O počasí tady vůbec nešlo. Trumpova přesilovka zastínila klimatický summit

Na konferenci v Ázerbájdžánu se setkali světoví lídři, kteří vyzývali k boji proti klimatickým katastrofám, přičemž britský premiér Keir Starmer zdůraznil, že svět musí využít příležitosti, jinak se ocitneme ve vážné krizi.

V tomto kontextu vyšlo najevo, že Spojené státy plánují zavést poplatek za metanové emise z ropného a plynárenského průmyslu. Tento krok, ačkoli byla jeho realizace přislíbena, může být zrušen, když se Trump opět vrátí k moci.

Trump se mezitím rozhodl změnit složení klíčových úřadů, jako je Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA), kam vybral bývalého zákonodárce Lee Zeldina, známého svou loajalitou k Trumpovi, ale bez zkušeností v oblasti životního prostředí.

To naznačuje, že Trumpovým cílem je demontovat klimatické politiky Bidenovy administrativy a nahradit je vlastními představami. K tomu přidal i výběr Marcuse Rubia na post ministra zahraničí, což signalizuje silnější postoj proti OSN a větší důraz na vztahy s Čínou.

Trump také v úterý ohlásil, že dal miliardáři Elonovi Muskovi a podnikateli Vivekovi Ramaswamymu úkol omezit vládní byrokracii a výdaje. Tato změna má za cíl zjednodušit státní aparát a eliminovat zbytečné regulace, což může mít dlouhodobý dopad na environmentální politiku.

Konference COP29 odhalila propast mezi přístupy Trumpovy administrativy a přístupem mnoha světových lídrů. Zatímco Bidenova administrativa nadále usiluje o konkrétní klimatické cíle, Trumpova vize se zaměřuje na eliminaci těchto závazků a opuštění globálních klimatických dohod, jako je Pařížská dohoda.

Tento kontrast mezi přístupy naznačuje, že klimatická diplomacie v případě Trumpova návratu k moci by se mohla výrazně změnit, s větším důrazem na domácí politiku a technologická řešení, jako je pokročilá jaderná energie, než na globální závazky.

Dalším problémem, který se na konferenci probíral, je financování klimatických opatření pro rozvojové země. Diskuze o financích se točily kolem možnosti zavedení nové globální "solidaritní daně", která by měla pomoci těmto zemím investovat do čisté energetické infrastruktury. Tento návrh však zatím nemá širokou podporu, což ukazuje na složitost dosahování globální dohody.

Problémem zůstává i postoj některých zemí vůči západním státům, které kritizují ropné státy za jejich podíl na klimatických změnách, zatímco je stále závislé na jejich energetických zdrojích. Například prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev kritizoval západní země za pokrytectví a obvinil je z neokolonialismu, což vedlo k napětí mezi zeměmi.

Na konferenci chyběly klíčové postavy jako Joe Biden, čínský prezident Xi Jinping či předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, což dalo prostor autoritářským vůdcům a státům silně závislým na fosilních palivech.

Spojené arabské emiráty a Brazílie například oznámily přísné nové klimatické cíle do roku 2050, což ukazuje na rostoucí roli těchto zemí v globální klimatické agendě.

V tomto kontextu se však stále nezdá, že by byly vyřešeny základní problémy financování klimatických opatření pro rozvojové země, které čelí největšímu riziku z klimatických změn.

Stále se vede debata o tom, kolik by měly bohaté země přispět na zmírnění klimatických dopadů. V této souvislosti byla diskutována i možnost zavedení daně na leteckou dopravu a fosilní paliva, která by mohla pomoci získat potřebné prostředky.

Pokud Trump zůstane u své politiky, může mít rozhodující vliv na budoucnost globálních klimatických dohod. Mnozí odborníci se obávají, že pokud USA přestanou přispívat do klimatických fondů, bude to mít negativní dopad na snahy o dosažení globálních klimatických cílů. Na konferenci v Ázerbájdžánu se ukázalo, že i přes různé pokusy o hledání kompromisů zůstává klimatická diplomacie stále silně polarizovaná.