Klid zbraní se na Ukrajině nekoná, první jednání průlom nepřinesla
Válka na Ukrajině se stupňuje. Ruské síly se v noci na pondělí znovu pokusily dobýt Kyjev, při ostřelování Charkova na východě Ukrajiny zahynulo 11 lidí a ze země před boji uprchlo přes 500.000 osob. Západ slibuje napadené Ukrajině další podporu, ministři obrany zemí Evropské unie podpořili společné financování dodávek zbraní. Moskva přijímá odvetná opatření proti sankcím, které už tvrdě dopadají na ruskou ekonomiku.
Stručné shrnutí pondělních událostí:
Představitelé Ruska a Ukrajiny, jejíž prezident Volodymyr Zelenskyj podal žádost o přijetí své země do EU, spolu dnes poprvé od začátku války jednali. Brzké ukončení konfliktu se ale nepředpokládá.
Boje pokračovaly pátým dnem na mnoha místech Ukrajiny. Při jednom z dosud nejtragičtějších momentů války v Charkově podle ukrajinských představitelů zahynulo 11 lidí a desítky dalších utrpěly zranění po ostřelování ruskými vojáky. První odhady přitom hovořily o desítkách obětí a stovkách zraněných. Město Ochtyrka s asi 50.000 obyvateli na severovýchodě Ukrajiny zase Rusko podle Kyjeva opakovaně bombardovalo vakuovými bombami, které jsou považovány za nejsilnější nejadernou zbraň na světě.
Moskva znovu útočila na Kyjev, k němuž se blíží několik desítek kilometrů dlouhá kolona ruské armády. V ukrajinském hlavním městě dnes ráno po 36 hodinách skončil zákaz vycházení. Otevřely se obchody a omezeně funguje i hromadná doprava.
Od čtvrtka, kdy ruské jednotky vpadly na Ukrajinu, zemřelo podle Kyjeva nejméně 352 civilistů, včetně 14 dětí, a 2040 lidí utrpělo zranění. Rusko podle Kyjeva přišlo o zhruba 5300 vojáků, 191 tanků, 29 letounů a 29 vrtulníků. Moskva údaje o vlastních ztrátách nezveřejňuje a tvrdí, že ovládla nebe nad celou Ukrajinou, zasáhla 1114 vojenských objektů a zničila 314 tanků a dalších obrněnců.
Ruský prezident Vladimir Putin, který o víkendu oznámil, že nařídil zvýšit bojovou pohotovost jednotek se strategickými raketami a bombardéry, označil Západ za říši lží. Londýn si ale nemyslí, že by se Putin skutečně chystal použít jaderné zbraně; spíše prý chce odvést pozornost od nedostatečného postupu ruské armády na Ukrajině. Představitel Pengatonu agentuře Reuters sdělil, že USA zatím v souvislosti s Putinovým prohlášením nezaregistrovaly žádné větší pohyby ruských zbraní či sil.
Ruská a ukrajinská delegace dnes jednaly na ukrajinsko-běloruských hranicích. První schůzka vyjednávačů bojujících stran od začátku ruské invaze trvala podle médií zhruba šest hodin. Oba týmy se pak dohodly na dalším kole rozhovorů a zamířily do svých metropolí ke konzultacím.
#Kharkov under continuous shelling of enemy multiple launch rocket systems pic.twitter.com/FNbuPpFYlN
— NEXTA (@nexta_tv) February 28, 2022
Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval v telefonickém rozhovoru prezidenta Putina k zastavení ofenzivy. Šéf Kremlu podle TASS dal najevo ochotu jednat, ale trvá na "demilitarizaci a denacifikaci" Ukrajiny, na její neutralitě a na uznání anexe ukrajinského poloostrova Krym Ruskem.
Severoatlantická aliance i EU přislíbily Ukrajině další zbraně a vojenské vybavení. Unijní ministři obrany odsouhlasili, že EU bude financovat dodávky mimo jiné protitankových střel a dalších obranných zbraní, stejně jako paliva do tanků či letadel. EU také Ukrajině zpřístupní satelitní informace o pohybech ruských jednotek.
"Historické" rozhodnutí učinilo podle premiérky Sanny Marinové neutrální Finsko, které dodá Kyjevu pušky, munici i pancéřové pěsti.
Lotyšsko zemi stejně jako předtím Dánsko podpořilo i tím, že svým občanům povolilo bojovat v ukrajinských řadách proti ruské armádě. K podobné možnosti se příznivě staví i český prezident Miloš Zeman a premiér Petr Fiala. Ke vstupu dobrovolníků do nově vzniklé cizinecké legie vyzval ukrajinský prezident Zelenskyj, podle Kyjeva se do ní přihlásily již tisíce lidí.
Zelenskyj věří, že Západ jeho zemi pomůže i okamžitým přijetím do EU, o něž požádal podle nové speciální procedury. Členství Ukrajiny v unii podpořil český premiér Petr Fiala. Prezidenti osmi unijních zemí, včetně ČR, vyzvali k okamžitému udělení kandidátského statusu Ukrajině. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Ukrajina patří do EU a blok by si přál, aby se časem stala jeho součástí.
On-line přenos:
Katie Price už má kritiky dost. Nejsem hloupá, brání se po sňatku s údajným podvodníkem
Katie Price v exkluzivním rozhovoru pro deník The Sun poprvé promluvila o svém nedávném sňatku s podnikatelem Lee Andrewsem. Sedmačtyřicetiletá hvězda trvá na tom, že její nový manžel není žádný podvodník, přestože se kolem jeho minulosti a financí objevila řada pochybností. Pár se vzal v Dubaji v lednu 2026, pouhých deset dní po svém prvním seznámení.
Ozzy Osbourne dostal posmrtně významnou cenu. Proč na předávání chyběl jeho syn?
Pro rodinu Osbournových to byl večer plný hrdosti i smutku. Na udílení cen Brit Awards 2026 v manchesterské Co-op Aréně převzaly Sharon a Kelly Osbourneovy cenu za celoživotní přínos pro zesnulého Ozzyho Osbournea. Legendární frontman kapely Black Sabbath zemřel před sedmi měsíci ve věku 76 let, pouhých sedmnáct dní po svém posledním vystoupení v rodném Birminghamu.
Jim Carrey lidem vyrazil dech. Je to vůbec on, ptají se fanoušci
Jim Carrey se vyjádřil k vlně spekulací, které vyvolal jeho nečekaný vzhled na předávání cen César v Paříži. Herec na ceremoniálu 26. února šokoval fanoušky natolik, že se na internetu začaly šířit konspirační teorie o jeho klonování. Podle některých příznivců byl totiž umělec téměř k nepoznání.
Pohár trpělivosti přetekl. Simon Cowell dostal od produkce Britain's Got Talent zákaz
Simon Cowell se musel na natáčení soutěže Britain's Got Talent podřídit nečekanému zákazu, který má zamezit jeho zlozvyku způsobujícímu vrásky celému produkčnímu týmu. Producenti show se totiž rozhodli zakázat žvýkání žvýkaček poté, co Simon opakovaně nechával použité kousky pod svým porotcovským stolem. Šestašedesátiletý hudební magnát navíc nedávno způsobil trapas, když se před tisíci fanoušky procházel s nalepenou žvýkačkou na svých černých kalhotách, aniž by o tom věděl.
Tohle byste měli vědět. Pošta od dubna zdraží některé služby
Častí uživatelé služeb České pošty by měli zpozornět. Státní podnik totiž od dubna chystá zdražení, které se bude týkat doporučených i cenných psaní či zásilek. Ceny za některé služby se navíc zvyšovaly už od ledna.
Den D je na obzoru. Česko se dozví, zda Koktová a Hanychová ještě zvládnou vycházet
Česko se už v tomto týdnu dozví, zda spolupráce mezi Agátou Hanychovou a Ornellou Koktovou na úspěšném podcastu bude opravdu pokračovat. Všechno nasvědčuje tomu, že se ve studiu sejdou. Otázkou je, co se bude dít.
S Íránem se nedalo dohodnout, tvrdí Trump. Útoky mají ještě zesílit
Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout.
Karel III. se objevil v blízkosti Andrewa. Bratrský vztah trpí jako nikdy dřív
Britskou královskou rodinou v posledních týdnech otřásá kauza bývalého prince Andrewa, na kterého dokonce vyrukovala policie. Blízcí s ním logicky nechtějí být viděni, ale král Karel III. se o víkendu ocitl na stejném místě jako mladší bratr.
Zemana navštívila známá herečka. Jsi legenda, prohlásil prezident
Zajímavá návštěva v uplynulých dnech dorazila za bývalým prezidentem Milošem Zemanem. Přišla za ním známá česká herečka, která však v posledních letech nemá mezi částí společnosti nejlepší pověst.
Írán se i pod útokem snaží zachránit zbytky jaderného programu
Írán se podle dostupných informací snaží zachránit, co zbývá z jaderného programu, než bude příliš pozdě. Tvrdí to zdroje izraelského deníku The Jerusalem Post. Teherán chce ochránit, co půjde, opevnit zařízení a schovat vybavení, u kterého to jde udělat.
Březnová předpověď počasí. Meteorologové řekli, jak bude až do konce měsíce
Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Babiš přiznal změnu v plánu českých repatriačních letů
Plán českých repatriačních letů, které mají pomoci dostat české občany nacházející se na Blízkém východě do bezpečí, se změnil. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Repatriace mají nakonec probíhat nejen z Egypta a Jordánska, ale také z Ománu.
