdu starších dieselových vozů do oblastí, které nesplňovaly limit 40 mikrogramů oxidu dusičitého (NO2) na metr krychlový v ročním průměru. Týká se to například Berlína, Hamburku či Stuttgartu.
- Povolená "padesátka" v obci platí ve většině evropských zemí, výjimkou je například Albánie, kde je povolená rychlost pouze 40 km/h, či Bělorusko, kde se může jezdit 60 km/h. V České republice je maximální povolená rychlost 50 km/h v obcích platná od roku 1997, kdy byla snížena z 60 km/h.
- K plošnému snížení rychlosti na 30 km/h ve městech přistoupilo od letošního května Španělsko, podle úřadů se úprava týká zhruba 60 až 70 procent městských ulic a silnic v zemi. "Třicítka" zde platí například na všech městských komunikacích s jedním pruhem v každém směru. Od letošního ledna se povolenou maximální "třicítkou" může jezdit ve většině ulic belgického hlavního města Bruselu, v sousedním Nizozemsku platí v řadě měst tato maximální rychlost již několik let a v platnost by v zemi mělo rovněž vstoupit plošné snížení rychlosti na tento limit. Prakticky po celé Paříži se bude od 30. srpna smět jezdit maximálně třicetikilometrovou rychlostí. Současná "padesátka" zůstane jen na okružních bulvárech, na silnicích v Buloňském lesíku a na několika ulicích kolem Champs-Élysées.
- V současné době také v ČR přibývá ve městech zón s maximální povolenou třicetikilometrovou rychlostí, zavádění těchto zón je podporováno i Národní strategií bezpečnosti silničního provozu. Podle vedoucího Besipu Tomáše Neřolda jsou zóny s "třicítkou" v kompetenci měst, které by si měly jejich účinnost lokálně vyhodnotit. Toto omezení rychlosti se většinou týká center a historických částí měst, maximálně "třicítkou" už se jezdí například v některých pražských čtvrtích (Praha 5, 7 či 8), v částech Brna, Olomouce, Slavkově u Brna, v Opavě či Chebu.
- V loňském roce byla v rámci konference o bezpečnosti silničního provozu ve Stockholmu schválena tzv. Stockholmská dohoda, kterou podepsalo na 140 zemí, jež se zavázaly přijmout opatření, která do roku 2030 povedou ke snížení počtu vážných nehod ve městech. Jedním z bodů dohody je také zavedení rychlostního limitu 30 km/h v oblastech se zvýšeným výskytem chodců.
Pracovat, aby člověk přišel na jiné myšlenky. Takové motto má zřejmě i Felix Slováček, který se již téměř dva týdny vyrovnává se smrtí dcery Aničky. Nehraje si přitom na hrdinu a přiznává, že je to pro něj velmi složité období.
Ruský prezident Vladimir Putin podle tamních médií vyhlásil velikonoční příměří na Ukrajině, informuje BBC. Za předpokladu, že na zastavení bojů přistoupí i Kyjev, má klid zabraní nastat ještě dnes. Podle neoficiálních informací se ukrajinská armáda rozhodla zastavit palbu.
Šéf diplomacie reagoval na ukrajinské straně jako první na ruský návrh velikonočního příměří. Andrij Sybiha neprozradil, zdali Kyjev kývne na zastavení bojů. Zdůraznil však, že slovům ruského prezidenta Vladimira Putina se nedá věřit. Zmínil také, že Moskva nadále může kdykoliv dát souhlas s bezpodmínečným třicetidenním příměřím.
Jeden z evropských králů dorazí v květnu do Česka. Pražský hrad ve čtvrtek prozradil, který z panovníků ze starého kontinentu přijal pozvání prezidenta Petra Pavla. Hrad také sdělil první podrobnosti o programu této návštěvy.
Zpěvák s poškozeným sluchem, to je velmi nepříjemná diagnóza. Náhlé problémy Dana Bárty vedly populární kapelu J.A.R. k odložení dvou pražských koncertů v uplynulých dnech. Fanoušci už si ale mohou do kalendářů zaznamenat náhradní termíny.
Dění kolem pohřbu babičky opět odhaluje velké spory mezi Ornellou Koktovou a její matkou Monikou Binias. Prvně jmenovaná zakázala matce, aby na smuteční obřad chodila. Ostrá protireakce se dala čekat a přišla.
Problémy s medvědy na sousedním Slovensku neberou konce. V pátek došlo k dalšímu útoku šelmy na člověka, který oproti případu ze závěru března naštěstí neskončil tragicky. Napadený muž skončil se zraněním v nemocnici.
Největší událostí probíhajícího týdne bylo úterní poslední rozloučení s Annou Slováčkovou, která do první dubnové neděle statečně bojovala se zákeřnou rakovinou. Smuteční obřad probíhal za zavřenými dveřmi. Jaký byl očima Marty Jandové?
Američané tlačí především na Kyjev a na Evropu, nikoliv na Rusko, tvrdí evropští diplomaté, kteří se zúčastnili jednání s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Právě šéf americké diplomacie vyvolal vášně, když naznačil, že Washington by mohl vzdát snahy o ukončení konfliktu na Ukrajině.
Jiří Mádl slavil se svým filmem Vlny úspěch nejen u diváků, ale i u odborníků. Ti snímek poslali do boje o Oscara, zároveň ho v Česku ocenili vítězstvím v několika kategoriích Českého lva. Ještě lépe si nakonec film vedl u sousedů na Slovensku.
Úterní poslední rozloučení s Annou Slováčkovou proběhlo na její přání za zavřenými dveřmi. A rodiče respektují i další pokyny zesnulé. Fanoušky například zajímá, jak to bude s místem posledního odpočinku. Felix Slováček má pro příznivce milované dcery dobrou zprávu.
Americký prezident Donald Trump bagatelizoval varování šéfa diplomacie Marca Rubia, který naznačil, že Washingtonu dochází trpělivost při jednáních o míru na Ukrajině. Trump nicméně zcela nevyloučil, že by Američané mohli mírové snahy v budoucnu ukončit, pokud nepřinesou kýžený výsledek.