Anonymous proráží ruskou cenzuru. Rusko stanovilo podmínky ukončení války

Stručné shrnutí pondělních událostí:

Ani třetí kolo rozhovorů mezi ruskými a ukrajinskými vyjednavači o ukončení bojů na Ukrajině dnes nepřineslo zásadní posun. Tématem jednání byly mimo jiné i humanitární koridory z obléhaných ukrajinských měst, které podle Ruska mohou začít fungovat v úterý; kvůli nedodržování příměří se je ale dosud nepodařilo otevřít. Kreml před jednáním oznámil, že Rusko boje zastaví, pokud Ukrajina uzná Krym jako ruský, přizná nezávislost republikám vyhlášeným proruskými separatisty na východě Ukrajiny a odmítne vstup do jakýchkoli bloků. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím vyzval k uvalení nových sankcí proti Rusku, pokud bude pokračovat v invazi. Ze země kvůli válce uprchlo podle OSN už přes 1,7 milionu lidí, konflikt způsobil další nárůst cen ropy, plynu či zlata. Na 14letém maximu se ocitly ceny pšenice, když ukrajinská vláda kvůli obavám z nedostatku potravin zavedla kvóty na export některých komodit.

O zprostředkování jednání se snaží i Turecko, jehož ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu dnes oznámil, že na čtvrtek plánuje svolat do turecké Antalyi setkání ministrů zahraničí Ruska a Ukrajiny. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová na telegramu schůzku potvrdila, ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba už dříve řekl, že je takovému jednání otevřen, pokud bude "smysluplné". Připravenost zprostředkovat jednání mezi Ukrajinou a Ruskem dnes oznámil čínský ministr zahraničí Wang I, který novinářům také sdělil, že čínský Červený kříž chystá humanitární pomoc Ukrajině. Zároveň ale zopakoval, že přátelství Pekingu s Moskvou je skálopevné.

I dnes slíbila ruská armáda otevřít humanitární koridory v několika ukrajinských městech, včetně Kyjeva. Podle map zveřejněných ruskými médii ale některé trasy vedou jen do Ruska a Běloruska. Asi 300.000 lidí čeká na evakuaci v Mariupolu, který zhruba týden čelí ruskému ostřelování a v němž lidem dochází jídlo a voda a jsou odříznuti i od elektřiny a zdroje topení.

Ruská armáda v noci na dnešek opět ostřelovala města v centrální, severní a jižní části Ukrajiny, někde opět zasáhla i obytné domy. Podle činitele amerického ministerstva obrany USA zaznamenaly jen malé změny v postupu ruské armády, která naráží na tvrdý ukrajinský odpor. Ruská armádní kolona mířící ke Kyjevu stále stojí. Jeden z amerických činitelů řekl, že Moskva začala v posledních dnech najímat syrské bojovníky. Ukrajinskou armádu posílili v posledních dnech desítky tisíc Ukrajinců, kteří se vrátili domů kvůli mobilizaci, a zapojit se do bojů na této straně chystá podle ukrajinské vlády i přes 20.000 cizinců.

O víkendu zesílila migrační vlna z Ukrajiny do Evropy. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uprchlo od začátku ruského útoku na Ukrajinu z 24. února na Západ přes 1,7 milionu lidí, zejména žen, dětí a starších osob. Během neděle přišlo jen do Polska přes 142.000 lidí, nejvíce za den od vypuknutí války.

Spojené státy odhadují, že od 24. února Rusové vypálili na Ukrajinu 600 raket a že do ofenzivy se zapojilo 95 procent ruských vojáků, jež Moskva před invazí shromáždila u hranic. Podle ukrajinských zdrojů ztratila ruská armáda už přes 11.000 vojáků. Bilanci ale nelze ověřit, stejně jako lze jen špatně odhadovat počty obětí z řad civilistů. Podle OSN zahynulo nejméně 406 civilistů a osm stovek dalších osob utrpělo zranění. Ukrajinské úřady uvádějí, že bylo zabito přes 2000 civilistů, včetně několika desítek dětí.

Západ kvůli válce dál zesiluje protiruské sankce. Americký ministr zahraničí Antony Blinken v neděli uvedl, že USA a jejich evropští spojenci zvažují i zákaz dovozu ruské ropy. Kvůli tomuto oznámení už výrazně klesly evropské akcie. Cena severomořské ropy Brent se dnes kolem půlnoci SEČ přiblížila historickému maximu z července 2008 a velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes poprvé vystoupala na 345 eur (asi 8800 Kč) za megawatthodinu, což je nárůst o 60 procent.

Ukrajina se rozhodla pozastavit vývoz některých zemědělských produktů kvůli obavám z nedostatku potravin v zemi. Vývoz masa, žita, ovsa, pohanky, cukru, prosa a soli bude zastaven a export pšenice, kukuřice, drůbeže, vajec a oleje bude možný jen s povolením ministerstva hospodářství, sdělila ukrajinská vláda.

Ruský velvyslanec při Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) Michail Uljanov oznámil, že Rusko podporuje návrh šéfa MAAE Rafaela Grossiho na třístranná jednání o zajištění bezpečnosti jaderných zařízení na Ukrajině. Ruská armáda totiž minulý týden ostřelovala na Ukrajině Záporožskou jadernou elektrárnu.

"Uplynulo jedenáct dní hrdinného odporu. Vzhledem k obrovským ztrátám, které nepřítel utrpěl, se intenzita bojových akcí dočasně snížila. Ruští okupanti se však snaží soustředit síly a prostředky pro novou vlnu útoků. Nejprve na Kyjev, Charkov, Černihiv a Mykolajiv," napsal Reznikov na svém facebooku.

Východoukrajinským Luhanskem, který se nachází na území ovládaném proruskými separatisty, otřásl dnes ráno silný výbuch. Informuje o tom ruská agentura Interfax s odvoláním na svého zpravodaje a místního činitele. Ten tvrdí, že explozi způsobily ukrajinské ozbrojené síly, které zasáhly skladiště nafty. Podle agentury TASS zatím nejsou informace o obětech.

"Ukrajinské ozbrojené síly udeřily na skladiště nafty v Luhansku," prohlásil podle ruské tiskové agentury poradce vůdce separatistické republiky Rodion Mirošnik, podle něhož sklad zasáhl "přílet něčeho těžkého, možná (raketa) Točka-U".

Nedělní raketový útok ruských sil na letiště Vinnycja ve střední části Ukrajiny si vyžádal pět obětí mezi civilisty a čtyři mezi vojáky, oznámila ukrajinská služba pro mimořádné události. Upřesnila, že na místě stále pokračují záchranné práce. Těžké ostřelování v Charkově si podle služby vyžádalo životy osmi lidí.

Hackeři ze skupiny Anonymous nadále pokračují v kybernetické válce proti Rusku. Podle server SkyNews a vyjádření The Kyiv Independent se nabourali do vysílání státních televizí Russia 24, Channel One a Moscow 24, v nichž následně odvysílali záběry z války na Ukrajině. Ruskou cenzuru, která informace o válce v zemi potírá, měli prorazit i skrze streamovací platformy Wink a Ivi.

Ukrajina chce přímé rozhovory prezidentů Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina, protože Kyjev ví, že tím, kdo v Moskvě vydává rozkazy, je Putin. Podle agentury Reuters to dnes večer řekl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

On-line přenos: