Rusko dál ostřeluje Ukrajinská města. Putin pronesl nový projev

Stručné shrnutí čtvrtečních událostí:

Ukrajina hlásí mrtvé po leteckých útocích v různých částech země. Osm lidí včetně dvou dětí zemřelo při zásahu vícepatrového domu ve východoukrajinském městě Izjum nedaleko Charkova, uvedla agentura Unian s odvoláním na místní úřady. Oběti leteckého bombardování jsou hlášeny také ze západní části země. Informace sdělované ukrajinskými úřady není možné ověřit.

V Charkově dopadly dvě rakety na úřední budovu a zasažen byl také pravoslavný chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice. Již v úterý zemřela v druhém největším ukrajinském městě místní pracovnice Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), uvedla v noci na dnešek organizace.

Z Ukrajiny uprchlo během týdne od začátku ruské invaze už více než milion lidí. Uvedl to Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), podle kterého jde co do rychlosti o bezprecedentní exodus v tomto století. Informovala o tom dnes agentura AP.

Dosavadní uprchlická bilance znamená, že Ukrajinu - stát se 44 miliony obyvatel - již opustily zhruba dvě procenta z celkové populace. UNHCR dříve uvedl, že boje mohou ze země vyhnat až čtyři miliony lidí.

Proruští separatisté z východní Ukrajiny hrozí mířenými útoky na Mariupol, dokud se toho přístavní město nevzdá. Strategický přístav na jihovýchodě Ukrajiny přitom už několik dní bombarduje ruská armáda. Ukrajinská armáda dnes ráno informovala, že město je stále v jejích rukou, uvedla stanice BBC. Mariupol je ovšem obklíčený ruskými i separatistickými jednotkami.

Spojené státy se domnívají, že v Chersonu dál pokračují boje a nechtějí proto zatím jihoukrajinské město prohlásit za dobyté Rusy, řekl dnes novinářům nejmenovaný činitel Pentagonu. Rusko již oznámilo, že Cherson ovládlo, obsazení tamní radnice oznámil ve středu večer i starosta města. Podle Pentagonu se ruská armáda chce přes Cherson posunout k útoku na Mykolajiv a následně směrem na černomořský přístav Oděsa.

Ruský prezident Vladimir Putin v projevu k občanům opět nepřiznal, že by proti Ukrajině vedl válku. Zopakoval svá tvrzení, že jde o denacifikaci Ukrajiny s cílem ochránit ruský lid. Uvedl také, že odškodní rodiny padlých ruských vojáků. Prohlásil, že operace na Ukrajině probíhá podle "podle plánu" a obvinil Ukrajinu, že používá civilní obyvatelstvo jako živé štíty.

Rusko a Ukrajina se dohodly na humanitárních koridorech s možným dočasným příměřím v jejich okolí pro odchod civilního obyvatelstva, řekl dnes ruský vyjednavač Vladimir Medinskij. Ukrajinský delegát Mychajlo Podoljak po dnešním jednání podle ukrajinské agentury Unian uvedl, že toto téma bylo jediné, na kterém se v dnešním druhém kole rozhovorů ukrajinská a ruská strana dokázaly shodnout.

Ukrajina žádá podporu Západu. Pokud spojenci nemohou zařídit bezletovou zónu nad zemí, měli by Ukrajině poskytnout letadla, prohlásil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, uvedla tamní média. Hlava státu zdůraznila, že světové společenství bylo při pomoci Ukrajině nerozhodné, píše Reuters.

Premiér Petr Fiala (ODS) se s prezidentem Milošem Zemanem dohodl na tom, že lidem, kteří odjedou bojovat za Ukrajinu, mohou garantovat beztrestnost abolicí. Fiala to řekl novinářům po dnešním jednání s hlavou státu v Lánech. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.

Server The Guardian informoval o úmrtí jednoho z ruských oligarchů. Mikhail Watford zemřel za neupřesněných příčin ve svém domě v Británii, cizí zavinění ale bylo vyloučeno. Ačkoliv neměl být terčem západních sankcí, podle některých bulvárních médií spáchal sebevraždu.

V pátek v 8:45 SEČ zahrají stanice napříč Evropou píseň Give Peace A Chance (Dejte míru šanci) od Johna Lennona. Mezinárodní rozhlasové akce na protest proti válce na Ukrajině se podle agentury DPA zúčastní i rádia z České republiky. "Do akce se zapojí jenom v Německu více než 200 programů ze všech rozhlasových rodin a všech žánrů," ohlásil německý veřejnoprávní vysílatel ARD.

Mezinárodní tiskový institut (IPI), který sdružuje žurnalisty z více než stovky zemí a bojuje za svobodu slova, dnes kritizoval zadržení španělského novináře Pabla Gonzáleze v Polsku. K jeho okamžitému propuštění na svobodu vyzvala i organizace Reportéři bez hranic (RSF), která zároveň žádá polské úřady, aby vysvětlily, proč je od pondělí zadržován. Informovala o tom agentura EFE. Deník Público, pro nějž González píše, dnes večer uvedl, že novinář je ve vazbě kvůli podezření ze špionáže.

On-line přenos: