Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče vyzvaly v otevřeném dopise vládu ke zvýšení tarifních platů pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách od příštího roku o 15 procent, žádají schůzku. O potřebnou částku je podle nich třeba navýšit úhradovou vyhlášku, která rozděluje peníze z veřejného zdravotního pojištění, uvedli dnes zástupci odborů na tiskové konferenci.
Navýšení o 15 procent by podle předsedy Lékařského odborového klubu-Svazu českých lékařů Martina Engela stálo asi 11 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pondělí uvedl, že vláda s navýšením tarifů kromě policistů, vojáků a hasičů nepočítá.
"V současné době se v mnoha nemocnicích uzavírají různá oddělení, nedostatek zdravotníků graduje," uvedla předsedkyně svazu Dagmar Žitníková. Problémy jsou podle ní zejména v regionálních nemocnicích, například na dětských nebo porodních odděleních. "V českých nemocnicích je znovu skoro 1300 pacientů s covidem-19," dodala.
Zdravotníci jsou podle odborů po více než dvou a půl letech epidemie přetížení, frustrovaní a vyhořelí. "Připomínáme, že jako opozice jste k odměňování zdravotníků přistupovali naprosto jinak než nyní, přestože se situace zásadním způsobem nezměnila," píšou v dopise vládě.
Zdravotní pojišťovny mají podle odborů na účtech na konci měsíce 60 miliard korun. Systém podle Žitníkové nakonec každý rok vybere více peněz, než se pro ten rok odhaduje. Svaz zdravotních pojišťoven (SZP) na konci srpna uvedl, že růst úhrad za péči by neměl být meziročně vyšší než pět procent, aby byl systém veřejného zdravotního pojištění stabilní.
"Zdravotní pojišťovny letošní rok zvládnou i se sníženými platbami za státní pojištěnce díky rezervám na fondech. Pro rok 2023 bude ale potřeba disciplína a odolání tlakům na zvyšování úhrad nad dohodnuté limity v rozmezí čtyři až pět procent. Na ty už prostředky nejsou. Nemocnice proto budou muset v příštím roce také využít své zisky z minulých let," uvedl svaz, jehož šest pojišťoven pokrývá zhruba 40 procent obyvatel.
Vláda v pondělí informovala, že základ výdělku se chystá zvednout o deset procent jen policistům, hasičům či vojákům. Ostatním profesím se má suma na platy navýšit o čtyři procenta, peníze mají ale putovat jen do odměn. Odboráři s tím nesouhlasí. Žádají aspoň část prostředků do tarifů.
Zdravotnictví a sociální péče je třetím nejpočetnějším odvětvím platové sféry, zaměstnává více než pětinu všech zaměstnanců. Podle informačního systému o průměrném výdělku (IPVS) ve druhém pololetí letošního roku průměrné mzdy ve zdravotnictví a sociální péči poklesla o 17,7 procenta. "Snížení prémií a odměn v tomto odvětví způsobilo i pokles mediánu a průměru celkového hrubého měsíčního platu," uvedl IPSV v komentáři. Podíl prémií a odměn byl letos ve druhém čtvrtletí 5,5 procenta, meziročně se snížil o 21,4 procentního bodu
"Oproti tomu hodinový výdělek v platové sféře meziročně vzrostl, což je způsobeno rozložením prémií a odměn nepravidelně zúčtovaných do delšího časového období," doplnil IPVS. Průměrná mzda byla v prvním pololetí letošního roku 41.990 korun, medián 34.562 korun.
Medián mezd lékařů specialistů byl v prvním pololetí asi 72.500 korun, praktičtí lékaři pobírali 39.200 korun a všeobecné zdravotní sestry 51.300 korun. Medián platů ve státních zařízeních, kterými jsou zejména fakultní nemocnice, mají lékaři specialisté 105.000, praktičtí lékaři 80.000 a všeobecné zdravotní sestry 61.600 korun.
Na květen neobvykle chladné počasí panuje v tomto týdnu v České republice. Meteorologové dokonce upozorňují, že v nejvyšších polohách se mohou objevit sněhové vločky. Sněžení hrozí v jednom konkrétním pohoří.
V Moskvě začala velká vojenská přehlídka u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Nechybí na ni ruský prezident Vladimir Putin, dorazila i řada zahraničních politiků, včetně slovenského premiéra Vladimira Putina.
Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk.
Česko dnes zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec Jiří Bartoška. Potvrdili to zástupci karlovarského filmového festivalu, jehož prezidentem dlouhá léta byl. Bartoška se v poslední době potýkal s vážnými zdravotními problémy.
Řeporyjský starosta a bývalý bulvární novinář Pavel Novotný byl ve středu nepravomocně odsouzen k třem měsícům za mřížemi, protože porušil podmínku. Ještě v den, kdy padlo rozhodnutí, se Česko dočkalo první reakce odsouzeného.