Nový trend v dopravě: Maximální rychlost 30 km/h ve městech. Míra ekologického dopadu je sporná

omezení rychlosti ve městech
omezení rychlosti ve městech, foto: Profimedia
Jan Hartl , ČTK 29. srpna 2021 17:52
Sdílej:

Výběr informací o snižování maximální povolené rychlosti v evropských velkoměstech (v Paříži začne 30. srpna platit prakticky po celém městě maximální rychlost 30 kilometrů v hodině):

- Bezpečnost silničního provozu ve městech je v souvislosti s nárůstem kapacity dopravy i zvyšující se zalidněností jedním z hojně diskutovaných témat posledních desetiletí. Nejvíce postiženi nehodami ve městech jsou takzvaní zranitelní účastníci silničního provozu, tedy chodci, cyklisté a motocyklisté. Podle některých studií na ně připadá až 70 procent úmrtí ze všech smrtelných nehod, které se staly v městských oblastech. Současným trendem v evropských městech je proto snižování rychlostního limitu z 50 km/h na 30 km/h, což například dlouhodobě prosazuje Evropská rada pro bezpečnost dopravy (ETSC) v oblastech se zvýšeným pohybem chodců.

- Snížení maximální rychlosti z 50 km/h na 30 km/h poměrně výrazně přispívá k poklesu počtu nehod s těžkým zraněním či usmrcením, navíc lze při nižší rychlosti s velkou pravděpodobností kolizní situaci zcela odvrátit. Například podle zprávy Centra dopravního výzkumu (CDV) dokáže řidič při rychlosti 30 km/h zastavit o 14 metrů dřív než při 50 km/h.

- O snižování rychlostního limitu z 50 km/h na 30 km/h ve městech již několik let usiluje také například Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Studie OECD uvádějí, že při takto snížené povolené rychlosti je možné předpokládat pokles počtu nehod s těžkým zraněním zhruba o 70 procent a počet smrtelných nehod až o 90 procent. Důkazem mohou být poznatky z finských Helsinek a norského Osla, kde po zavedení maximální "třicítky" nezaznamenali v celém roce 2019 žádnou smrtelnou nehodu chodce či cyklisty. Bezpečnost provozu ve městech chce OECD zlepšit také četnějším výskytem úsekových měření.

- K důvodům většího omezení rychlosti ve městech patří také snaha o snížení emisí i hluku. Podle odborníků je však míra ekologického dopadu třicetikilometrové rychlosti sporná, neboť moderní vozy produkují méně škodlivin při rychlostech až kolem 50-60 km/h. Řešením je spíše plynulejší provoz a větší rozšíření vozidel s alternativním pohonem, tedy elektromobilů a hybridů. Některá německá města zavedla z tohoto důvodu před nedávnem zákaz vjezdu starších dieselových vozů do oblastí, které nesplňovaly limit 40 mikrogramů oxidu dusičitého (NO2) na metr krychlový v ročním průměru. Týká se to například Berlína, Hamburku či Stuttgartu.

- Povolená "padesátka" v obci platí ve většině evropských zemí, výjimkou je například Albánie, kde je povolená rychlost pouze 40 km/h, či Bělorusko, kde se může jezdit 60 km/h. V České republice je maximální povolená rychlost 50 km/h v obcích platná od roku 1997, kdy byla snížena z 60 km/h.

- K plošnému snížení rychlosti na 30 km/h ve městech přistoupilo od letošního května Španělsko, podle úřadů se úprava týká zhruba 60 až 70 procent městských ulic a silnic v zemi. "Třicítka" zde platí například na všech městských komunikacích s jedním pruhem v každém směru. Od letošního ledna se povolenou maximální "třicítkou" může jezdit ve většině ulic belgického hlavního města Bruselu, v sousedním Nizozemsku platí v řadě měst tato maximální rychlost již několik let a v platnost by v zemi mělo rovněž vstoupit plošné snížení rychlosti na tento limit. Prakticky po celé Paříži se bude od 30. srpna smět jezdit maximálně třicetikilometrovou rychlostí. Současná "padesátka" zůstane jen na okružních bulvárech, na silnicích v Buloňském lesíku a na několika ulicích kolem Champs-Élysées.

- V současné době také v ČR přibývá ve městech zón s maximální povolenou třicetikilometrovou rychlostí, zavádění těchto zón je podporováno i Národní strategií bezpečnosti silničního provozu. Podle vedoucího Besipu Tomáše Neřolda jsou zóny s "třicítkou" v kompetenci měst, které by si měly jejich účinnost lokálně vyhodnotit. Toto omezení rychlosti se většinou týká center a historických částí měst, maximálně "třicítkou" už se jezdí například v některých pražských čtvrtích (Praha 5, 7 či 8), v částech Brna, Olomouce, Slavkově u Brna, v Opavě či Chebu.

- V loňském roce byla v rámci konference o bezpečnosti silničního provozu ve Stockholmu schválena tzv. Stockholmská dohoda, kterou podepsalo na 140 zemí, jež se zavázaly přijmout opatření, která do roku 2030 povedou ke snížení počtu vážných nehod ve městech. Jedním z bodů dohody je také zavedení rychlostního limitu 30 km/h v oblastech se zvýšeným výskytem chodců.

Stalo se
Světové celebrity
Princ Harry a Meghan Markleová

Princ Harry dostal tvrdě naloženo: Meghan s ním zametá?

Britský princ Harry je podle královské komentátorky Esther Krauke „zcela pod pantoflem“ své manželky Meghan Markle, a podle ní si to dobře uvědomuje i jeho otec, král Karel III. Komentátorka se tak vyjádřila k dalším výrokům a spekulacím, které se opět vynořily ohledně vztahu Sussexů a britské královské rodiny.

České celebrity
Hana Soukupová

Topmodelka Hana Soukupová se rozvedla s milionářem

Bývalá česká topmodelka Hana Soukupová (39), kterou si mnozí pamatují jako „nahou dívku z reklamy na minerálku“, prožívá zásadní životní obrat. Po téměř dvaceti letech skončilo její manželství s americkým investorem Drewem Aaronem. Rozvod je už nějakou dobu uzavřený, ale rozdělení společného jmění vyvolalo pozornost – ve hře je totiž majetek v hodnotě přes půl miliardy korun.

České celebrity
Ben Cristovao

Koncert Bena Cristovaa i hromada selfíček. Jak vypadala první noc na MFF KV?

Slavnostní zahájení Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech letos poprvé proběhlo bez Jiřího Bartošky, jehož přítomnost neodmyslitelně patřila k předchozím ročníkům. První večer se tak nesl nejen ve znamení filmového lesku a noblesy, ale především v duchu vzpomínky na charismatického prezidenta festivalu. Přesto – nebo možná právě proto – večer nabídl silné emoce, módní kreace i nečekané momenty.

Světové celebrity
Karel Gott

Karel Gott si užil oplétačky s policisty: Proč k němu opakovaně jezdila zásahovka?

Po více než čtyřiceti letech služby u policie se Jaroslav Černý (65), bývalý velitel pražské zásahové jednotky, rozhodl ohlédnout za svou kariérou v knize spisovatele Mirka Vaňury Ve znamení štíra. Vzpomínky zkušeného policisty nabízí nejen pohled do zákulisí zásahových operací, ale především řadu nečekaně lidských a často humorných historek s českými celebritami, mezi nimiž nechybějí Karel Gott či Hana Zagorová.