Opozice zablokovala schvalování nižších státních plateb do zdravotnictví

Členové jejího vedení se pak radili o dalším postupu. Dohodli se na tom, že nynější řádná schůze bude pokračovat příští týden ve středu, oznámil předsedající Jan Bartošek (KDU-ČSL). Dnešní jednací den skončil v 11:00.

Sporná předloha se dostala do programu nynější schůze na návrh koalice dodatečně. Spolu s poslaneckými úpravami předpokládá, že platby se po lednovém zvýšení od srpna sníží. Stát by tak odvedl za celý letošek do veřejného zdravotního pojištění za každého svého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni. Od roku 2024 má být zároveň zavedena automatická valorizace zdravotních plateb státu. Vycházet má podle návrhu z měsíční částky 1900 korun na pojištěnce, kterou by stát odváděl příští rok.

Předsedkyně frakce ANO Alena Schillerová podotkla, že hnutí ANO má s vládním návrhem na snížení zdravotních plateb státu dlouhodobě problém. "Bere se 14 miliard korun veřejnému zdravotnímu pojištění," poznamenala. Schillerová požádala o přestávku pro klub v délce 1,5 hodiny se zdůvodněním, že se musí na finální kolo projednávání novely připravit. Se stejným argumentem si následně vzdal dvouhodinovou přestávku předseda frakce SPD Radim Fiala. "Podle našeho názoru to sníží dostupnost zdravotní péče," řekl k vládnímu návrhu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) označil postup opozice za zastírací manévr, aby Sněmovna dnes nemohla předlohu projednat.

Předloha čelila v dolní komoře mnohahodinovým obstrukcím opozice už v minulých kolech projednávání. Její zástupci se obávají možného snížení kvality a dostupnosti zdravotní péče. Vládní představitelé takové dopady odmítli.

Stát platí od ledna za každého svého pojištěnce z rozhodnutí bývalého kabinetu 1967 korun měsíčně, o 200 korun víc než loni. Podle upravené novely by měly platby klesnout od srpna na 1487 korun tak, aby průměr za celý rok odpovídal loňské částce. Původně předloha předpokládala odvody 1567 korun měsíčně už od července.

Stát hradí z rozpočtu pojistné za zhruba 5,9 milionu lidí, tedy za skoro 56 procent pojištěnců. Platby za ně tvoří přibližně čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění. Většinu výdajů spotřebují děti, senioři a nezaměstnaní. Více než polovina nákladů jde na zdravotní péči v nemocnicích. Nárok na státní zdravotní pojištění mají i uprchlíci z Ukrajiny.