Odhad ČSÚ: Česká ekonomika loni vzrostla o 2,4 procenta

"Hlavními faktory celoročního růstu byly výdaje na tvorbu hrubého kapitálu a zahraniční poptávka," uvedli statistici. Tvorba hrubého fixního kapitálu byla o 6,2 procenta vyšší než v roce 2021. Rostly především investice do ostatních budov a staveb a dopravních prostředků. Saldo zahraničního obchodu skončilo po 19 letech v záporu, když kleslo meziročně o 187,6 miliardy korun na minus 8,3 miliardy. Výdaje na konečnou spotřebu domácností loni klesly o 0,9 procenta, naopak výdaje vládních institucí na konečnou spotřebu vzrostly o 0,7 procenta.

HDP loni v meziročním srovnání rostl v každém čtvrtletí, postupně ale růst zpomaloval. V prvním kvartále to bylo o 4,7 procenta, ve druhém o 3,5 procenta, ve třetím o 1,5 procenta a v posledním o 0,2 procenta.

Bilanci ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku negativně ovlivnily zejména klesající výdaje na konečnou spotřebu domácností. Meziročně se snížily o 5,5 procenta. Lidé méně nakupovali zejména předměty dlouhodobé spotřeby. "Významně klesaly i výdaje na potraviny, které se meziročně snížily o více než deset procent, ale pokles byl zaznamenán i u dalších položek. Rostly pouze výdaje za služby," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Analytici očekávali, že v posledních třech měsících loňského roku HDP mezičtvrtletně klesne o několik desetin procenta. Znamená to, že se česká ekonomika ve druhé polovině roku 2022 dostala do technické recese. Ekonomové ji definují jako mezičtvrtletní pokles sezonně očištěného reálného čtvrtletního HDP v alespoň dvou po sobě jdoucích obdobích. Ve třetím čtvrtletí loňského roku přitom ekonomika klesla mezikvartálně o 0,3 procenta.