Odchod Američanů z Afghánistánu: Biden zatím rozhodnutí nelituje

Americký prezident Joe Biden dnes řekl, že nelituje svého rozhodnutí o stažení amerických vojáků z Afghánistánu, a že bezpečnost země musí nyní zajišťovat afghánské síly, informovala agentura Reuters. Od doby, co se vojáci Spojených států a NATO začali koncem dubna ze země stahovat, nabylo v oblasti na síle afghánské radikální hnutí Tálibán, které se zmocnilo značných území.

11. srpna 2021, 08:06 — Autor: newsbox.cz / ČTK

Americká armáda, ilustrační fotografie.
FOTO: Pixabay

"Afghánští lídři se musejí semknout. Musejí za sebe bojovat, bojovat za svůj národ," sdělil dnes Biden novinářům na tiskové konferenci v Bílém domě. Americký lídr ale zároveň ubezpečil, že USA i nadále dodržují své závazky vůči afghánskému vedení. Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová dnes dříve sdělila, že podle informací USA jsou vybavení i výcvik afghánských sil postačující na to, aby se dokázaly Tálibánu postavit.

Tálibán se dnes zmocnil dvou dalších provinčních center, a sice Faráhu na západě země a Púli Chumrí na severu, informovala agentura AFP. Od pátku tak dobyl již osm z 34 hlavních měst afghánských provincií.

Loni v září afghánská vláda začala jednat v Kataru s Tálibánem o budoucím uspořádání země. Rozhovory ale zatím příliš nepokročily. Mluvčí politického křídla Tálibánu dnes katarské televizi Al-Džazíra řekl, že skupina je odhodlána dál jednat v Dauhá a nechce, aby se rozhovory zhroutily. Člen afghánské vládní delegace naopak stanici řekl, Tálibán chce svých cílů dosáhnout násilím, nikoliv jednáním. Dodal, že mezinárodní komunita by měla na Talibán vyvinuot tlak, aby k jednáním přistupoval vážně.

Nejmenovaný vysoce postavený představitel Evropské unie, na něhož se odvolává Reuters, dnes uvedl, že Tálibán má nyní pod kontrolou 65 procent afghánského území a pokouší se odříznout hlavní afghánské město Kábul od podpory afghánských sil. V posledních měsících podle tohoto činitele bylo asi 400.000 Afghánců nuceno uprchnout z domova, ale zůstávají ve vlasti.

Představitelé Německa, Rakouska, Dánska, Belgie, Nizozemska a Řecka vyzvali dopisem unijní exekutivu, aby navzdory bojům v Afghánistánu a územním ziskům Tálibánu pokračovala v deportacích neúspěšných afghánských žadatelů o azyl. Zastavení deportací by podle nich bylo špatným signálem pro další Afghánce, kteří by usilovali o vstup do EU.

Stahování amerických jednotek z neklidné asijské země má být zcela završeno k 31. srpnu. Poslední američtí vojáci tak zemi opustí necelých 20 let od zahájení intervence po útoku z 11. září 2001 na dvojici mrakodrapů Světového obchodního centra v New Yorku a Pentagon, sídlo amerického ministerstva obrany.