O pomoc požádalo v Praze v neděli 1400 ukrajinských uprchlíků

Pracovníci centra v neděli zajistili ubytování pro 125 lidí. K odbavení do jiných asistenčních zařízení převezli 103 žadatelů o pomoc.

Středisko v Kongresovém centru je v provozu od začátku března. Přesunulo se tam z hlavní budovy městské knihovny na Mariánském náměstí, která přestala kapacitně stačit. V následujících týdnech se bude muset centrum znovu přestěhovat. Jedním z důvodů je české předsednictví Evropské unii, jehož akce se budou zčásti konat právě v budově kongresového centra.

Uprchlíci z Ukrajiny, kterých do Česka přišlo od začátku ruské invaze zhruba 270.000, mohou ode dneška žádat o novou humanitární dávku 5000 korun. Nárok na ni mají všichni, kteří po příchodu do Česka dostanou vízum ke strpění. S ním mohou od toho týdne také pracovat bez pracovního povolení. Počítá s tím zákon o zaměstnávání a sociálním zajištění uprchlíků z Ukrajiny, který začíná platit.

Česko v neděli vydalo skoro 5000 víz, od začátku války je dostalo 205.000 lidí

Česko v neděli vydalo 4604 speciálních víz pro lidi z Ukrajiny zasažené válkou, celkem je od začátku ruské invaze dostalo přes 205.456 lidí. Na cizinecké policii se dohromady nahlásilo 109.730 lidí, v neděli jich bylo 1933. Ministerstvo vnitra dnes údaje zveřejnilo na twitteru. Od dnešního dne mohou lidé se speciálním vízem pracovat bez pracovního povolení, mohou také žádat o novou humanitární dávku 5000 korun.

Nejvíce lidí, kteří z Ukrajiny uprchli kvůli válce, je podle statistik ministerstva vnitra stále v Praze, jejich počet se blíží 50.000. Následuje Středočeský kraj se skoro 30.000 lidmi a Jihomoravský, kde jejich počet přesáhl 20.000. Nejméně lidí, pod 6000, je stále v Olomouckém a Zlínském kraji.

Na cizinecké policii nemusí svůj pobyt ohlašovat děti do 15 let, podle posledních údajů ministerstva vnitra je jich mezi uprchlíky více než třetina. O víza mohou žádat nejen lidé, kteří z Ukrajiny uprchli po zahájení ruské agrese, ale například i ti, kteří v Česku žijí déle, končí jim pobytové oprávnění a museli by se jinak na Ukrajinu vrátit.

Norma, která od dnešního dne umožnila uprchlíkům pracovat bez pracovního povolení, je součástí balíčku zvaného lex Ukrajina. Jednotlivé zákony upravují udělování ochrany a víz, zaměstnávání, sociálního zajištění či přístupu ke zdravotní péči, vzdělávání a sociálním službám.

Celkový počet lidí, které válka do středy vyhnala z domovů, odhaduje OSN na 9,56 milionu. Dalších 2,2 milionu lidí údajně odchod zvažovalo.

Z Ukrajiny utíkají miliony lidí, Evropa zažívá nejrychlejší uprchlickou vlnu od druhé světové

Z Ukrajiny k dnešnímu dni uprchlo před ruskou invazí více než tři miliony lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR zhruba dva miliony Ukrajinců.

V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Do Česka za první tři týdny ruské invaze přišlo přes 270 tisíc lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.

I v Německu dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.

Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Některé země, jako Maďarsko, ale svůj přístup k lidem z Ukrajiny teprve přehodnocují a na plánu, jak se vyrovnat s potenciálním nárůstem migrace, budou teprve pracovat.