Česko by v době svého předsednictví EU nemělo prosazovat jen podporu Ukrajiny a integraci válečných uprchlíků, ale i humanitární a rozvojovou pomoc v jiných krizových regionech. Přispět by mělo také k posilování demokratických institucí a právního státu.
V tiskové zprávě to dnes uvedly tři platformy, které zastřešují organizace pro práci s migranty, na podporu lidských práv či k zajištění humanitární pomoci. Vláda se chystá své priority pro české předsednictví představit ve středu.
Mezi tři platformy patří České fórum pro rozvojovou spolupráci (FoRS), Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty a Asociace pro podporu demokracie a lidských práv DEMAS. FoRS sdružuje 34 organizací, univerzit a dalších subjektů. Konsorcium zastřešuje 15 nevládních organizací a DEMAS pak 14 organizací.
Vláda si stanovila pro předsednictví pět priorit. Mezi hlavní témata patří zvládnutí uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny, energetická bezpečnost, posilování obrany EU, odolnost evropské ekonomiky a také odolnost demokratických institucí. Slogan předsednictví má odkazovat na esej Václava Havla.
Trojice uskupení uvedla, že kvůli ruské agresi na Ukrajině posilování bezpečnosti, odolnosti a solidarity nabírá na významu. Volba témat pro předsednictví je podle zástupců organizací správná. Ke zvládnutí migrační vlny je podle platforem potřeba řešit i integraci uprchlíků v členských zemích. Důraz by se také neměl klást jen na podporu Ukrajiny, ale i na další regiony Asie a Afriky kvůli hrozícímu nedostatku potravin kvůli válce na Ukrajině či kvůli změnám klimatu.
"Zde je však česká humanitární a rozvojová pomoc dosti skoupá a hrozí, že tomu tak bude i nadále. České předsednictví v Radě EU je přitom příležitostí k tomu stát se v humanitární a rozvojové agendě aktivnějším státem než dosud," uvedl ředitel FoRS Pavel Přibyl. Podle něj Česko vydává na rozvojovou pomoc 0,13 procenta HDP a je na posledních příčkách mezi vyspělými státy.
Na stav české zahraniční podpory poukazoval před lety i příslušný výbor OSN. Česko vyzval, aby schválilo časový plán naplňování svého závazku, že na rozvojovou pomoc bude posílat 0,7 procenta HDP. Česká strana výboru v minulém volebním období za Babišovy vlády ve své zprávě o plnění mezinárodního Paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech odpověděla, že mezi lety 2014 a 2017 podíl vzrostl z 0,11 na 0,15 procenta HDP a do roku 2030 by se měl dostat na 0,33 procenta, a to podle růstu české ekonomiky. Jaký bude postup nyní, není jasné. Neplnění závazků kritizovala opakovaně i mezinárodní síť organizací na pomoc lidem v nouzi a na ochranu lidských práv Social Watch. Podle ní se Česko nezaměřovalo na pomoc nejchudším státům, ale soustředilo se spíš na obchodní zájmy.
Zástupci platforem připomínají i tlak na demokratické instituce a zmiňují potřebu posilovat právní stát, lidská práva, občanskou společnost a svobodná média.
Ve věku 28 let zemřel herec Finnian Garbutt, kterého diváci znali především jako policistu Ryana Powera ze seriálu Hope Street z produkce BBC Northern Ireland. Herec rodák z Bangor, skonal podle prohlášení rodiny v poklidu domova. Garbutt byl pevnou součástí posledních tří řad tohoto kriminálního dramatu, které se natáčí v severoirském městečku Donaghadee.
Princ Harry a Meghan, vévoda a vévodkyně ze Sussexu, se po osmi letech vrátili do Austrálie na cestu, kterou média i veřejnost jen obtížně definují. Přestože se dvojice již před lety oficiálně odloučila od britské královské rodiny, jejich nynější návštěva nese prvky královského turné, celebritního PR i charitativní činnosti. Právě tato nejasná role vyvolává v Austrálii, kde je Harryho otec stále králem, značné kontroverze.
Debata v britské televizi Channel 5 o princi Harrym a Meghan Markle se změnila v ostrou slovní přestřelku. V pořadu Storm and Alexis se diskutovalo o tom, zda královská rodina potřebuje návrat uprchlého páru, přičemž nejvíce emocí vyvolala slova veteránky britské žurnalistiky Niny Myskow. Ta se prince Harryho rázně zastala a prohlásila, že byl vlastní rodinou „hozen pod autobus“.
Victoria Beckham poprvé prolomila mlčení ohledně vleklého sporu se svým synem Brooklynem a jeho manželkou Nicolou Peltz. V emotivním vyjádření zdůraznila, že ona i David se po celých třicet let svého působení ve veřejném prostoru snažili své děti především milovat a chránit. Reagovala tak na Brooklynův dřívější ostrý výrok, ve kterém své rodiče obvinil z neustálého nerespektování své ženy a z neochoty k upřímnému soukromému usmíření.
Agáta Hanychová přiznala, že někdy je toho prostě moc. Možná byste čekali, že taková slova pronese v souvislosti s péčí o potomky. Není to tak. Dcera herečky Veroniky Žilkové si postěžovala na něco docela jiného.
Česko v pátek rozesmutnila zpráva o úmrtí Jana Potměšila, který podle manželky odešel ve spánku. Bylo mu 60 let. Od rána přibývá vyjádření upřímné soustrasti rodině. Ozval se například i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.
Leošem Marešem v závěru loňského roku otřásla smrt dlouholetého parťáka Patrika Hezuckého. Nejtěžší to ale samozřejmě měla rodina zesnulého, které se jeden z nejslavnějších českých moderátorů snažil všemožně pomáhat. S tím je ale konec.
Daniel Makovec nebude jediným nováčkem v letošní řadě StarDance. Česká televize v pátek představila osmého tanečníka, který přijal její nabídku. Na jednu zásadní věc se ale stále čeká. Produkce zatím neprozrazuje, s kým tanečníci utvoří páry.
Zklamání z porážky v posledním ostře sledovaném zápase střídá radost. Jiří Procházka se totiž stal poprvé otcem. Gratulace se v posledních hodinách jen hrnou. Zápasník ale dal najevo, že se chce popasovat i s kritiky.
Těžké chvíle zažívá naše nejslavnější herečka Jiřina Bohdalová. Legenda české kinematografie přišla jen krátce před 95. narozeninami o milovanou mladší sestru Jaroslavu, která dlouhé desítky let žila v zahraničí. Jak na tom Bohdalová momentálně je?
Českou hereckou obec zasáhla před víkendem velmi smutná zpráva. Ve věku 60 let zemřel herec Jan Potměšil, který byl od svých 23 let na invalidním vozíku.
Princ Harry zakončil třetí den své cesty po Austrálii mimořádně upřímným a emotivním vystoupením na summitu InterEdge v Melbourne. Jako hlavní řečník se zaměřil na téma duševního zdraví na pracovišti, ale ve svém devatenáctiminutovém projevu zašel mnohem dál do hloubky svého soukromí. Přiznal, že se v různých fázích svého života cítil ztracený, zrazený a naprosto bezmocný, zatímco se snažil vyrovnat s tíhou svého postavení a osobní tragédií.