22. den války. Po ruském útoku u Charkova desítky mrtvých

Stručný přehled čtvrtečních událostí:

Vojenská situace na Ukrajině se za uplynulý den výrazněji nezměnila, uvedl dnes ráno ukrajinský generální štáb. Při dopadu trosek sestřelené ruské rakety na sídlištní dům v Kyjevě zahynul nejméně jeden člověk, tři další jsou zranění, oznámili ukrajinští záchranáři. V Černihivu si ostřelování ruských jednotek podle vyjádření místní správy jen za středu vyžádalo životy 53 civilistů, jedním z nich byl i občan USA. V Merefě se stala terčem ruského dělostřelectva škola a kulturní dům.

Západ s napětím dál sleduje situaci v obléhaném Mariupolu. V krytu pod divadlem, které ve středu čelilo bombardování, mohlo být mezi 1000 a 1200 lidmi. Podle vyjádření místních činitelů se podařilo dostat ven asi 130 přeživších a pokračují vyprošťovací práce i přesto, že na město dopadá údajně 50 až 100 ruských bomb denně. Počet případných obětí zatím místní radnice neupřesnila.

Ze strategicky významného přístavu se podle mariupolských úřadů podařilo za poslední týden evakuovat asi 30.000 lidí, na 350.000 obyvatel tam však stále přebývá, ačkoliv poškozeno je kolem 80 procent všech obytných budov. Lidé se tak schovávají v krytech a ve sklepích.

Ruské ministerstvo obrany útok na divadlo v Mariupolu popřelo, a ruská diplomacie uvedla, že Ukrajina se snaží na Moskvu svalit za úder odpovědnost. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ruské letectvo divadlo bombardovalo úmyslně.

Ukrajinské úřady tvrdí, že kvůli ruské invazi zemřely již tisíce civilistů, Úřad Vysoké komisařky OSN pro lidská práva zdokumentoval dosud 780 případů úmrtí osob nezapojených do bojů. Mezi oběťmi je podle něj 58 dětí. OSN nicméně zdůrazňuje, že skutečné údaje jsou výrazně vyšší.

Moskva dnes oznámila, že podle očekávání nesplní požadavek Mezinárodního soudního dvora OSN (ICJ), který ve středu nařídil Rusku okamžitě zastavit válečné operace na Ukrajině.

Podle britské ministryně zahraničí Liz Trussové existují "velmi, velmi silné důkazy" o páchání válečných zločinů na Ukrajině, za nimiž podle ní stojí Vladimir Putin. Odmítla ale ruského prezidenta označit za válečného zločince, jako to udělal ve středu prezident USA Joe Biden; to podle ministryně musí učinit Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu.

Moskva při jednáních s Kyjevem zmírňuje svůj postoj a o některých jejích dřívějších požadavcích už se nejedná, uvedl dnes představitel kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak. Obě strany pokračují v rozhovorech prostřednictví videokonference. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová uvedla, že se jedná o vojenských, politických a humanitárních otázkách. Podle zástupců obou stran nejsou vyjednávání snadná, existuje ale naděje na kompromis.

Kvůli bojům pokračuje odliv obyvatel Ukrajiny na západ, počet příchozích do Polska, kam míří většina utečenců, se ale v posledních dnech mírně snížil. Do země i tak přišly již téměř dva miliony lidí. Maďarský premiér Viktor Orbán zase prohlásil, že očekává příchod "větší vlny" uprchlíků z Ukrajiny příští týden. Do České republiky podle premiéra Petra Fialy dorazilo již kolem 270.000 uprchlíků a země je tak na samé hranici počtu, který je bez větších problémů schopna absorbovat.

Zelenskyj dnes v pravidelném nočním projevu apeloval na svět, aby Rusko označil za teroristický stát. Poslancům německého Spolkového sněmu pak připomněl historickou odpovědnost Německa za to, že se nebude opakovat vyhlazování měst a národů, což podle něj nyní na Ukrajině ruská armáda dělá.

Německý kancléř Olaf Scholz před jednáním s šéfem NATO Jensem Stoltenbergem uvedl, že Severoatlantická aliance na Ukrajině rozhodně nezasáhne, Kyjevu ale slíbil zbraně. Podle Stoltenberga je nyní odpovědností NATO zabránit rozšíření konfliktu do dalších zemí. Oba opětovně vyzvali Putina, aby ruskou invazi na Ukrajinu zastavil.

Slovensko dnes navštívil americký ministr obrany Lloyd Austin, jenž opět odmítl vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou garantované státy NATO. Slovensko vyjádřilo ochotu předat Ukrajině svůj raketový systém protivzdušné obrany S-300, pokud za něj Bratislava dostane odpovídající náhradu, Austin však nekomentoval, zda by taková náhrada mohla přijít od USA.

Skupina velkých světových ekonomik G7 dnes vyzvala Rusko, aby neprodleně umožnilo humanitární pomoc Mariupolu a dalším obléhaným ukrajinským městům.

Ruská invaze na Ukrajinu má kromě humanitárních a diplomatických dopadů i dalekosáhlý vliv na ekonomiku. Podle OECD by ruský vpád letos mohl ubrat více než jeden procentní bod z růstu světové ekonomiky a naopak přidat 2,5 bodu k inflaci. Rusko ve středu podle plánu odeslalo 117 milionů dolarů (2,6 miliardy Kč) jako úrok z dolarových dluhopisů. Ruské ministerstvo financí dnes uvedlo, že jeho platební příkaz byl přijat, ale zda peníze dorazily na účty věřitelů, oznámí později. O odchodu z Ruska kvůli jeho agresi na Ukrajině uvažuje rakouská finanční společnost Raiffeisen Bank International (RBI).

On-line přenos: