Ti, kteří se narodili po teroristických útocích z 11. září 2001, nemají vzpomínky, které by utvářely jejich pohled na tento temný den. Názor si tak tvoří na základě vzdělání, ať formálního či neformálního. Redaktoři listu The New York Times (NYT) se snažili zjistit, jak se o útocích a válkách, které po nich následovaly, vyučuje v různých zemích. Zkoumali učebnice a hovořili s pedagogy. Zejména však chtěli hovořit přímo s mladými lidmi, kteří se narodili po útocích. Jejich hlasy jsou podle NYT pouze náznakem toho, jak moc se výuka o 11. září napříč světem různí.
Studenti z různých kontinentů vyjadřovali velmi odlišné pohledy na terorismus, islám, válku a americkou moc. Pokud se v něčem shodují, tak v tom, že ve vyučování postrádají hloubku a chtějí se dozvědět víc, píše NYT.
Doktorandka v oboru politologie na Kalifornské univerzitě Biz Hermanová shromáždila 850 učebnic z 90 zemí. Redaktoři NYT spolu s ní zkoumali učebnice, které se běžně používají na základních a středních školách. Zjistili přitom, že mimo jiné v učebnicích z Íránu, Venezuely, Egypta, Sýrie a Mosambiku není o útocích zmínka.
V New Yorku a dalších částech Spojených států mají studijní plány k 11. září zjevnou osobní a emocionální rovinu. Učitelé studenty vyzývají, aby se zaměřili na zkušenosti ve svých rodinách.
Vzhledem k odstupu od tragédie a různé míře vřelosti vůči USA se v jiných zemích do výuky o tomto tématu dostávají různé vlastní výklady. Některé státy učí studenty, že události z 11. září pro světové mocnosti představují lekci nebo možná varování.
Studenti v Jižní Koreji a Indii se učí, že útoky na newyorské Světové obchodní centrum a Pentagon jsou důsledkem globalizace. Pákistánská učebnice útoky, při nichž zahynulo téměř 3000 lidí, označuje za "incident" a soustředí se na rizika, která vyplývají z americké hegemonie.
Ještě ostřejší pohled se naskýtá při pročítání čínské učebnice, která obsahuje fotografii hořících dvojčat u sekce věnované geopolitice. "Žádná země nemůže sama ovládnout svět," stojí v textu.
"Co jsou učebnice a k čemu slouží?" táže se Hermanová. "Odpověď se zdá jednoduchá: slouží ke vzdělávání dětí. Ve skutečnosti ale slouží ke stanovení národních záměrů sdílet určitý výklad a někdy ke vzdělávání dětí," dodává.
V jedné anglické učebnici se popis útoků z 11. září objevuje v sekci s titulkem "Teroristické skupiny v akci", která se rovněž zabývá tím, jak britská vláda přistupovala k Irské republikánské armádě. Učebnice ze Španělska, Francie a Ruska zmiňují 11. září spolu s útoky, které zasáhly vlastní občany těchto států.
Mnoho mladých lidí, kteří se narodili po 11. září, se o útocích dozvídá v útlém věku. Různí se však forma. Někteří koukají na dokumentární filmy, jiní narazí na video na youtubu. Další zaslechnou poznámku, po níž se chtějí dozvědět víc.
Mnoho studentů, s nimiž hovořili redaktoři NYT, uvedlo, že se o 11. září poprvé dozvěděli z pro ně nepřehledných poznámek. Dospělí podle nich hovořili, jako kdyby zapomněli, že tito mladí lidé v době útoků ještě nebyli na světě. Po následných dotazech dospělí mladým často řekli jen základní fakta, zmínili unesená letadla, zdevastované budovy a počet mrtvých, často bez kontextu. Co v pamětích studentů však zůstává, jsou snímky.
"Když vidíte archivní snímky, ptáte se: Jak je to možné?" uvádí 18letá maturantka Noémi Gretteová z francouzského města Bordeaux.
U jiných to jen vyvolává další otázky.
"Má první otázka je, proč bylo pro Tálibán tak snadné unést čtyři letadla v USA," uvedla 16letá Ariadna Sánchezová z venezuelského Los Teques. Spletla si přitom Tálibán s jejími spojenci z Al-Káidy. "Má další otázka je: Co bylo skutečným důvodem zahájení války mezi USA a Afghánistánem," dodala.
Studenti často zmiňují, s čím se sami setkali: dlouhé bezpečnostní kontroly na letištích nebo betonové zátarasy na velkých náměstích. Pro některé z nich se však hranice mezi 11. zářím a následnými konflikty rozmělnila.
Osmnáctiletý Fajsal Rahmán uvedl, že bojovníci Tálibánu se po americké invazi do Afghánistánu uchýlili do skrýší u hranice s Pákistánem, kde žila jeho rodina, což ji přimělo uprchnout do Karáčí.
Osmnáctiletý středoškolák z Bagdádu Mudžtaba Alí Saadí řekl, že nebýt 11. září "byl by Saddám Husajn stále mezi námi". Poznamenal, že "změna režimu" sice ukončila diktaturu, ale dala vzniknout dalšímu terorismu uvnitř Iráku. Jeho otec byl zastřelen v roce 2005, když byl Mudžtaba ještě malý. "Myl své auto, bylo to velké auto... Stál jsem vedle něj," řekl.
Osmnáctiletá Dorea Nengeseová 11. září vnímá jako jiskru, která roznítila předsudky vůči muslimům a ostré debaty o tom, který výklad islámu by měl být upřednostňován. Nedávno dokončila studium na londýnské střední škole, která je plná studentů, jejichž rodiny emigrovaly z Afghánistánu, Íránu a dalších blízkovýchodních zemí. Řekla, že nechápe, proč se "po studentech chce, aby věděli vše o Americe", aniž by se učili o tom, jak na mezinárodní záležitosti nahlížejí lidé z jiných zemí.
Pro mnoho Američanů vzpomínání na 11. září znamená vyrovnávat se s traumatem. Mladí lidé, kteří jsou z jiných zemí a mají více mezinárodní pohled na tyto události, si často pokládají otázku, jak mohla takto mocná země být tak zranitelná. Ptají se také, co zformovalo odpověď na tyto události, jak doma, tak v zahraničí.
Někteří studenti se domnívají, že americká moc by měla být vnímána v dobrém světle. Sedmnáctiletá středoškolačka z jihoafrického Johannesburgu Xolisa Nohendaová řekla, že podle většiny jejích spolužáků Spojené státy stále "hrají velkou roli v obraně lidí".
"O válce mezi Irákem a USA toho moc nevím, vím ale, myslím, že bojovali o ropu a že tam šlo o hodně peněz," uvedla 16letá středoškolačka z Berlína Jelena Marie Bielkeová. Podle ní americká reakce na 11. září ukazuje, že Američané "tak nějak chtějí spravedlnost, ale divným způsobem, protože není moc spravedlivé nějakou zemi bombardovat".
Mnoho studentů přišlo se zajímavými poznatky ohledně toho, proč starší generace nechce učit o 11. září. Někteří řekli, že školní osnovy se vždy modernizují příliš pomalu.
"Myslím, že nastal čas, abychom změnili vzdělávací systém. Nevím, možná se zkuste zaměřit na něco, co víc hledí do budoucnosti," uvedl 18letý středoškolák Lucas Villar z brazilského Ria de Janeiro.
"Myslím, že někdy se o věcech nemluví, protože vláda neměla nad situací kontrolu," uvedla 19letá Polina, která studuje v Rusku. Kvůli ochraně soukromí a snaze vyhnout se případným problémům s úřady nechtěla uvést své příjmení. "Nechci být politická, ale fakt si myslím, že některé věci nezmiňují, protože by to mohlo sabotovat obecný pohled na zemi. Možná by se děti necítily bezpečně ve své zemi," uvedla.
Sedmnáctiletý středoškolák Felix Tonkin ze Sydney, uvedl, že některé státy, včetně Austrálie, se možná za chyby učiněné v Afghánistánu a Iráku stydí, což ovlivňuje výuku. "Je rozhodně těžké o tom učit," řekl. "Myslím ale, že je také důležité o tom učit," dodal.
Všichni dotazovaní studenti NYT sdělili, že by si přáli hlubší výuku o tomto tématu. Chtěli, aby se vyučovala historie, která útokům předcházela, i jejich dlouhodobý dopad. Několik studentů řeklo, že se musí o 11. září dozvědět víc, protože možná jednou budou muset éru terorismu vysvětlovat svým vlastním potomkům.
Velké herecké osobnosti nám všem stárnou před očima. Věk neumí zastavit ani Veronika Žilková, kterou podle jejích vlastních slov "poslali do důchodu". Když se známá herečka dozvěděla, kolik peněz dělá její penze, rozplakala se.
ANO je i nadále hegemonem tuzemské politiky, ukazuje první průzkum preferencí od říjnových sněmovních voleb. Vypracovala ho agentura STEM pro stanici CNN Prima News. Hnutí vedené premiérem Andrejem Babišem by volila více než třetina oslovených lidí. Do Sněmovny by se dostalo jen pět uskupení.
Letos se na obrazovky prvního programu České televize vrátí oblíbená taneční soutěž celebrit StarDance. Známé osobnosti každopádně potřebují taneční partnery či partnerky. Případní zájemci o účast v televizní show už ale mají smůlu.
Americký prezident Donald Trump odpovídal na novinářský dotaz, zda Američané nezopakují svůj majstrštyk s únosem prezidenta jiného státu v případě ruského vůdce Vladimira Putina. Podle Trumpa to nebude nutné. Šéf Bílého domu stále věří v diplomatické řešení války na Ukrajině, která trvá už téměř čtyři roky.
Zimní olympijské hry se blíží a možná na nich uvidíme Helenu Vondráčkovou. A dokonce i Karla Gotta, i když je už několik let po smrti. Jeden z brankářů hokejového národního týmu totiž odhalil, co má ještě před začátkem největší sportovní akce roku za lubem.
Meteorologové v neděli upozornili na další hrozby zimního počasí v Česku. Dnes představují nebezpečí především sněhové jazyky či závěje. Po nadcházející mrazivé noci hrozí v pondělí ledovka, jejíž tloušťka může dosáhnout až 5 milimetrů. Budou tak hrozit nejrůznější problémy, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Karlos Vémola jistě doufá, že se jeho slova o nevině ukážou jako pravdivá, ale kauza, ve které čelí obvinění mezitím bobtná. Policie se totiž rozhodla v případu obvinit další dvě osoby. Známý zápasník je v současnosti nadále ve vazbě.
Šťastný konec má záchranná akce, která od sobotního odpoledne probíhala v Moravském krasu, kde se muž během dobrodružné výpravy zranil v těžce přístupné jeskyni. V neděli ráno se zraněného podařilo dostat na světlo. Podle hasičů šlo o mimořádně náročný zásah, který nemá v Česku obdoby.
V den, kdy se v Brně konalo poslední rozloučení s Pavlem Nečasem, prolomil další z jeho hereckých kolegů mlčení ke smutné události. Ozval se zarmoucený Martin Dejdar. Nečas náhle zemřel na Silvestra, bylo mu 59 let.
Počasí je tentokrát ve volných dnech vyloženě zimní. I v nížinách se lidé dočkali bohaté sněhové nadílky, vrátily se také silné mrazy. Příští víkend už by měl být jiný. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Česko se v těchto dnech loučí s náhle zesnulým hercem Pavlem Nečasem, což nikdo z jeho blízkých či známých nečekal. Vždyť hodonínský rodák měl pro letošní rok zajímavé plány, odhalila jeho blízká spolupracovnice.
Úmysl poslance Filipa Turka (Motoristé) žalovat prezidenta Petra Pavla se neobešel bez reakcí politických konkurentů zatím neúspěšného kandidáta na post ministra životního prostředí. Exministr dopravy Martin Kupka (ODS) nemá pro takové jednání pochopení.