Odbory chtějí nového ministra co nejdříve, možná jím bude Drahoš

Vyplývá to z odpovědí jejich zástupců pro ČTK. Shodují se na tom, že časté změny resortu nesvědčí. Gazdík dnes oznámil, že rezignuje ke 30. červnu na funkci ve vládě v souvislosti s jeho styky s trestně stíhaným podnikatelem Michalem Redlem.

"Mělo by se pokračovat v tom, na čem ministr Gazdík začal pracovat podle prohlášení vlády," řekl ČTK předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík. Vláda v programovém prohlášení slíbila udržení platů pedagogů na 130 procentech průměrné mzdy. Posílit chtěla roli ředitelů škol a podpořit nastupující učitele. Chce se také zaměřit na snížení celkového objemu učiva a podpořit porozumění mu před memorováním.

Podle Dobšíka bude třeba, aby Gazdíkův nástupce začal jednat o novele zákona o pedagogických pracovnících, revizi rámcových vzdělávacích programů a rozpočtu na příští rok. "Pokud chceme věci měnit, tak to stojí peníze, a to nemluvím jen o platech," dodal.

Gazdík se rozhodl rezignovat poté, co média v posledních dnech upozorňovala na jeho styky s podnikatelem a lobbistou Redlem, který patří mezi obviněné v kauze pražského dopravního podniku. Gazdík uvedl, že se necítí ničím vinen, nechce ale rozkolísat vládu ani koalici na prahu předsednictví v Evropské unii, které na Česko připadá v druhé polovině roku.

Gazdíkův krok ocenilo užší předsednictvo Rady vysokých škol. "Projevil vysokou míru sebereflexe a ve snaze nedestabilizovat vládu rezignoval na svůj post. Obecně však máme za to, že příliš časté změny v čele ministerstva nejsou dobré pro stabilitu resortu jako takového," sdělil ČTK předseda rady Milan Pospíšil.

Organizace působící ve školství se shodují na tom, že časté změny na postu ministra resortu neprospívají. "Každá změna vedení ministerstva znamená zpomalení probíhajících změn a nelze ji vnímat pozitivně, zejména když ministr má jasnou vizi a s řízením ministerstva a školské soustavy nejsou problémy," uvedl předseda Národní rady Unie školských asociaci ČR - CZESHA Jiří Zajíček.

Podle něj novému ministrovi trvá, než se s problematikou seznámí. "Zejména ve chvíli, kdy jednáme o nutnosti růstu platů nepedagogů a potřebujeme mít silného ministra, který ji prosadí, je to poněkud nešťastné," dodal Zajíček.

Také podle organizace EDUin - Informačního centra o vzdělávání je nejdůležitější kontinuita. "Nároky na nového ministra nebo ministryni nejsou malé, a proto by jeho hledání mělo být opravdu promyšlené. Nový šéf úřadu by měl v první řadě zachovat kontinuitu ve vzdělávací politice, kterou při nástupu avizoval i Petr Gazdík," uvedl programový ředitel EDUin Miroslav Hřebecký.

Největší chybou by podle něj bylo odchýlit se od schválené Strategie 2030+. "Právě tato strategie nyní vstupuje do klíčové fáze implementace. Otevřených je i mnoho dalších agend," sdělil. Jako příklad uvedl hledání nového ředitele Cermatu nebo budoucnost státních maturit a jednotných přijímacích zkoušek na střední školy. "Vzhledem k blížícímu se českému předsednictví v Radě Evropské unie je dobré myslet i na to, aby byl novým šéfem nebo šéfkou úřadu někdo, kdo ovládá cizí jazyky," dodal.

Kriticky vnímá působení ministra Gazdíka prezident spolku Pedagogická komora Radek Sarközi, rezignaci proto vítá. "Téměř každý týden vystoupil s nějakým nedomyšleným návrhem, co by se mělo změnit, překopat či zrušit," uvedl s tím, že školství potřebuje hlavně stabilitu. Změny, které ministr navrhoval, například změny maturit či přijímacích zkoušek, je podle něj možné odložit. Připomněl, že před novým ministrem bude i další náročný úkol - začlenění desítek tisíc dětí z Ukrajiny do výuky.

Na tom, zda by byl v čele ministerstva školství v současné době lepší politik nebo úředník, se oslovení zástupci školských organizací neshodnou. Měl by to podle nich být ale někdo, kdo se v problematice školství dlouhodobě pohybuje.

Dobšík připomněl, že v podobné situaci po odchodu ministra Josefa Dobeše (Věci veřejné) přišel v roce 2012 do čela resortu tehdejší prorektor Masarykovy univerzity v Brně a dnešní premiér Petr Fiala (ODS).