Ruská armáda dnes vyhlásila dočasný klid zbraní u ukrajinských měst Mariupol a Volnovacha, aby umožnila odchod civilního obyvatelstva. Ostřelování oficiálně odpoledne opět zahájila, ovšem podle ukrajinských úřadů příměří nedodržovala ani během jeho trvání, a evakuace tak byly odloženy. Ruské ministerstvo obrany naopak tvrdí, že odchodu civilistů zabránili ukrajinští "nacionalisté". Ruského prezidenta Vladimira Putina poprvé od zahájení invaze na Ukrajinu navštívil zahraniční lídr, izraelský premiér Naftali Bennett.
Stručné shrnutí sobotních událostí:
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přes noc kritizoval NATO kvůli tomu, že odmítá zavést bezletovou zónu nad jeho zemí. Putin následně prohlásil, že Moskva by vyhlášení takové zóny ze strany jakékoliv země považovala za její účast v konfliktu.
Zástupci městské správy Mariupolu, kde podle úřadů neteče voda, nejde elektřina a dochází jídlo, ráno uvedli, že civilisté budou z města moci odcházet mezi 10:00 a 15:00 SEČ. Bezpečná cesta měla vést směrem na severozápad do Záporoží a příměří mělo posloužit k opravám infrastruktury a zajištění zásob potravin a léků.
Místostarosta přístavního města Serhij Orlov nicméně po deklarovaném začátku klidu zbraní řekl, že ruské jednotky pokračují v útocích, evakuace civilistů byla proto odložena. Z Volnovachy se podařilo evakuovat 400 lidí, původně měly ukrajinské úřady v plánu dostat do bezpečí na 15.000 civilistů.
Shoda na ustavení humanitárních koridorů byla jediným výsledkem čtvrtečního druhého kola jednání ukrajinských a ruských vyjednavačů. Další kolo přímých rozhovorů mezi Moskvou a Kyjevem se podle ukrajinské vládní strany Sluha národa uskuteční v pondělí. Rusko to zatím nepotvrdilo.
"S vědomím, že nové údery a oběti jsou nevyhnutelné, se NATO záměrně rozhodlo neuzavřít oblohu nad Ukrajinou," uvedl v pátečním videoposelství Zelenskyj. "Vedení aliance dnes (v pátek) dalo zelenou dalšímu bombardování ukrajinských měst a vesnic tím, že odmítlo vytvořit bezletovou zónu," dodal.
Západní představitelé od začátku ruské invaze zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou vylučují s odůvodněním, že by se letouny NATO musely v takovém případě zřejmě střetnout s ruskými stíhačkami. To by podle nich mohlo vyvolat širší konflikt s Ruskem.
Ruský prezident Vladimir Putin následně uvedl, že by Rusko vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou ze strany jakékoliv země považovalo za její účast v konfliktu. Rozhodnutí neomezovat takzvanou speciální vojenskou operaci na Ukrajině jen na oblast Donbasu je podle něj naprosto správné.
Ruské síly na Ukrajině podle prohlášení mluvčího ruského ministerstva obrany pokračují v rozsáhlé ofenzivě a obsadily několik měst a vesnic. Ukrajinské úřady uvedly, že se jim podařilo z města Mykolajiv vytlačit ruské vojáky, ruské jednotky ale podle nich převzaly kontrolu nad psychiatrickou léčebnou ve městě Borodjanka, kde se nachází 670 lidí. Ze zhruba šedesátitisícového města Irpiň, které je ostřelováno, se tisíce lidí snaží uprchnout do Kyjeva.
Údaje o ztrátách a bojích zveřejňované oběma stranami nelze nezávisle ověřit.
Kvůli úderům na civilní cíle, které Rusko popírá, z Ukrajiny nadále utíkají lidé směrem na západ. Celkem od zahájení ruské invaze z Ukrajiny uprchlo zhruba 1,5 milionu lidí, uvádí Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dnes oznámil o něco nižší bilanci, 1,3 milionu lidí. Nejvíc uprchlíků přijalo Polsko.
Německé policejní odbory žádají, aby vzhledem k náporu lidí prchajících před válkou byly zavedeny kontroly na hranicích Německa s Českem a Polskem.
Nespokojenost s ruskou okupací daly dnes najevo stovky lidí v obsazených ukrajinských městech Cherson a Berďansk. Podporu Ukrajině vyjádřily desetitisíce lidí v Římě, tisíce lidí manifestovaly v Hamburku, Mnichově a Düsseldorfu.
Rusko v prvních dnech invaze podle expertů a zahraničních státníků postupovalo pomaleji, než předpokládalo, a ukrajinský odpor mu zřejmě způsobuje nečekaně vysoké ztráty. Ukrajinské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že Rusko přišlo již o asi 10.000 vojáků. Informaci však nelze nezávisle ověřit. Moskva dosud připustila zhruba 500 zabitých a na 1600 zraněných vojáků, jedná se o několik dní starý údaj.
Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov dnes napsal, že se do vlasti vrátilo ze zahraničí zatím 66.224 Ukrajinců, aby se zapojili do bojů proti ruské armádě.
On-line přenos:
Na květen neobvykle chladné počasí panuje v tomto týdnu v České republice. Meteorologové dokonce upozorňují, že v nejvyšších polohách se mohou objevit sněhové vločky. Sněžení hrozí v jednom konkrétním pohoří.
V Moskvě začala velká vojenská přehlídka u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Nechybí na ni ruský prezident Vladimir Putin, dorazila i řada zahraničních politiků, včetně slovenského premiéra Vladimira Putina.
Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk.
Česko dnes zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec Jiří Bartoška. Potvrdili to zástupci karlovarského filmového festivalu, jehož prezidentem dlouhá léta byl. Bartoška se v poslední době potýkal s vážnými zdravotními problémy.
Řeporyjský starosta a bývalý bulvární novinář Pavel Novotný byl ve středu nepravomocně odsouzen k třem měsícům za mřížemi, protože porušil podmínku. Ještě v den, kdy padlo rozhodnutí, se Česko dočkalo první reakce odsouzeného.