Novým náčelníkem generálního štábu by se měl stát Řehka. Změní se i šéf rozvědky ÚZSI a Vojenské policie

Řehka (47 let) by měl ve funkci vystřídat Aleše Opatu, kterému v létě končí v armádě vojenský závazek. Opata v čele armády pokračovat nechtěl.

Podle ředitele tiskového odboru ministerstva obrany Davida Jareše se Řehka funkce ujme 1. července. "Generál Řehka je skvělá volba, je to voják se zkušenostmi ze strategické oblasti kybernetické bezpečnosti, ale i s velením na našem území nebo v bojových operacích na Balkáně a v Afghánistánu," uvedla Černochová. "Mnohokrát prokázal své manažerské schopnosti, absolvoval i prestižní zahraniční důstojnické kurzy. Je to skvělý voják i bojovník a provede naši armádu tolik potřebnou modernizací," dodala.

"Vážím si důvěry paní ministryně, vlády i pana prezidenta. Převzít armádu v tak složité mezinárodní a bezpečnostní situaci je velká výzva. Věřím, že důvěru nezklamu a těším se na spolupráci," uvedl Řehka.

Brigádní generál Řehka po studiu odešel ke speciálním silám do Prostějova, kterým i velel. Vyslán byl na několik zahraničních misí na Balkáně a v Afghánistánu a působil i ve velitelských strukturách v rámci NATO. Absolvoval několik zahraničních kurzů včetně prestižního Rangers v USA. Po jmenování do čela NÚKIB odešel do civilu. NÚKIB se pod jeho vedením opakovaně věnoval například kybernetickým útokům na české instituce a firmy, řada z nich je připisována Rusku.

Černochová o nástupci Opaty v uplynulých týdnech se Zemanem mluvila několikrát, jejím favoritem byl podle informací ČTK ředitel sekce rozvoje sil ministerstva obrany Ivo Střecha. Prezident naopak prosazoval prvního zástupce náčelníka generálního štábu Jaromíra Zůnu. Shodu nenalezli.

Černochová dnes Opatovi za jeho službu poděkovala. "Dokázal skvěle vést armádu v období covidové pandemie, kdy se na vojáky spoléhala celá republika, stejně jako evakuaci z Afghánistánu a v posledních měsících byl pro mě a vládu Petra Fialy velkou oporou v agendě spojené s válkou na Ukrajině," poznamenala. "Věřím, že pan generál toho pro Českou republiku v budoucnu ještě hodně pozitivního vykoná," doplnila.

V čele rozvědky ÚZSI skončí v červenci Šimandl, nahradí ho Mlejnek

Novým ředitelem Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) se od 8. července stane bývalý analytik Vojenského zpravodajství Petr Mlejnek. O den dříve skončí ve funkci šéfa rozvědky Marek Šimandl, který odchází na vlastní žádost. Změny dnes na návrh ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) odsouhlasila vláda, informovalo ministerstvo v tiskové zprávě.

"Po zvážení všech důvodů jsem se rozhodl žádosti ředitele Šimandla vyhovět a navrhnout do funkce zkušeného zpravodajce i manažera Petra Mlejnka. Věřím, že svou vysokou profesionální připravenost využije v čele rozvědky ve prospěch ČR," uvedl Rakušan. Podle zákona jmenuje a odvolává ředitele ÚZSI ministr vnitra se souhlasem vlády. Z výkonu své funkce je ředitel civilní rozvědky odpovědný ministru vnitra.

Šimandla jmenoval do čela ÚZSI tehdejší ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v září 2018. Rakušan dnes Šimandlovi za jeho práci poděkoval. "Budu rád, pokud zůstane v bezpečnostních sborech i nadále a stát tak bude moci využít jeho odbornost a kvalifikaci," uvedl. Mladá fronta Dnes v květnu uvedla, že Šimandl by po odchodu z rozvědky mohl nahradit Jiřího Langa v čele Národního bezpečnostního úřadu, kde dříve působil jako bezpečnostní ředitel a náměstek.

Mlejnek působil v řídicích funkcích na ministerstvu obrany, kde měl na starosti finanční zabezpečení jednotek, mimo jiné jednotek podílejících se na operacích NATO SFOR v Bosně a Hercegovině a KFOR v Kosovu, uvedlo vnitro. Jako vedoucí důstojník se věnoval vyhledávání a analýze bezpečnostních rizik v ČR a zahraničí v rámci analytického štábu Vojenského zpravodajství.

Jeho zvolení přivítal bývalý člen bezpečnostního výboru a místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL), podle kterého jde o správnou personální volbu, která povede k rozvoji a kvalitě rozvědky. Za volbu je rád i člen komise pro kontrolu činnosti ÚZSI Marek Ženíšek (TOP 09). Naopak podle člena branného výboru a komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství Radovana Vícha (SPD) je zcela za hranou, aby šéfa ÚZSI dělal analytik z Vojenského zpravodajství. Výběr Mlejnka, stejně jako dnešní rozhodnutí o nominaci Karla Řehky na post náčelníka generálního štábu a Otakara Foltýna do funkce náčelníka Vojenské policie, považuje za "absolutní nerespektování kariérního řádu a popření všech zvyklostí", kdy jsou na vrcholné funkce nominováni lidé z vnitřku těchto složek a zpravidla z jejich zástupců.

Novým náčelníkem Vojenské policie se stane Otakar Foltýn, řekla ČTK Černochová

Novým náčelníkem Vojenské policie se od 1. července stane Otakar Foltýn, který ve velení armády pracuje jako hlavní specialista analytického oddělení. Ve funkci vystřídá Miroslava Murčeka, který nepožádal o prodloužení vojenského závazku. ČTK to dnes řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Náčelníka Vojenské policie může ministryně jmenovat podle zákona o Vojenské policii po projednání sněmovního výboru pro obranu. Ten se sejde v pátek ráno.

Murček (57 let) stál v čele Vojenské policie od února 2019, kdy ve funkci vystřídal Pavla Kříže. Toho se rozhodl odvolat tehdejší ministr obrany Lubomír Metnar (ANO). U Vojenské policie Murček působil od roku 1993. Několikrát byl vyslán na zahraniční misi do Iráku, sloužil i v Afghánistánu a na území bývalé Jugoslávie.

Vojenská policie byla zřízena v roce 1991. V jejím čele stojí náčelník, který je přímo podřízen ministrovi obrany. Na starosti má policejní ochranu ozbrojených sil, vojenských objektů, vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nímž hospodaří ministerstvo obrany. Od roku 2016 získala pravomoc samostatně vyšetřovat některé trestné činy související s armádou nebo ministerstvem obrany.