51. den války: Ukrajinská armáda odráží ruské útoky na východě země

Stručný přehled pátečních událostí:

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu, tedy od 24. února, z napadené země odešlo více než pět milionů lidí, uvedl dnes Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Zničení raketového křižníku Moskva, který byl vlajkovou lodí ruské Černomořské flotily, považují odborníci za tvrdou ránu pro prezidenta Vladimira Putina a za propagandistické vítězství Ukrajiny.

Z ukrajinské metropole Kyjeva a dalších měst byly v noci na dnešek hlášeny mohutné exploze. Za kritickou označují situaci obránci přístavu Mariupol na východě země. Čtvrteční cesta českých senátorů na Ukrajinu měla deklarovat, že Česko vnímá Ukrajinu jako suverénní, samostatnou a fungující zemi, řekl dnes novinářům předseda Senátu Miloš Vystrčil.

Devadesát procent uprchlíků z Ukrajiny podle UNHCR tvoří ženy a děti a zhruba 60 procent prchajících míří do Polska. Podle OSN je tento exodus nejrychleji rostoucí uprchlickou krizí v Evropě od konce druhé světové války.

Česko udělilo Ukrajincům prchajícím před válkou už zhruba 292.000 speciálních víz. Ministr vnitra Vít Rakušan uvedl při čtvrtečním jednání sněmovního bezpečnostního výboru, že se počet uprchlíků z Ukrajiny v Česku ustálil na přibližně 300.000. Někteří uprchlíci podle něj z Česka odjíždějí.

Na Ukrajině jsou mimo jiné ohroženy životy přibližně 2,7 milionu lidí se zdravotním postižením, připomněl Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením. Ten se odvolává na hlášení, že mnoho takových obyvatel uvázlo nebo zůstalo opuštěno ve svých domovech, pečovatelských centrech či sirotčincích a nemají prostředky na pokrytí základních potřeb ani léky.

Křižník Moskva, který britský list The Guardian označil za pýchu ruského námořnictva, podle Kyjeva zasáhly a poškodily ukrajinské protilodní střely Neptun. Ruská prohlášení se vyhýbají jakékoli zmínce o ukrajinském podílu na zkáze Moskvy. Ruské ministerstvo obrany pouze uvedlo, že křižník se potopil, když byl na rozbouřeném moři vlečen do přístavu poté, co na palubě explodovala munice, propukl požár a trup byl poškozen a ztratil stabilitu.

Kyjev a další ukrajinská města, například Cherson na jihu země, Charkov na severovýchodě a Ivano-Frankivsk na západě, v noci na dnešek hlásily mohutné exploze. Ve všech ukrajinských oblastech byl vyhlášen protiletecký poplach. Moskva potvrdila noční raketový útok na okraji Kyjeva a pohrozila dalšími údery na cíle v ukrajinské metropoli. Tvrdí také, že ruské rakety zlikvidovaly 30 polských žoldnéřů v Charkovské oblasti.

Za kritickou považuje situaci v Mariupolu, který se na východě Ukrajiny nachází v ruském obklíčení, velitel ukrajinské 36. brigády námořní pěchoty Serhij Volyna, jehož vojáci město brání. Volyna deníku Ukrajinska Pravda řekl, že Mariupol nyní může zachránit jedině rychlá vojenská operace, která by ukončila blokádu, nebo politické jednání. Obránci města se podle něho nehodlají vzdát a jsou připraveni bojovat, situace se ale zhoršuje. Ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruské síly ovládly mariupolskou Iljičovu ocelárnu, což však ukrajinská strana nepotvrdila.

V Kyjevské oblasti bylo po stažení ruských sil objeveno více než 900 těl civilistů, uvedl policejní šéf oblasti Andrij Něbytov. Pětadevadesát procent z nich podle něj zemřelo na následky střelných zranění.

Pro evakuaci civilistů bylo dnes podle ukrajinské vicepremiérky Iryny Vereščukové dojednáno devět humanitárních koridorů. Šlo mimo jiné o trasy z Berďansku, Tokmaku, Enerhodaru a Severodoněcku a dohodnuta byla i možnost odjezdu z obleženého Mariupolu v osobních autech. Večer vicepremiérka informovala, že se podařilo evakuovat 2864 lidí, z toho 363 z Mariupolu.

Ukrajinská generální prokuratura dnes informovala o čtvrtečním útoku ruských jednotek v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny na autobusy, které vezly lidi prchající před válkou do bezpečnějších míst. Při střelbě podle tohoto zdroje zemřelo sedm civilistů a 27 utrpělo zranění.

Cílem čtvrteční cesty českých senátorů na Ukrajinu bylo podpořit ukrajinskou stranu, řekl dnes šéf horní parlamentní komory Miloš Vystrčil novinářům po návratu do vlasti. Senátoři se podle něj také chtěli přesvědčit, že ukrajinská strana poskytuje o dopadech války pravdivé informace. Ukrajina potřebuje další vojenskou a humanitární podporu a také podporu Ukrajincům, kteří byli vyhnáni ze svých domovů a Česko proto podle Vystrčila bude prosazovat, aby Kyjev měl perspektivu plného členství v EU.

Ruský režim upevňuje kontrolu informací poskytovaných veřejnosti. Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor dnes zablokoval ruskojazyčnou internetovou verzi deníku The Moscow Times. Deník, který informuje o dění v Rusku od rozpadu Sovětského svazu, se podle ruských úřadů provinil tím, že 4. dubna zveřejnily článek o příslušnících pořádkové policie, kteří odmítají bojovat na Ukrajině a vracejí se do Ruska. Roskomnadzor od začátku ruské invaze na Ukrajinu zablokoval nejméně 40 ruských i zahraničních webů. Podle zpravodajů agentury AFP je zablokovaný přístup z Ruska také na stránky francouzské veřejnoprávní rozhlasové stanice RFI. Ruský soud pohrozil pokutami nadaci Wikimedia a společnosti Google za to, že neodstraňují informace o konfliktu na Ukrajině, které Moskva považuje za nepravdivé.

Finská ministryně pro evropské záležitosti Tytti Tuppurainenová se domnívá, že je "velmi pravděpodobné", že její země požádá o vstup do Severoatlantické aliance. Konečné rozhodnutí ale ještě nepadlo. V souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině o vstupu do aliance uvažuje i Švédsko.

Moskva dnes oznámila vyhoštění 18 členů zastoupení Evropské unie v Rusku. Evropská unie předtím prohlásila za nežádoucí osoby 19 členů ruské diplomatické mise při EU. Jednotlivé evropské země už vyhostily dohromady téměř 500 ruských diplomatů a pracovníků ruských diplomatických misí. Moskva obvykle na takové kroky reaguje recipročními opatřeními.

On-line přenos: