Výběr informací o snižování maximální povolené rychlosti v evropských velkoměstech (v Paříži začne 30. srpna platit prakticky po celém městě maximální rychlost 30 kilometrů v hodině):
- Bezpečnost silničního provozu ve městech je v souvislosti s nárůstem kapacity dopravy i zvyšující se zalidněností jedním z hojně diskutovaných témat posledních desetiletí. Nejvíce postiženi nehodami ve městech jsou takzvaní zranitelní účastníci silničního provozu, tedy chodci, cyklisté a motocyklisté. Podle některých studií na ně připadá až 70 procent úmrtí ze všech smrtelných nehod, které se staly v městských oblastech. Současným trendem v evropských městech je proto snižování rychlostního limitu z 50 km/h na 30 km/h, což například dlouhodobě prosazuje Evropská rada pro bezpečnost dopravy (ETSC) v oblastech se zvýšeným pohybem chodců.
- Snížení maximální rychlosti z 50 km/h na 30 km/h poměrně výrazně přispívá k poklesu počtu nehod s těžkým zraněním či usmrcením, navíc lze při nižší rychlosti s velkou pravděpodobností kolizní situaci zcela odvrátit. Například podle zprávy Centra dopravního výzkumu (CDV) dokáže řidič při rychlosti 30 km/h zastavit o 14 metrů dřív než při 50 km/h.
- O snižování rychlostního limitu z 50 km/h na 30 km/h ve městech již několik let usiluje také například Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Studie OECD uvádějí, že při takto snížené povolené rychlosti je možné předpokládat pokles počtu nehod s těžkým zraněním zhruba o 70 procent a počet smrtelných nehod až o 90 procent. Důkazem mohou být poznatky z finských Helsinek a norského Osla, kde po zavedení maximální "třicítky" nezaznamenali v celém roce 2019 žádnou smrtelnou nehodu chodce či cyklisty. Bezpečnost provozu ve městech chce OECD zlepšit také četnějším výskytem úsekových měření.
- K důvodům většího omezení rychlosti ve městech patří také snaha o snížení emisí i hluku. Podle odborníků je však míra ekologického dopadu třicetikilometrové rychlosti sporná, neboť moderní vozy produkují méně škodlivin při rychlostech až kolem 50-60 km/h. Řešením je spíše plynulejší provoz a větší rozšíření vozidel s alternativním pohonem, tedy elektromobilů a hybridů. Některá německá města zavedla z tohoto důvodu před nedávnem zákaz vjezdu starších dieselových vozů do oblastí, které nesplňovaly limit 40 mikrogramů oxidu dusičitého (NO2) na metr krychlový v ročním průměru. Týká se to například Berlína, Hamburku či Stuttgartu.
- Povolená "padesátka" v obci platí ve většině evropských zemí, výjimkou je například Albánie, kde je povolená rychlost pouze 40 km/h, či Bělorusko, kde se může jezdit 60 km/h. V České republice je maximální povolená rychlost 50 km/h v obcích platná od roku 1997, kdy byla snížena z 60 km/h.
- K plošnému snížení rychlosti na 30 km/h ve městech přistoupilo od letošního května Španělsko, podle úřadů se úprava týká zhruba 60 až 70 procent městských ulic a silnic v zemi. "Třicítka" zde platí například na všech městských komunikacích s jedním pruhem v každém směru. Od letošního ledna se povolenou maximální "třicítkou" může jezdit ve většině ulic belgického hlavního města Bruselu, v sousedním Nizozemsku platí v řadě měst tato maximální rychlost již několik let a v platnost by v zemi mělo rovněž vstoupit plošné snížení rychlosti na tento limit. Prakticky po celé Paříži se bude od 30. srpna smět jezdit maximálně třicetikilometrovou rychlostí. Současná "padesátka" zůstane jen na okružních bulvárech, na silnicích v Buloňském lesíku a na několika ulicích kolem Champs-Élysées.
- V současné době také v ČR přibývá ve městech zón s maximální povolenou třicetikilometrovou rychlostí, zavádění těchto zón je podporováno i Národní strategií bezpečnosti silničního provozu. Podle vedoucího Besipu Tomáše Neřolda jsou zóny s "třicítkou" v kompetenci měst, které by si měly jejich účinnost lokálně vyhodnotit. Toto omezení rychlosti se většinou týká center a historických částí měst, maximálně "třicítkou" už se jezdí například v některých pražských čtvrtích (Praha 5, 7 či 8), v částech Brna, Olomouce, Slavkově u Brna, v Opavě či Chebu.
- V loňském roce byla v rámci konference o bezpečnosti silničního provozu ve Stockholmu schválena tzv. Stockholmská dohoda, kterou podepsalo na 140 zemí, jež se zavázaly přijmout opatření, která do roku 2030 povedou ke snížení počtu vážných nehod ve městech. Jedním z bodů dohody je také zavedení rychlostního limitu 30 km/h v oblastech se zvýšeným výskytem chodců.
Na jubilejním koncertě uspořádaném k nedožitým šedesátým narozeninám Ivety Bartošové se mezi hosty objevila také zpěvačka Leona Machálková. Ta při této příležitosti sdílela své vzpomínky na společně strávené chvíle i na to, jak na svou kolegyni nahlíží s odstupem let. Podle Machálkové je velmi pozitivní, že skladby Bartošové z rádií nevymizely a stále oslovují široké spektrum posluchačů.
Poslanec a vládní zmocněnec Filip Turek (Motoristé) je podezřelý z ublížení na zdraví z nedbalosti kvůli červencové dopravní nehodě v Praze. Policie v případu zahájila trestní řízení a zároveň nařídila znalecké zkoumání. Nikdo zatím nebyl obviněn.
Je rozhodnuto. Knihovna Václava Havla se definitivně nedohodla s bývalou první dámou Dagmar Havlovou, takže bude pokračovat pod novým jménem. Chce však zachovat co nejvíce projektů a pokračovat ve vzdělávacích, badatelských a osvětových aktivitách. Informovala o tom na webu.
Nebezpečné jevy očekávají meteorologové i dnes a zítra. V nové výstraze varují před silnými bouřkami ve středu a ve čtvrtek ráno a odpoledne. Beze změny zůstávají výstrahy před vysokými teplotami a rizikem vzniku a šíření požárů.
Jiřina Bohdalová patří k osobám, které skvěle ovládají český jazyk. U herečky byste ostatně ani nic jiného nepředpokládali. Pravdou přitom je, že legenda vyrůstala v domácnosti, kde jeden z rodičů ovládal dobře i jiný jazyk.
V Česku pokračuje vlna tropických veder, v úterý na řadě míst udeřily až velmi silné bouřky. Meteorologové varují také před nebezpečím požárů. K tomu všemu se ve třech krajích přidal smog. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Pondělní datum 3. srpna je spojené s jednou výraznou osobností československého šoubyznysu. Letos byly narozeniny Štefana Margity, operního pěvce a manžela Hany Zagorové, obzvlášť speciální. Košický rodák totiž oslavil kulaté sedmdesátiny.
V Česku dnes vyvrcholí aktuální vlna veder. Poměrně vysoké teploty se nicméně očekávají i v úvodu příštího srpnového týdne. Nejvyšší teploty vystoupají až na 35 stupňů, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Do festivalu Brod 1995 zbývají poslední týdny. V sobotu 22. srpna se Český Brod opět promění v dějiště jednodenní přehlídky toho nejlepšího z česko-slovenské hudební scény napříč žánry. K největším lákadlům letošního ročníku patří Chinaski, kteří do Českého Brodu přivezou energickou koncertní show a průřez svými největšími hity. Silnou dávku punkrockové energie i jadrné texty nabídne slovenská legenda Horkýže Slíže.
Pondělní historické maximum pro Moravu a Slezsko vydrželo jen den. V úterý bylo ve Strážnici ještě o stupeň tepleji, hodnota dosáhla 40,9 °C. V Plzni dokonce úterní maximální teplota vystoupala nad 41 stupňů. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Do Česka míří další hvězda akčních filmů světového formátu. Ještě letos se fanoušci dočkají Dolpha Lundgrena, jenž se mimochodem proslavil jako představitel jednoho ze soupeřů legendárního filmového boxera Rockyho.
Poslední červencový den se už tradičně nesl i ve znamení oslav narozenin jednoho z našich nejslavnějších herců. Bolku Polívkovi je od pátku 77 let. Oslavu samozřejmě nevynechal. Kdo všechno mu pogratuloval?